Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 207,81 Kč se zákonnými úroky z prodlení od 21. 5. 2025 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V rozsahu částky 6 761,48 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 757,78 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 969,29 Kč od 22. 7. 2024 do 31. 12. 2024 a zákonného úroku z prodlení z částky 10 969,29 Kč od 1. 1. 2025 do 20. 5. 2025 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 24. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 969,29 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 28. 11. 2008 smlouvu o půjčce č. [hodnota]. V té se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, a to v hotovosti, které měla žalovaná splatit formou 53 týdenních splátek po 352 Kč a to včetně souhrnného poplatku ve výši 7 656 Kč. Žalovaná neplnila své smluvní závazky řádně a včas, poslední splátka byla splatná k 4. 12. 2009. Žalovaná na pohledávka za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení na žalobkyni uhradila částku 6 792,19 Kč. Pohledávka byla ke dni 9. 10. 2024 postoupena žalobkyni. Žalovaná od postoupení pohledávky do podání žaloby nezaplatila na svůj dluh ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění výzvou ze dne 5. 5. 2025. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatila.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 3. 12. 2025, přičemž žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
4. Ze smlouvy o půjčce č. [hodnota] uzavřené dne 28. 11. 2008 bylo zjištěno, že byla sepsána mezi věřitelem společností [právnická osoba] a žalovanou jako dlužníkem, obě strany smlouvu vlastnoručně podepsaly, věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout půjčku v částce 11 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázala věřiteli vrátit částku 18 656 Kč tvořenou jistinou a souhrnným poplatkem ve výši 7 656 Kč. Splatnost byla stanovena v 53 týdenních splátkách po 352 Kč. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy. Smluvní strany si dohodly, že v případě splatnosti v rozsahu 53 splátek činí RPSN 206,8 %. Smlouva byla sepsána na předtištěném formuláři, do něhož byly vepsány generálie žalované, údaje o výši dluhu a způsobu úhrady, podpisy stran a datum uzavření. Jiné změny ve formuláři provedeny nebyly.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele pohledávku za žalovanou, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy. Žalobkyně za postoupené pohledávky uhradila kupní cenu.
6. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2024, odeslané žalované dne 29. 10. 2024, postupitel oznámil žalované postoupení pohledávky žalobkyni a vyzval ji k úhradě částky 19 766,77 Kč ze smlouvy č. [hodnota] do 10 dnů od doručení dopisu.
7. Výzvou k plnění ze dne 5. 5. 2025, odeslané žalované dne 6. 5. 2025, byla žalovaná vyzvána k úhradě částky 20 729,62 Kč, a to do 20. 5. 2025.
8. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná se dne 28. 11. 2008 dohodly na tom, že právní předchůdkyně poskytne žalované částku 11 000 Kč a žalovaná vrátí tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 7 656 Kč. Žalovaná svým podpisem na smlouvě stvrdila převzetí částky 11 000 Kč v hotovosti od právní předchůdkyně žalobkyně a zavázala se vrátit celkovou dlužnou částku 18 656 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 352 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná sedmým dnem od uzavření smlouvy. Pohledávka byla ke dni 9. 10. 2024 postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Předžalobní výzva byla odeslána žalované dne 6. 5. 2025.
9. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 tohoto ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
10. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
11. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.
12. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
13. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 o. z. podle § 657 a násl. obč. zák. ve spojení se zákonem č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí pohledávka za žalovanou byla postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. o. z. a žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 23. 10. 2024.
15. Žalovaná uzavřela smlouvu o půjčce podle § 657 obč. zák. v postavení spotřebitele. Právní povahu nároku sjednaného v předmětné smlouvě jako „poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a jsou tudíž v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 7 656 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 11 000 Kč na dobu 53 týdnů, který představuje 69,6 % celé jistiny půjčky za rok, je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující téměř pětkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době. Za této konkrétní situace je nutno posoudit ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (§ 39 obč. zák.).
16. Právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel byla založena za účelem dosahování zisku, jejím předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaná převzala v hotovosti 11 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná, lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení. Nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1 a 2 a § 458 odst. 1 obč. zák. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny půjčky, ponížené o plnění, která žalovaná na základě neplatné smlouvy žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, již poskytla. Žalovaná na částku 11 000 Kč již uhradila 6 792,19 Kč a je tedy povinna žalobkyni uhradit částku 4 207,81 Kč. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou s termínem splnění do 20. 5. 2025, takže žalobkyni přísluší úroky z prodlení od 21. 5. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu 21. 5. 2025, kdy žalovaná nebyla v prodlení s úhradou dlužné částky.
17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch a žalované prokazatelně v tomto řízení žádné náklady nevznikly.
18. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.