117 C 381/2024

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 66 776 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na ni byla postoupena pohledávka původního věřitele [právnická osoba]. ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené dne 7. 11. 2022 s žalovanou, na jejímž základě byly žalované předány finanční prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaná převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy, což stvrdila svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit úrok v pevné výši 1 522 Kč a dále uhradit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 14 700 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 154 Kč a úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši 5 400 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku ve výši 55 776 Kč uhradit původnímu věřiteli ve 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč, a to nejpozději do 7. 1. 2024. Před uzavřením smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet, kdy vycházel z informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. V žádosti o úvěr žalovaná uvedla, že je zaměstnána od 8. 11. 2021 na dobu neurčitou, její průměrný měsíční příjem činí 24 723 Kč, její celkové měsíční výdaje činí 15 159 Kč, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Tvrzená majetková situace žalované byla ověřena z potvrzení o výši jejího příjmu, výdaje potvrzeny výpisem z běžného účtu žalované. Příjem žalované s ohledem na její majetkové poměry a výši sjednané splátky byl shledán dostatečným. Žalovaná však svůj dluh nesplácela řádně a včas, poslední splátku uhradila dne 8. 11. 2022 ve výši 4 000 Kč. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky tak vzniklo právnímu předchůdci žalobkyně právo na uhrazení celé zbývající části dlužné částky, která činila na jistině úvěru 27 948,46 Kč, na úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 1 321,59 Kč, na úhradě za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 13 634 Kč, na úhradě za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 857,66 Kč a na úhradě za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši 5 014,29 Kč. Neuhrazena jistina úvěru ve výši 27 948,46 Kč je dále úročena úrokem sjednaným ve výši 8 % ročně.

2. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024, uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní, došlo s účinností ke dni 29. 5. 2024 k postoupení pohledávky na žalobkyni, což žalované písemně oznámeno. Ke dni postoupení činil dluh 66 776 Kč, kdy se jednalo o jistinu úvěru ve výši 27 948,46 Kč, úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 1 321,59 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 13 634 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 3 857,66 Kč, úhradu za umožnění platit splátky přímo v místě svého bydliště ve výši 5 014,29 Kč a smluvní pokutu ve výši 15 000 Kč, tj. ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení za období od 8. 1. 2023 do 19. 4. 2024. Žalobkyně dále požaduje po žalované úrok vyčíslený za dobu od 8. 1. 2024 do 22. 4. 2024 ve výši 1 754,40 Kč a zákonný úrok z prodlení vyčíslený ke dni 22. 4. 2024 ve výši 3 477,46 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované rovněž úrok ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru, tj. z částky 27 948,46 Kč, za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a úroku sjednaného za dobu poskytnutí úvěru, tj. z částky 29 270,05 Kč, za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh po postoupení pohledávky neuhradila ničeho, nereagovala ani na předžalobní výzvu k plnění odeslanou jí dne 11. 9. 2024.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 16. 1. 2025, se nedostavila, svou neúčast neomluvila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba]. uzavřeli dne 7. 11. 2022 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které právní předchůdce předal žalované v hotovosti částku 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 25 776 Kč sestávajícím se z úroku ve výši 1 522 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, úhrady za vyhodnocení úvěru ve výši 4 154 Kč a inkasního poplatku ve výši 5 400 Kč. Žalovaná se zavázala splatit celkovou částku ve výši 55 776 Kč ve 14 měsíčních splátkách ve výši 3 984 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu úvěrové smlouvy, každá další splátka vždy do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. V případě prodlení dlužníka s úhradou splátky bylo dále sjednáno právo věřitele na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z příslušné dlužné částky, ohledně níž je dlužník v prodlení, přičemž smluvní pokuta je splatná v den následující po dni prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou lze dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výši 500 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že výše uvedenou částku převzala (prokázáno smlouvou o úvěru č. [hodnota] ze dne 7. 11. 2022 a žádostí o úvěr ze dne 7. 11. 2022). Před uzavřením smlouvy se původní věřitel zabýval schopností žalované poskytnutý úvěr splácet, přičemž vycházel z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, kde žalovaná uvedla, že je zaměstnána od 8. 11. 2021 s průměrným příjmem 24 723 Kč čistého měsíčně, je svobodná, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, náklady na bydlení a energie činí 1 000 Kč, výdaje za dopravu, jídlo a osobní náklady činí 4 250 Kč, splátky dalších závazků má ve výši 9 909 Kč. Příjem žalované byl ověřen z potvrzení o výši příjmu (prokázáno žádostí o úvěr ze dne 7. 11. 2022 a potvrzením o výši příjmu ze dne 3. 11.2022). Žalovaná uhradila původnímu věřiteli na svůj dluh částku v celkové výši 4 000 Kč (prokázáno předpisem splátek ke smlouvě a transakční historií smlouvy).

5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 původní věřitel společnost [právnická osoba]. postoupila výše uvedenou pohledávku za žalovanou žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 14. 6. 2024, jehož odeslání žalované nebylo soudu doloženo (prokázáno Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně částí seznamu postoupených pohledávek a oznámení o příkazu k úhradě a Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2024). Dne 11. 9. 2024 odeslal právní zástupce žalobkyně výzvu k plnění, kterou vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 74 574,54 Kč nejpozději do 25. 9. 2024 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně (prokázáno výzvou k plnění ze dne 10. 9. 2024 a podací lístek ze dne 11. 9. 2024).

6. Soud má za prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 7. 11. 2022 uzavřena smlouva o úvěru dle ust. § 2395 o. z., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně předal žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a tato se tyto peněžní prostředky zavázala spolu s úrokem a sjednanými poplatky vrátit ve sjednaných 14 měsíčních splátkách. Po právní stránce soud současně aplikoval ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. V tomto řízení žalobkyně sice poskytla soudu tvrzení o přezkumu solventnosti žalované jejím právním předchůdcem před uzavřením předmětné smlouvy, z těchto tvrzení vyplývá, že původním věřitelem příjem žalované byl ověřen z potvrzení o výši příjmu, výdaje měly být ověřeny z jejího bankovního účtu. Výdaje žalované na bydlení měly činit 1 000 Kč, další její výdaje nebyly specifikována, soudu nebyly předloženy žádné doklady, které by prokazovaly, že deklarované výdaje byly původním věřitelem ověřeny. Nebylo tvrzeno ani doloženo, že by původní věřitel lustroval žalovanou v dostupných registrech za účelem zjištění jejich předchozích závazků a případně její platební morálky u těchto závazků. Žalobkyně, ač poučena dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., svá tvrzení ohledně přezkumu úvěruschopnosti žalované před uzavřením předmětné smlouvy nedoplnila, žádné další doklady prokazující, že její právní předchůdce tuto svou zákonnou povinnost řádně splnil, k důkazu nenavrhla. Soud má proto za to, že žalobkyně, na kterou byly pohledávky za žalovaným postoupeny ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, neprokázala, že její právní předchůdce jako profesionál v oboru finančních služeb před uzavřením předmětných smluv postupoval při přezkumu úvěruschopnosti žalovaného s řádnou odbornou péčí, a je proto nutno dospět k závěru, že shora uvedená smlouva je ve smyslu § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru neplatná, přičemž se ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku k neplatnosti takového právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti8. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o zápůjčce žalované částku 30 000 Kč, pak je dle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru žalovaná povinna vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jejím možnostem. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, před podáním žaloby již částečně plnila, a to částkou v celkové výši 4 000 Kč. Toto plnění je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly (§ 2993 o. z.). S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 26 000 Kč (poskytnuté peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč – úhrada ve výši 4 000 Kč). Jelikož je žalovaná s úhradou peněžitého dluhu v prodlení přiznal soud žalobkyni v souladu s ust. § 1968 a § 1970 o. z. rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 26 000 Kč, a to ode dne 26. 9. 2024, když žalovaná byla k vrácení poskytnutého plnění vyzvána až předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 10. 9. 2024 s lhůtou k plnění nejpozději do 25. 9. 2024. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Zbývající část uplatněného nároku žalobkyně byla zamítnuta, neboť má původ v absolutně neplatné smlouvě. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 o. z.9. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. rozhodl soud negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.