Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 19 043,25 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku a dále vždy ke každému 15. dni v měsíci do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek.
II. Co do částky 590,34 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 242,61 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 7 215,49 Kč, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč a co do 14,75% úroku z prodlení ročně z částky 19 043,25 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 6. 6. 2024 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 27 790,69 Kč (sestávající z částek 19 043,25 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč a částky 590,34 Kč na smluvní pokutě) s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 19 043,25 Kč od 6. 2. 2024 do zaplacení, dále úhrady kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 242,61 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 7 215,49 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že dne 31. 8. 2023 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], IČ [IČO] smlouvu o úvěru 873981003, jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách. Na základě smlouvy poskytla společnost Zaplo žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit formou 12 pravidelných měsíčních splátek splatných vždy k 31. dni příslušného měsíce; celková měsíční splátka byla sjednána ve výši 2 881,09 Kč. Žalovaný se spolu s jistinou úvěru zavázal splatit i smluvní kapitalizovaný úrok ve výši 14 573,08 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal spol. Zaplo uhradit částku ve výši 34 573,08 Kč, a to nejpozději ke dni splatnosti poslední splátky úvěru, tj. ke dni 31. 8. 2024. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ze svého účtu na účet Zaplo. Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně, převodem na bankovní účet, ze kterého žalovaný uhradil tzv. verifikační platbu. Právní předchůdce žalobkyně nahlédl v rámci schvalovacího procesu do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací), provedl kroky vedoucí k posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve výši 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Žalovaný však nedodržel sjednaný rozpis měsíčních splátek, když splátky úvěru nehradil řádně a včas. Společnost Zaplo proto využila svého smluvního oprávnění a žalovanému zaslala předžalobní výzvu k okamžité úhradě dluhu, kterou žalovaného informovala, že úvěr by ke dni 31. 12. 2023 zesplatněn. V důsledku prodlení s úhradou splátek a zesplatnění úvěru vznikla žalovanému povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, a zároveň povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalovanému. Dne 13. 11. 2023 byla mezi spol. Zaplo a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků a na základě této smlouvy pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni 2. 2. 2024. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27 027,43 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 19 043,25 Kč, nesplaceného úroku ve výši 7 065,49 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 768,69 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Částka paušální náhrady na upomínání představuje postoupenou výši poplatku za odeslání písemných upomínek v důsledku prodlení žalovaného. Sjednaná výše úhrady za jednotlivou upomínku je 50 Kč. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě, která je právním základem žalovaného nároku, je příslušenství pohledávky specifikováno pevnou částkou, nezbylo žalobkyni než postoupené příslušenství pohledávky uvést do pole, které je ve formuláři vyhrazeno kapitalizovanému úroku. Kapitalizovaný úrok se tak skládá z nesplaceného úroku ve výši 7 605,49 Kč a neuhrazených paušálních náhrad nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Žalobkyně rovněž požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 242,61 Kč, po revizním přepočtu za období od 1. dne prodlení po dni zesplatnění úvěru, tj. od 1. 1. 2024 do 1. 2. 2024, kdy základem pro výpočet zákonného úroku z prodlení byla postoupená jistina pohledávky ve výši 19 043,25 Kč. Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši určené datem splatnosti pohledávky od následujícího dne po účinnosti postoupení pohledávky, tj. od 6. 2. 2024 z jistiny ve výši 19 043,25 Kč. Nad rámec uvedených nároků požadovala žalobkyně i náhradu za účelně vynaložené náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 699 Kč, a to za osobní návštěva terénního pracovníka věřitele na kontaktní adresu dlužníka (1 x po 217 Kč), odchozí dopis ve výši 48 Kč, odchozí dopis doporučeně ve výši 74 Kč a odchozí telefonický hovor 72 Kč. Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou v dodatku řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 2. 2024 s účinností ke dni 5. 2. 2024, a to ve výši 768,69 Kč. Po revizním přepočtu smluvní pokuty žalobkyně po žalovaném požadovala smluvní pokutu ve výši 590,34 Kč, počítané ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru, tj. 1. 1. 2024 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 19 043,25 Kč do 31. 1. 2024. Žalovanému byla zaslána před podáním žaloby upomínka ze dne 20. 5. 2024.
2. Žalovaný učinil nesporným uzavření smlouvy se společností Zaplo na dálku elektronicky s tím, že si půjčil 20 000 Kč. Nepamatuje si, kolik společnosti vrátil, dlužnou částku není schopen uhradit najednou; vzhledem ke svým poměrům je schopen hradit po 1 000 Kč měsíčně.
3. Na základě provedeného dokazování, a to z výpisu z obchodního rejstříku, smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. 873981003, (datované 31. 8. 2023), výpisu z běžného účtu [právnická osoba] ze dne 8. 11. 2022 a 31. 8. 2023, upomínky ze dne 31. 10., 30. 11. 2023, zesplatňujícího dopisu ze dne 31. 12. 2023, poštovního podacího lístku ze dne 31. 12. 2023, Společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 19. 2. 2024, potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 2. 2024 (Zaplo-úhrada portfolia 02/2024), oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2024, poštovního podacího archu ze dne 13. 2. 2024, výzvy k úhradě dluhu ze dne 29. 2. 2024, výzvy před podáním žaloby ze dne 20. 5. 2024 a poštovního podacího archu ze dne 22. 5. 2024 bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností [právnická osoba]) jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 31. 8. 2023 uzavřena elektronicky smlouva o spotřebitelském, neúčelovém úvěru na částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr v 12 měsíčních splátkách po 2 881,09 Kč; zápůjční úroková sazba činila 115,46%. Dne 31. 8. 2023 byla na účet žalovaného poukázána částka 20 000 Kč. Dopisem ze dne 31. 12. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění celého úvěru v důsledku porušování smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 873981003 ke dni 31. 12. 2023 a současně jej vyzvala k zaplacení částky ve výši 26 399,11 Kč (z toho 19 043,25 Kč na jistině). Předžalobní výzvou ze dne 20. 5. 2024 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k zaplacení částky 27 027,43 Kč. Ze zprávy [právnická osoba]. ze dne 30. 9. 2024 bylo pak zjištěno, že dne 31. 8. 2023 byla na účet vedený pro žalovaného jako majitele a disponenta připsána příchozí platba ve výši 20 000 Kč.
4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno a žalovaný nadto učinil nesporným, že mezi účastníky byla dne 31. 8. 2023 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný z daného úvěru vyčerpal celou uvedenou částku, a to dne 31. 8. 2023 převodem na svůj bankovní účet, neuhradil dosud částku 19 043,25 Kč (tato tvrzení v řízení žalovaný nerozporoval). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. svým výrokem, žalovaný se tak nemohl dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. Vzhledem k aktuálním sociálním, majetkovým a příjmovým poměrům soud žalovanému umožnil plnění ve splátkách, přičemž výši splátek a podmínky splatnosti v rozhodnutí současně určil. Nejedná se přitom o neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkor věřitele (obchodní společnosti), neboť toto rozhodnutí nebude mít dopad na její majetkovou a obchodní situaci. Soud dále žalobu nad rámec částky 19 043,25 Kč (nesplacené jistiny úvěru) s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti zamítl. Žalobkyně byla v řízení aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na ni přešla smlouvou o postoupení pohledávky (§ 1879 o. z.).
5. Na tomto místě je nutno zdůraznit, že žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, zbavila se tak možnosti být podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena, aby doplnila skutková tvrzení a označila důkazy k prokázání rozhodných skutečností o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr.
6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i celého jejího příslušenství.