Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s ročním úrokem ve výši 12 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly za jménem] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba]. ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. [hodnota]. Tato smlouva byla uzavřena mezi původní věřitelkou a žalovanou dne [datum] poté, co původní věřitelka kladně vyhodnotila schopnost žalované úvěr splácet. Původní věřitelka na jejím základě poskytla žalované úvěrový rámec ve výši [částka], z něhož mohla žalovaná čerpat formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti. Čerpaný úvěr se žalovaná zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách formou inkasa. Žalovaná nehradila splátky řádně a včas, ke dni [datum] tak došlo k zesplatnění úvěru. Za dobu trvání úvěrového vztahu žalovaná vyčerpala z úvěrového rámce celkem [částka] a uhradila ve splátkách celkem [částka]. Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne [datum]. Ke dni postoupení činil dluh [částka].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne [datum], ač řádně a včas předvolána, se nedostavila.[právnická osoba] žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání karty a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti s přílohami soud zjistil, že žalovaná uvedla v žádosti, že je svobodná, je zaměstnána na dobu neurčitou u [právnická osoba] jako dělník/řemeslník s čistým měsíčním příjmem za poslední tři měsíce ve výši [částka], uvedla 1 vyživovanou osobu a bydlení v nájmu. Původní věřitelka vycházela při hodnocení schopnosti žalované splácet úvěr z údajů uvedených v žádosti s přihlédnutím ke splátkovému zatížení žalované u původní věřitelky ve výši [částka] měsíčně. Využila přitom matematický model, v němž použila na výdajové straně zřejmě částku životního minima, normativních nákladů na bydlení, neboť v žádosti o úvěr žádné výdaje uvedeny nebyly.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a obchodních podmínek soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a původní věřitelkou [právnická osoba]. dne [datum] a na jejím základě původní věřitelka otevřela pro žalovanou kreditní účet s úvěrovým rámcem ve výši [částka], z něhož mohly být čerpány peníze prostřednictvím kreditní karty za úrok ve výši 12 % ročně, a to bezhotovostním čerpání nebo výběrem hotovosti.5. Z platební historie a výpisů z kreditního účtu za dobu od května 2022 do března 2024 soud zjistil, že za dobu uzavření smlouvy do prosince 2022 žalovaná celkem vyčerpala z úvěrového rámce [částka] a celkem nepravidelnými splátkami uhradila [částka].6. Z rozhodnutí o zesplatnění soud zjistil, že původní věřitelka rozhodla ke dni [datum] o splatnosti všech dluhů ze smlouvy o úvěru v celkové výši [částka] do [datum].7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohami a oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem, soud zjistil, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] byla postoupena na žalobkyni. O této skutečnosti byla žalovaná vyrozuměna přípisem ze dne [datum], který byl žalované odeslán dne [datum].8. Z předžalobní výzvy s podacím lístkem soud zjistil, že žalované byla dne [datum] odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy č. [hodnota] v souhrnné výši [částka] do [datum].9. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla podle § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba]. ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi původní věřitelkou a žalovanou dne [datum] podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy původní věřitelka umožnila žalované průběžně vyčerpat z úvěrového rámce ve výši [částka] do doby zesplatnění celkem [částka]. Čerpané prostředky se žalovaná zavázala vrátit spolu s úrokem ve výši 12 % ročně v minimálních měsíčních splátkách. Takto žalovaná zaplatila původní věřitelce celkem [částka]. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. V řízení bylo prokázáno, že v době uzavření smlouvy žalovaná pracovala za čistou mzdu ve výši [částka] měsíčně. Šlo o její jediný příjem. Přitom původní věřitelka vycházela z částek životního minima a normativních výdajů na bydlení jako výdajů žalované a současně zohlednila splátkové zatížení žalované ve vztahu k původní veřitelce ve výši [částka] měsíčně a to, že žalovaná má jednu vyživovací povinnost. Skutečnost, že původní věřitelka při posuzování výdajů žalované nevycházela ze skutečných výdajů žalované, a i přes dosavadní splátkové zatížení ve výši odpovídající téměř čtvrtině měsíčního příjmu žalované, vede soud k závěru, že původní věřitelka úvěruschopnost žalované vyhodnotila v rozporu se zákonem, a soud proto předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 citovaného zákona. V souladu s citovaným zákonným ustanovením má žalobkyně právo na vrácení rozdílu mezi vyplacenou částkou a částkou vrácenou žalovanou ve výši [částka]. Tento nárok považuje soud za splatný na základě předžalobní výzvy dne [datum]. V souladu s § 1970 občanského zákoníku tak žalobkyni náleží z částky [částka] úrok z prodlení od následujícího dne. Soud proto uložil žalované, aby zaplatila žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení od [datum] a ve zbytku žalobu zamítnul.10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Žalobkyně byla v řízení úspěšná z 62,5 %, přičemž soud při posouzení procesní úspěšnosti vycházel z jistiny a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyni tak náleží náhrada v rozsahu 25 % z částky [částka], což představuje advokátní odměnu zástupce žalobkyně za čtyři úkony právní služby ve výši [částka], náhradu hotových výdajů ve výši [částka], náhradu 21% DPH ve výši [částka] a náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka].