Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

19 C 165/2026

Soud: Okresní soud v KarvinéDatum rozhodnutí: 30. 9. 2026Č. j.: 19 C 165/2026-33Samosoudkyně: JUDr. Pavlína JuráškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 11. 2026Předmět řízení: 33 388 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKI:2026:19.C.165.2026.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 18. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Související rozhodnutí

Označená místa (6) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 20 388 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 347,98 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 822,56 Kč, co do úroku 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 14 635,03 Kč od 25. 11. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 18. 5. 2026 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 33 388 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností [právnická osoba]., a žalovaným byla dne 27. 6. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. [číslo smlouvy]. Nedílnou součástí smlouvy byl předpis splátek. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 761 Kč a dále paušální ceny za služby související s poskytnutím tohoto úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 14měsíčních splátkách po 1 992 Kč, přičemž poslední splátku nejpozději do 27. 8. 2025. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 28. 6. 2024 ve výši 2 000 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni 10. 12. 2025. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl dnem 9. 3. 2025 žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 30. 9. 2026 se bez omluvy nedostavil. Jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (ust. § 101 odst. 3 o. s. ř).

3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o úvěru č. [číslo smlouvy] ze dne 27. 6. 2024, předpisu splátek, přehledu plateb ze smlouvy č. [číslo smlouvy], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025, seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 ke smlouvě ze dne 10. 12. 2025, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 10. 12. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2026, výzvy k plnění ze dne 9. 3. 2026 a poštovního podacího lístku ze dne 9. 3. 2026 bylo zjištěno, že dne 27. 6. 2024 byla mezi společností [právnická osoba]. a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši 761, 7 350 Kč, 2 077 Kč a 2 700 Kč, celkem tedy zaplatit 27 888 Kč, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil na úvěr dne 28. 6. 2024 částku 2 000 Kč. Dnem 10. 12. 2025 byla pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy č. [číslo smlouvy] postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný uvědomněn dopisem ze dne 6. 1. 2026. Předžalobní výzvou ze dne 9. 3. 2026 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 36 375,50 Kč; téhož dne byla výzva podána k poštovní přepravě.

4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko co do dosud nevrácené jistiny úvěru. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky (právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným) byla dne 27. 6. 2024 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující zavázal, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný tuto částku převzal, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, na úvěr hradil toliko částečně v rozsahu částky 2 000 Kč (tato tvrzení v řízení žalovaný nerozporoval). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému a úplnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu) svým výrokem, žalovaný se tak nemohl dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobu nad rámec dosud nevrácené částky ve výši 13 000 Kč zamítl. Žalobkyně byla aktivně legitimovanou ve sporu, neboť pohledávka na ni přešla smlouvou o postoupení pohledávek (§ 1879 o. z.).

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť převážně procesně úspěšnému žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací