Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

19 C 51/2025

Soud: Okresní soud v KarvinéDatum rozhodnutí: 24. 6. 2025Č. j.: 19 C 51/2025-48Samosoudkyně: JUDr. Pavlína JuráškováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 27. 8. 2025Předmět řízení: 53 971,90 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKI:2025:19.C.51.2025.1
bezdůvodné obohacenísmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 10. 11. 2026 máme 603 527 z 614 251 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (16) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 700 Kč, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po 1 000 Kč, se splatností vždy do každého 25. dne v měsíci, za který je placeno, pod ztrátou výhody splátek, a to počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci.

II. Co do částky 20 271,90 Kč s 12,75% úrokem z prodlení ročně z částky 53 971,90 Kč od 26. 10. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 9. 1. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 53 971,90 Kč s 12,75 % úrokem z prodlení ročně z této částky od 26. 10. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 27. 1. 2020 mezi společností [Anonymizováno]., (dříve [Anonymizováno].,) se sídlem [Anonymizováno] [jméno FO], [Anonymizováno], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [Jméno žalobkyně]., se sídlem [adresa], IČ [Anonymizováno], jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel je maltskou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 31. 5. 2024 smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný čerpal úvěr v konečné výši 53 971,90 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 25. 10. 2024. Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www.ferratum.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, čímž žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru. Po dokončení registrace na webových stránkách www.ferratum.cz zaslal žalovaný původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – Smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaný čerpal 53 971,90 Kč a splatností dne 25. 10. 2025. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [č. účtu]. Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [VS]. Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně. Upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána dne 14. 11. 2024. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem 53 971,90 Kč nejpozději splatných dne 25. 10. 2025. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Učinil nesporným, že využil služby [Anonymizováno] a dne 31. 5. 2024 přišlo na jeho účet 35 000 Kč. Na stejný účet, z něhož přišla tato částka, zaplatil dne 12. 6. 2024 částky 4 000 Kč a 20 000 Kč. Žalovaný v papírové podobě nedohledal historii z roku 2024, protože v září 2024 měli v domě 1,5 m vody a všechny věci (papíry, oblečení, fotografie) ze spodního patra byly nenávratně zničeny. Současně žalovaný požádal o možnost splácet případný dluh, jelikož se dodnes nevypořádali s povodněmi, škody byly značné a žalovaný není schopen hradit sumu najednou; má pět dětí, z toho tři z prvního manželství a hradí výživné celkem 9 000 Kč a nájem skoro 25 000 Kč bez služeb. Žalovaný dosahuje mzdy 38 000 Kč, manželka má nemocenské dávky 9 000 Kč, jiné příjmy nemají. Žalovaný nevlastní žádné nemovitosti, dům mají pronajat. Žalovaný by byl schopen platit splátky po 1 000 Kč měsíčně.

3. Žalobkyně podáním ze dne 27. 5. 2025 doplnila žalobu s tím, že v příloze dokládá soudu jednotlivá potvrzení o provedení platby (2ks), dle kterých žalovaný čerpal úvěr následovně – dne 31. 5. 2024 částku 35 000 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS 4682851 a dne 14. 6. 2024 částku 22 800 Kč na účet č. [č. účtu] pod VS 4682851; po dobu trvání úvěru celkem čerpal finanční prostředky ve výši 57 800 Kč. Před postoupením pohledávky žalovaný zaplatil na úvěr dne 3. 6. 2024 částku 100 Kč, započteno na jistinu, dne 12. 6. 2024 částku 20 000 Kč, z toho 18 735,41 Kč započteno na jistinu a 1 264,59 Kč započteno na příslušenství a dále dne 12. 6. 2024 částku 4 000 Kč, započteno na jistinu; žalovaný tak celkem zaplatil na úvěr po dobu trvání úvěru částku 24 100 Kč. Dle platební historie byla žalobkyni postoupena pohledávka ve výši 53 971,90 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 34 964,59 Kč, náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši 750 Kč dle čl. 8.1 standardních podmínek úvěrové smlouvy a z úroku za období čerpání úvěru ve výši 18 257,31 Kč dle tabulky na listu č. 2 úvěrové smlouvy. Po postoupení pohledávky žalobkyni neuhradil žalovaný ničeho. Žalobkyně změnila žalobní tvrzení, když nesprávně bylo uvedeno: „Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [VS].“ Správně je: „Původní věřitel identifikoval platby úvěru uvedením variabilního symbolu [VS].“ Žalobkyně současně souhlasila s tím, aby bylo plnění rozloženo do přiměřených splátek. Rozhodnutí o výši splátek ponechala na zvážení soudu, dále trvala na tom, aby byly měsíční splátky povoleny žalovanému pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení, byť s úhradou jedné ze splátek.

4. Na základě provedeného dokazování, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, dokladů o provedení platby, přehledu platební historie, faktury VS 4682851, dodatku č. 2 ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne 18. 11. 2021, seznamů postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 11. 2024, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 11. 2024, poštovního podacího lístku ze dne 14. 11. 2024 a zprávy [Anonymizováno]. ze dne 30. 5. 2025 bylo zjištěno, že mezi účastníky (právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným) byla dne 31. 5. 2024 uzavřena elektronicky smlouva o spotřebitelském, neúčelovém úvěru s uvedeným první čerpáním ve výši 35 000 Kč. Dne 31. 5. 2024 byla na účet vedený pro žalovaného jako majitele a jediného disponenta připsána částka 35 000 Kč, dne 14. 6. 2024 pak 22 800 Kč, vše označeno VS 4682851. Dle platební historie žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně uhradil dne 3. 6. 2024 částku 100 Kč a dne 12. 6. 2024 celkem 24 000 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 14. 11. 2024, podanou téhož dne k poštovní přepravě, byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k zaplacení částky 66 893,89 Kč; současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky.

5. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 31. 5. 2024 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky s prvním čerpáním ve výši 35 000 Kč; celkem žalovanému bylo poskytnuto 57 800 Kč. Žalovaný tyto částku vyčerpal, a to převodem na svůj bankovní účet, uhradil dosud 24 100 Kč (což bylo mezi účastníky učiněno nesporným); nesplaceno zůstalo 33 700 Kč. Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s ust. § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti tak určil podle § 160 odst. 1 o.s.ř. svým výrokem (vzhledem k okolnostem a s přihlédnutím k osobním, majetkovým a sociálním poměrům žalovaného určil peněžité plnění ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti současně určil), žalovaný se tak nemohl dosud dostat do prodlení s plněním svého dluhu. Soud proto žalobu nad rámec částky 33 700 Kč s ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti zamítl.

6. Žalobkyně byla ve věci aktivně legitimována, neboť pohledávka za žalovaným na ni platně přešla v důsledku postoupení pohledávky (§ 1879 a násl. o.z.).

7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v závislosti na jen částečnému úspěchu ve věci.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací