Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

117 C 260/2024

Soud: Okresní soud v KarvinéDatum rozhodnutí: 10. 10. 2024Č. j.: 117 C 260/2024-57Samosoudkyně: JUDr. Silvie MorongováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 18. 11. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSKI:2024:117.C.260.2024.1
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávkynarovnáníneplatnost právního jednánísmlouva o úvěrusmlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (7) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 190 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 190 Kč za dobu od 12. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 16 945,30 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 720,46 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z částky 13 421,94 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do 11. 11. 2023 a z částky 9 231,94 Kč za dobu od 12. 11. 2023 do zaplacení a co do úroku ve výši 2 830,82 Kč a dále ve výši 18,34 % ročně z částky 13 421,94 Kč za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá proti žalované zaplacení částky 21 135,30 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené dne 10. 8. 2021 s žalovanou, na jejímž základě byly žalované předány peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byla dohoda, kterou se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli v souvislosti s poskytnutou zápůjčkou i poplatek ve výši 17 893 Kč sestávající se z kapitalizovaného úroku za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 201 Kč (s úrokovou sazbou ve výši 18,34 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy), částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli částku odpovídající součtu jistiny zápůjčky a poplatku v 52 týdenních splátkách po 729 Kč, poslední splátka měla být uhrazena dne 9. 8. 2022. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, a to na základě informací získaných od žalované a zaznamenaných do zákaznické karty, kdy tyto informace byly ověřeny doklady vyžádanými od žalované uvedenými v části „Ověřené dokumenty“, když původní věřitel neshledal žádné důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, na svůj dluh uhradila pouze částku v celkové výši 15 810 Kč. Poslední splátka byla uhrazena dne 7. 1. 2022. Ke dni 14. 5. 2022 činil dluh žalované na jistině částku 13 421,94 Kč a na poplatku částku 7 713,36 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 27. 9. 2023 k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně požaduje po žalované uhrazení dlužné částky 21 135,30 Kč, kdy se jedná o dlužnou jistinu ve výši 13 421,94 Kč a dlužný poplatek ve výši 7 713,36 Kč. Dále žalobkyně požaduje po žalované úrok sjednaný ve výši 18,34 % ročně z dlužné jistiny, tj. z částky 13 421,94 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 10. 8. 2022 do 27. 9. 2023, ve výši 2 830,82 Kč a dále ve výši 18,34 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení z dlužné jistiny, tj. z částky 13 421,94 Kč, který kapitalizovala ke dni postoupení pohledávky, tj. za dobu od 15. 1. 2022 do 27. 9. 2023, ve výši 2 720,46 Kč a dále ve výši 11,75 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 18. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 6. 9. 2024 a na den 10. 10. 2024, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne 10. 8. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo], na základě které právní předchůdce poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč s tím, že část úvěru ve výši 8 852 Kč bude použita na splácení dřívějšího závazku žalované ze smlouvy o zápůjčce nebo spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] a zbývající část úvěru ve výši 11 148 Kč bude vyplacena v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit celou poskytnutou částku spolu s poplatkem v celkové výši 16 333 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 10 201 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 4 632 Kč (částka za komfortní splácení činí 2 072 Kč a částka za flexibilní splácení činí 2 560 Kč) a dále doplňkovým pojištěním ve výši 1 560 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 37 895 Kč v 52 týdenních splátkách ve výši 729 Kč, přičemž poslední splátka činí 714 Kč. První splátku byla žalovaná povinna zaplatit nejpozději do 7 kalendářních dnů od data uzavření smlouvy. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že částku ve výši 11 148 Kč převzala v hotovosti, částka ve výši 8 852 Kč byla použita na doplacení dřívějšího závazku žalované u původního věřitele. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce (prokázáno smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne 10. 8. 2021, Smluvními podmínkami Smlouvy o spotřebitelském úvěru a záznamem o doplacení závazku ze smlouvy č. [tel. číslo]). Před poskytnutím úvěru byla s žalovanou vyplněna zákaznická karta, dle které byla žalovaná nezaměstnána, pobírala dávky ve výši 7 000 Kč, další příjmy domácnosti činily 15 300 Kč, nevyživovala žádnou osobu, byla svobodná, žila v nájmu, odhadované měsíční výdaje žalované činily 3 000 Kč, další závazky nesplácela. K ověření svých poměrů měla žalovaná předložit rozhodnutí o přiznání dávky z listopadu 2020 a složenky za červen a červenec 2021 (prokázáno zákaznickou kartou-žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 8. 2021). Žalovaná na však svůj dluh uhradila částku v celkové výši 15 810 Kč (prokázáno tabulkou umoření). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 původní věřitel společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 29. 9. 2023 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 27. 10. 2023 (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 včetně části seznamu postoupených pohledávek a Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku ze dne 27. 10. 2023). Výzvou k plnění ze dne 15. 2. 2024 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné pohledávky ve výši 28 268,39 Kč nejpozději do 1. 3. 2024 Kč s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno z výzvy k plnění ze dne 15. 2. 2024 a podacího lístku ze dne 16. 2. 2024).

4. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 10. 8. 2021 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 (dále jen občanský zákoník), na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit původnímu věřiteli spolu s poplatkem a pojistným v celkové výši 37 893 Kč ve sjednaných 52 týdenních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. K prokázání svých tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované žalobkyně předložila pouze zákaznickou kartu-žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 10. 8. 2021, která však tato tvrzení neprokazuje. Z této listiny pouze vyplývá, že žalovaná před uzavřením smlouvy uvedla, že byla nezaměstnána, závislá na sociálních dávkách, které pobírala ve výši 7 000 Kč, další příjem domácnosti ve výši 15 300 Kč není blíže specifikován, výdaje žalované byly pouze odhadnuty ve výši 3 000 Kč, aniž by tyto byly blíže specifikovány, (ačkoli se výše výdajů zdá být nepřiměřeně nízká), byla svobodná, žila v nájmu, neměla žádnou vyživovací povinnost. Touto listinou nemá soud za prokázané, že původním věřitelem byly příjmy (včetně dalšího příjmu domácnosti) a výdaje žalované řádně zjištěny a ověřeny, neboť dokumenty k ověření nebyly soudu předloženy a rovněž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by právním předchůdce žalobkyně schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr ověřoval jiným způsobem. Výdaje žalované nejsou specifikovány a rovněž z této listiny neplyne, že by byly původním věřitelem nějakým způsobem ověřeny. Žalobkyně, ač poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku, svá tvrzení v tomto směru nedoplnila a žádné další důkazy nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalované a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti tohoto právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 20 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou v celkové výši 15 810 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 občanského zákoníku). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 4 190 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč – úhrada ve výši 15 810 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 4 190 Kč, a to ode dne 12. 11. 2023, když žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení vyzvána až oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023. V souladu s ust. § 573 občanského zákoníku soud považuje oznámení za doručené dne 1. 11. 2023 a lhůta k plnění byla v oznámení stanovena do 10 dnů ode dne doručení, tj. do 11. 11. 2023. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací