Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 603 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 603 Kč za dobu od 5. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 14 946,51 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 656,19 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 12 917,66 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do 4. 3. 2024 a z částky 314,66 Kč za dobu od 5. 3. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 905,31 Kč a dále ve výši 25,23 % ročně z částky 12 917,66 Kč za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 27 549,51 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne 23. 4. 2022 s žalovanou, na jejímž základě byly žalované předány peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši 17 908 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 477 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 25,23 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 591 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny zápůjčky a poplatku v 78 týdenních splátkách po 397 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 21. 10. 2023. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 397 Kč. Poslední splátka byla uhrazena dne 2. 5. 2022. Ke dni 3. 9. 2022 činil dluh žalované na jistině částku 12 917,66 Kč a na poplatku částku 14 631,85 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 29. 1. 2024 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení dlužné částky 27 549,51 Kč, kdy se jedná o dlužnou jistinu ve výši 12 917,66 Kč a dlužný poplatek ve výši 14 631,85 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 12 917,66 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 22. 10. 2023 do 29. 1. 2024, ve výši 905,31 Kč a dále ve výši 25,23 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 12 917,66 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 10. 5. 2022 do 29. 1. 2024, ve výši 2 656,19 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 1. 2024 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 10. 9. 2024 a na den 1. 11. 2024, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 23. 4. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na základě které právní předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem v celkové výši 15 568 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 10 477 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 591 Kč (částka za komfortní splácení činí 1 485 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2 106 Kč) a dále doplňkovým pojištěním ve výši 2 340 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 30 908 Kč v 78 týdenních splátkách ve výši 397 Kč, přičemž poslední splátka činí 339 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku převzala v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne 23. 4. 2022, zařazením zákazníka do pojistného programu ze dne 23. 4. 2022 a Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru). Před poskytnutím úvěru byla s žalovanou vyplněna zákaznická karta, dle které byla žalovaná zaměstnána s příjmem 20 803 Kč, nevyživovala žádnou osobu, byla svobodná, žila v nájmu, odhadované měsíční výdaje žalované činily 3 000 Kč, další závazky nesplácela. K ověření svých poměrů měla žalovaná předložit pracovní smlouvu ze dne 6. 7. 2021 a výplatní pásky za únor a březen 2022 (prokázáno zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 4. 2022). Žalovaná na však svůj dluh uhradila částku v celkové výši 397 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupil pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 1. 2024 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 20. 2. 2024 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 včetně podacího lístku ze dne 20. 2. 2024). Výzvou k plnění ze dne 22. 5. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 32 623,71 Kč nejpozději do 6. 6. 2024 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 22. 5. 2024 a podacího lístku ze dne 22. 5. 2024).
4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 23. 4. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč a které se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli spolu s poplatkem a pojistným v celkové výši 17 908 Kč ve sjednaných 78 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu-žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 23. 4. 2022, která však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že byla zaměstnána s příjmem ve výši 20 803 Kč, výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 3 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány, byla svobodná, žila v nájmu, neměla žádnou vyživovací povinnost ani nesplácela další závazky. Touto listinou nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy a výdaje žalované řádně zjištěny a ověřeny, výdaje žalované nejsou ani specifikovány, dokumenty k ověření majetkových poměrů žalované nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr ověřoval jiným způsobem. Žalobkyně, ač poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku, svá tvrzení v tomto směru nedoplnila a žádné další důkazy nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 o. z. k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 13 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou v celkové výši 397 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 12 603 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč – úhrada ve výši 397 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 12 603 Kč, a to ode dne 5. 3. 2024, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024. V souladu s ust. § 573 o. z. soud považuje oznámení za doručené dne 23. 2. 2024 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 4. 3. 2024. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud však žalobkyni přiznal úrok z prodlení v jí požadované výši, když je žalobou vázán. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 o. z.
5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.