Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka] počínaje dnem [datum] a nadále každého 25. dne v měsíci až do úplného zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 14,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím webových stránek [Anonymizováno] smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalovanému zápůjčku ve výši [částka] tak, že ji zaslala žalovanému na účet č. [č. účtu]. Před uzavřením smlouvy žalobkyně kladně vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku vrátit. Zápůjčku spolu s poplatkem ve výši [částka] se žalovaný zavázal vrátit do [datum]. Žalovaný nevrátil ničeho. Žalobkyně dále požadovala zaplacení účelně vynaložených nákladů na písemné výzvy ve výši [částka] a smluvní pokutu za prodlení ve výši [částka] vypočtenou jako 0,1 % denně z částky [částka] od [datum] do [datum].
2. Žalovaný u jednání dne [datum] učinil nesporným, že smlouvu s žalobkyní uzavřel[částka] částka, mu byla vyplacena a neuhradil na ni ničeho. Před uzavřením smlouvy požadovala žalobkyně občanský průkaz a tři výplatní lístky, jinak nezjišťovala nic.
3. Mezi účastníky nebyl spor o tom, že tvrzená smlouva byla uzavřena a na jejím základě byla žalovanému vyplacena částka [částka]. Tyto skutečnosti pak byly zjištěny i z předložených listin, a to smlouvy o zápůjčce uzavřené dne [datum], protokolu o vlastnictví účtu a výpisu z účtu Žalobkyně a žalovaný tedy uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce ve výši [částka], kterou žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho účet č. [č. účtu] téhož dne. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit žalobkyni zápůjčku s poplatkem za její poskytnutí ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení byl sjednán poplatek ve výši [částka] za písemnou výzvu k úhradě a smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky.
4. Z upomínek ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že obsahují výzvu, aby žalovaný uhradil dlužnou částku.
5. Z předžalobní výzvy vyhotovené dne [datum] a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy uzavřené dne [datum] s tím, že dluh splatný [datum] dosud nebyl uhrazen a jeho aktuální výše činí [částka]. Splatnost byla stanovena do tří dnů. Výzva byla odeslána dne [datum].
6. Soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši [částka] do [datum]. Žalovaný zápůjčku nevrátil. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto musel smlouvu současně posoudit v intencích § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, ale nenabídla soudu v tomto směru žádné důkazy. Žalovaný sám uvedl, že po něm žalobkyně požadovala pouze tři výplatní lístky, avšak jeho výdaje nezjišťovala. Z toho soud nemohl dovodit splnění povinnosti žalobkyní zkoumat řádně před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného zápůjčku uhradit. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohla tak být soudem o tomto nedostatku poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a soud proto smlouvu o zápůjčce vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 věta prvá citovaného zákona. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku [částka], je žalovaný povinen vyplacenou částku v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni v době přiměřené jeho možnostem. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku v pravidelných splátkách po [částka] měsíčně počínaje dnem [datum], když přihlédl k jeho možnostem splácet soudem přiznanou částku. Žalovaný uvedl, že je na dlouhodobé [podezřelý výraz] a toto tvrzení doložil rozhodnutím o dočasné pracovní neschopnosti od [datum]. Dále uvedl, a soud neměl důvod mu nevěřit, že [podezřelý výraz] bude ukončena 30. 6. tohoto roku, poté žalovaný bude evidován na úřadu práce s nárokem na podporu v nezaměstnanosti a současně si hledat práci. Dále uvedl, že manželka nyní po rodičovské dovolené nastoupila do práce, čímž došlo ke zvýšení příjmů rodiny. Pokud jde o počátek doby splácení, vycházel soud z toho, že pokud by se žalovanému podařilo získat práci hned od srpna toho roku, mzda mu nebude vyplacena dříve než v září 2025. Současně bude v možnostech žalovaného se na zahájení splácení připravit. Výše splátky pak byla stanovena tak, že celý dluh bude žalobkyni uhrazen do 14 měsíců, tedy v relativně krátké době. Žaloba tedy byla zamítnuta v části přesahující jistinu ve výši [částka] a protože splatnost jistiny nastane až na základě tohoto rozsudku v budoucnu, žalovaný není v prodlení s plněním svého závazku a žalobkyni nelze přiznat právo na úrok z prodlení.
7. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť z procesního hlediska byli žalobkyně a žalovaný úspěšní ve stejném rozsahu. Při posouzení procesní úspěšnosti přitom soud vycházel ze základu tvořeného žalovanou částkou a příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku.