19 C 118/2025

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 10. 3. 2025 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 237 748 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že je s účinností ode dne 11. 5. 2018 držitelem povolení České národní banky k poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako klientem, byla uzavřena smlouva o úvěru č. 9103267347. Žalovaná tuto smlouvu podepsala dne 25. 10. 2023. Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 150 000, Kč, k vyplacení úvěru žalované došlo dne 25. 10. 2023. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % p.a. splácet ve 48měsíčních splátkách ve výši 10 213 Kč splatných vždy k 12. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem prosinec 2023, to dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu oznámení o schválení úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to konkrétně prostřednictvím emailové komunikace. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalované splácet úvěr ve výši 1 251 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalované v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění celého úvěru byly uhrazeny částky ve výši 10 213 Kč dne 15. 11. 2023 a 10 213 Kč dne 12. 12. 2023. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalované vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč. V důsledku prodlení žalované žalobkyni dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované dle bodu 6.2.smlouvy v celkové výši 400 Kč. V důsledku tohoto prodlení žalované následně došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru; ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru, s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 173 094,01 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. V bodě 6.5.smlouvy bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 19. 4. 2024, až do jejího úplného zaplacení. V bodě 2.2.smlouvy bylo sjednáno, že sjednané úroky za poskytnutí úvěru běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru, s tím, že tento úrok běží i po zesplatnění úvěru, když poté i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru zahrnuté do nové jistiny úvěru, a to až do doby její úplné úhrady. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaná žalobkyni dluží částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 173 094,01 Kč (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 148 604,22 Kč a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 24 489,79 Kč) s příslušenstvím, smluvní pokuty dle bodu 6.1.smlouvy v celkové výši 998 Kč s příslušenstvím, náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutu dle bodu 6.5. smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 173 094,01 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem 19. 4. 2024 do zaplacení. Žalobkyně žalobou požadovala tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 60 754,59 Kč a dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši 148 604,22 Kč ode dne 19. 4. 2024 do zaplacení, úrok v nominální roční úrokové sazbě 66,27 % p.a.. Za dobu od 91. dne prodlení žalované (tedy za dobu od 13. 5. 2024) žalobkyně v souladu s § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento úrok uplatňovala v zápůjční úrokové sazbě ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů, tj. v nominální úrokové sazbě 14,75 % p.a.; úhradu za pojištění schopnosti splácet ve výši 2 502 Kč. Žalovaná tyto částky žalobkyni neuhradila ani na základě předžalobní výzvy, kterou jí žalobkyně v této věci zaslala.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K nařízenému jednání soudu dne 18. 3. 2026 se žalovaná nedostavila, předvolána byla řádně a včas; jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 občanského soudního řádu, dále jen o.s.ř.).

4. Na základě provedeného dokazování, a to ze základní informace o klientovi, důkazu o zaslání 1 Kč, informace o vyplacení, prohlášení klienta, smlouvy o úvěru č. 9103267347 ze dne 25. 10. 2023, splátkového kalendáře, oznámení o schválení úvěru ze dne 25. 10. 2023, přílohy č. 1 ke smlouvě č. 9103267347 - pojištění schopnosti splácet úvěr, úplného výpisu subjektů finančního trhu, výpisu záznamů z registru SOLUS, dokladu o vyplacení úvěru ze dne 25. 10. 2023, z detailu transakcí [právnická osoba]., fotokopie občanského průkazu žalované, hodnocení klienta, předsmluvního formuláře, výzvy k zaplacení ze dne 14. 3. a 12. 4. 2024, oznámení ze dne 17. 4. 2024, obálky listovní zásilky, předžalobní výzvy ze dne 13. 1. 2025, poštovního podacího archu ze dne 13. 1. 2025 a zprávy [právnická osoba]. ze dne 19. 8. 2025 bylo zjištěno, že mezi účastníky (žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou) byla dne 25. 10. 2023 uzavřena elektronicky smlouva o spotřebitelském, neúčelovém úvěru na částku 150 000 Kč. Dne 25. 10. 2023 byla na účet žalované u [právnická osoba].[č. účtu] č. účtu, poukázána platba ve výši 150 000 Kč. Dne 15. 11. 2023 a 12. 12. 2023 žalovaná na úvěr uhradila celkem 20 426 Kč (2 splátkami po 10 213 Kč). Výzvami ze dne 14. 3. a 12. 4. 2024 byla žalovaná upomínána o úhradu dlužných splátek, dopisem ze dne 17. 4. 2023 oznámila žalobkyně žalované zesplatnění úvěru ze smlouvy č. 9103267347 a vyzvala ji k zaplacení částky 176 994 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 13. 1. 2025 byla žalovaná dopisem právní zástupkyně žalobkyně vyzývána k zaplacení částky 176 994 Kč s příslušenstvím; téhož dne byla předžalobní výzva podána k poštovní přepravě.

5. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 25. 10. 2023 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. (na základě žádosti z téhož dne). Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč převodem na její bankovní účet; žalovaná uhradila dosud toliko 20 426 Kč, nesplaceno tak zůstalo 129 574 Kč (tato tvrzení žalovaná v řízení nerozporovala, netvrdila, tím spíše neprokázala, plnění v jiné částce). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému a úplnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele – žalobkyně měla k dispozici dva doklady o připsané platbě mzdy žalované od plátce [právnická osoba] ze dne 8. 8. a 8. 9. 2023, při ověřování bonity žalované nezohlednila její úplné, skutečné a nezbytné životní náklady, vycházela z kategorie životního minima a z tvrzených nákladů na bydlení včetně inkasa (3 915 Kč) a ze skutečnosti, že žalovaná neměla další splátky u jiných společností. Ze systému ISAS zdejšího soudu bylo naproti tomu zjištěno, že žalovaná měla nesplacené úvěry, o nichž byly či jsou vedeny spory (namátkou 19 C 286/2024, 24 C 229/2024, 26 C 38/2025, 27 c 4/2025, 28 c 138/2025, 26 C 290/2025 a 26 c 322/2025). Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, a to dokonce aniž by se jí spotřebitel musel dovolávat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu), svým výrokem, žalovaná se tak nemohla dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. Soud proto žalobu nad rámec částky 129 574 Kč s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti zamítl.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, neboť převážně procesně úspěšné žalované v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly.