Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], ročním úrokem ve výši 18,17 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení, ročním úrokem z prodlení ve výši 11,75 % z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalované částku [částka]. Žalovaná se oproti tomu zavázala vrátit úvěr navýšený o částku [částka], představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy s úrokovou sazbou 18,17 % ročně ve výši [částka], odměnu za zpracování ve výši [částka] a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka], spolu s pojistným ve výši [částka] ve 12 měsíčních splátkách po [částka] splatných do [datum]. Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalované úvěr splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Dohromady uhradila pouze [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná částka se skládala z jistiny ve výši [částka] a poplatků za služby ve výši [částka].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání dne [datum] se bez včasné omluvy nedostavila.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] a zařazení do pojistného programu soud zjistil, že mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva, v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], který byl vyplacen žalované při podpisu smlouvy. Poskytnutou jistinu ve výši [částka], úrok ve výši [částka], poplatky za zpracování ve výši [částka] a za komfortní a flexibilní splácení ve výši [částka] a pojištění ve výši [částka] se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce ve 12 měsíčních splátkách po [částka].
4. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, má jednu vyživovací povinnost, je na mateřské dovolené s měsíčním příjmem ve výši [částka]. Jako další příjem domácnosti je uvedena částka [částka]. Odhadované měsíční výdaje uvedla žalovaná ve výši [částka]. Dle záznamu v kartě bylo k ověření finanční situace žalované předloženo rozhodnutí o přiznání dávky.
5. Z tabulky o umoření dluhu soud zjistil, že žalovaná uhradila původní věřitelce v prosinci 2021 a březnu 2022 ve dvou splátkách celkem [částka].
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní, byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění v oznámení o postoupení pohledávky, které bylo odesláno dne [datum] a v němž byla žalovaná vyzvána, aby dluh ze smlouvy č. [tel. číslo] ve výši [částka] zaplatila do 10 dnů od doručení výzvy.
7. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána dne [datum].
8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovanou dne [datum]. Na základě smlouvy původní věřitelka vyplatila žalované v hotovosti částku [částka], kterou se žalovaná zavázala vrátit původní věřitelce se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo současně o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalované zápůjčku splácet, zákaznickou kartu, v níž je uveden jako jediný příjem žalované mateřská ve výši [částka], jenž měl být ověřen z rozhodnutí o přiznání dávky. Už na základě této skutečnosti je možno dospět k závěru, že původní věřitelka schopnost žalované zápůjčku splácet nevyhodnotila správně. Navíc výdaje v zákaznické kartě byly uvedeny pouze v odhadované výši a nebyly nijak specifikovány ani ověřeny. Soud proto smlouvu vyhodnotil jako neplatnou. Současně však bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy původní věřitelka poskytla žalované částku [částka], z níž žalovaná vrátila pouze [částka]. Žalovaná je tak v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí téhož zákona povinna vrátit rozdíl ve výši [částka]. Tento nárok považuje soud za splatný dne [datum], a to na základě oznámení o postoupení pohledávky odeslaného dne [datum]. Za předpokladu doručení do tří pracovních dnů má soud oznámení za doručené dne [datum], desetidenní lhůta splatnosti tak uplynula [datum] a od dne následujícího náleží žalobkyni v souladu s § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. V souladu se žalobou, kterou je soud vázán, byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení z dlužné částky [částka] ve výši 11,75 % ročně. Ve zbytku byla žaloba ze shora uvedených důvodů zamítnuta.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně a žalovaná byly v řízení úspěšné ve stejném rozsahu. Při posouzení míry procesního úspěchu přitom soud vycházel z jistiny a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku.