Výrok
I. Zamítá se žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s ročním úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení a ročním úrokem ve výši 21,27 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla postoupena pohledávka [právnická osoba] ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum], na jejímž základě poskytla původní věřitelka žalovanému částku [částka]. Žalovaný se oproti tomu zavázal vrátit úvěr navýšený o částku [částka], představující úroky za sjednanou dobu trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou 27,21 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] v 78 týdenních splátkách po [částka] do [datum]. Původní věřitelka zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet. Vycházela přitom z informací získaných od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty spolu s doklady, podle nichž byly sdělené údaje ověřeny. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradil pouze [částka]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. Po postoupení pohledávky žalovaný zaplatil [částka]. Žalovaná částka [částka] se skládala z jistiny a úhrad za služby. Dále žalobkyně požadovala úroky a úroky z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání dne [datum] se bez včasné omluvy nedostavil.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Ve smlouvě se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši [částka], která byla vyplacena žalovanému při podpisu smlouvy. Zápůjčku, úrok ve výši [částka], administrativní poplatek ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] se žalovaný zavázal vrátit původní věřitelce v 78 týdenních splátkách po [částka].
4. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl dne [datum], že je svobodný, bydlí v nájemním bytě s jiným rodinným příslušníkem, nemá vyživovací povinnost a je zaměstnán u Maxion wheels na dobu neurčitou s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka]. Šlo o jediný příjem žalovaného, který byl ověřen z pracovní smlouvy a složenky. V zákaznické kartě byl uveden příjem ve výši [částka], který nebyl konkretizován. Měsíční výdaje byly uvedeny ve výši [částka] na bydlení, ve výši [částka] na ostatní výdaje a ve výši [částka] na splátky úvěrů.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem soud zjistil, že na základě smlouvy, která byla uzavřena dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní, byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni.
6. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k plnění před podáním žaloby. Výzva byla odeslána [datum].
7. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud má za prokázáno, že na žalobkyni byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena pohledávka ze smlouvy č. [hodnota] uzavřené mezi [právnická osoba] a žalovaným dne [datum]. Na základě této smlouvy původní věřitelka vyplatila žalovanému v hotovosti částku [částka]. Žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce poskytnuté peníze se sjednanými úroky a poplatky. Po právní stránce soud smlouvu posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně předložila k prokázání tvrzení, že původní věřitelka řádně zkoumala a vyhodnotila schopnost žalovaného zápůjčku splácet, pouze zákaznickou kartu. Z té je zřejmé, že jediným měsíčním příjmem žalovaného byla mzda ve výši [částka]. Další příjem domácnosti nebyl konkretizován, nelze posoudit, zda byl ověřen, a tedy k němu přihlédnout. Ověřeny nebyly ani výdaje uvedené v zákaznické kartě. Žalovaný navíc uvedl již existující splátkové zatížení ve výši [částka] měsíčně. Z toho soud dovodil a má za prokázáno, že původní věřitelka posoudila žádost žalovaného o zápůjčku v rozporu s pravidlem zodpovědného úvěrování, a smlouvu vyhodnotil jako neplatnou podle posledně citovaného zákonného ustanovení. Vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil na základě neplatné smlouvy původní věřitelce [částka] a žalobkyni po postoupení pohledávky [částka], tedy více než mu bylo na základě neplatné smlouvy plněno, byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.
8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, která byl v řízení úspěšný, dle obsahu spisu žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.