20 C 25/2025

Odůvodnění

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 3. 9. 2024 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 777 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 23. 11. 2012 smlouvu o půjčce č. [hodnota] a dne 24. 5. 2012 smlouvu o půjčce č. [hodnota]. V těch se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a 10 000 Kč, a to v hotovosti, které měl žalovaný splatit formou 60 týdenních splátek po 460 Kč, resp. po 306 Kč, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 12 541 Kč a 8 360 Kč. Žalovaný neplnil své smluvní závazky řádně a včas, poslední splátka byla splatná k 17. 1. 2014 a 18. 7. 2013. Žalovaný na pohledávky za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení na žalobkyni uhradil částku 2 440 Kč a 9 684 Kč. Pohledávky byly ke dni 27. 9. 2023 postoupeny žalobkyni. Žalovaný od postoupení pohledávky do podání žaloby nezaplatil na svůj dluh ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 30. 7. 2024. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 15. 4. 2025, přičemž žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] uzavřené dne 24. 5. 2012 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 18 360 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem ve výši 8 360 Kč. Splatnost byla stanovena v 60 týdenních splátkách po 306 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy. Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 60 splátek činí RPSN 63,91 %. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly.

5. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 11. 2012 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností [právnická osoba] a žalovaným jako dlužníkem, žalovaný formulář vlastnoručně podepsal. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce 15 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaný se zavázal věřiteli vrátit částku 27 541 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem ve výši 12 541 Kč. Splatnost byla stanovena v 60 týdenních splátkách po 460 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy. Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 60 splátek činí RPSN 63,93 %. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalovaného, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly.

6. Z přehledu plateb k půjčce č. [hodnota] se podává, že žalovaný uhradil 9 684 Kč. Z přehledu plateb k půjčce č. [hodnota] se podává, že žalovaný uhradil 2 440 Kč.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávky za žalovaným, pohledávky byly identifikovány v příloze smlouvy.

8. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023, odeslané žalovanému dne 27. 10. 2023, postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni.

9. Výzvou k plnění ze dne 30. 7. 2024, odeslané žalovanému dne 31. 7. 2024, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 89 789,40 Kč, a to do 14. 8. 2024.

10. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

11. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

13. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

15. Podle § 458 odst. 1 obč. zák. musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 o. z. podle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí pohledávka za žalovaným byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. o. z. a žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021.

18. Žalovaný uzavřel smlouvy o půjčce podle § 657 obč. zák. v postavení spotřebitele. Právní povahu nároku sjednaného v předmětných smlouvách jako „poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a jsou tudíž v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 12 541 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 15 000 Kč na dobu 60 týdnů, který představuje 83,6 % celé jistiny půjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující několikanásobně průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. To stejné platí u úroku ve výši 8 360 Kč za poskytnutí půjčky 10 000 Kč na dobu 60 týdnů, který představuje 83,6 % celé jistiny půjčky. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (§ 39 obč. zák.).

19. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvy o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celých smluv o půjčce, neboť oddělení této části od smluv o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smluv došlo. Nicméně dle smluv žalovaný převzal v hotovosti 15 000 Kč a 10 000 Kč a za situace, kdy jsou celé smlouvy absolutně neplatné, lze tyto částky hodnotit jako bezdůvodné obohacení. Nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1 a 2 a § 458 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistin půjček, ponížených o plnění, která žalovaný na základě neplatných smluv žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, již poskytl. Žalovaný na částku 15 000 Kč již uhradil 2 440 Kč a je tedy povinen žalobkyni uhradit částku 12 560 Kč. Žalovaný na částku 10 000 Kč již uhradil 9 684 Kč a je tedy povinen žalobkyni uhradit částku 316 Kč. Tyto částky byly tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznány spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši požadované žalobkyní, když soud nemůže žalobkyni přiznat více, než v žalobě žádala. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužných částek až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 30. 7. 2024 s termínem splnění do 14. 8. 2024, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od 15. 8. 2024 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nároky na tyto částky vyplývají z absolutně neplatných smluv. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznaných částek předcházející datu 15. 8. 2024, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužných částek.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalovanému prokazatelně v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

21. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.