Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 740 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 18 740 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 21 547,43 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 20 107,36 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 367,36 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 492,88 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 402,15 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 694,97 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 20 107,36 Kč od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 28 % ročně z částky 2 492,88 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 40 287,43 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pohledávky vůči žalované vzniklé:
a) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které žalovaná převzala v hotovosti částku 21 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách po 316 Kč do [datum]. Žalovaná na dlužnou částku zaplatila pouze 2 260 Kč;
b) ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], podle které žalovaná převzala částku 8 000 Kč, kterou se zavázala vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách po 253 Kč do [datum].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a z tabulky umoření bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy částku ve výši 21 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 18 175 Kč, tj. celkem 39 175 Kč, v 60 týdenních splátkách po 653 Kč. Žalovaná na tuto zápůjčku zaplatila 2 260 Kč.
4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a z tabulky umoření bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Podle této smlouvy žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy částku ve výši 8 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem ve výši 7 145 Kč, tj. celkem 15 145 Kč, v 60 týdenních splátkách po 253 Kč. Žalovaná na tuto zápůjčku zaplatila 9 315 Kč.
5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že pohledávky ze smlouvy o byly předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], postoupeny žalobkyni.
6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti [právnická osoba], adresované žalované, ve kterém oznamuje, že pohledávky ze smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] byly postoupeny žalobkyni.
7. Dále bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované (zjištěno z podacího lístku). Z listiny označené jako informace o zpracování osobních údajů ze dne [datum] bylo zjištěno, že obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalované, ve kterém oznamuje žalované, že bude spravovat osobní údaje o žalované, neboť jí byly postoupeny pohledávky od společnosti [právnická osoba], které žalobkyně zamýšlí řešit.
8. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne [datum] a podacího lístku ze dne [datum] bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] [číslo] to do [datum].
9. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná do tohoto formuláře uvedla, že je svobodná, pracuje jako operátor výroby u společnosti [právnická osoba], a její čistý měsíční příjem činí 9 261 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč. Dále bylo uvedeno, že čisté příjmy domácnosti činí 17 000 Kč.
10. Ze zákaznické karty ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná do tohoto formuláře uvedla, že je svobodná, je zaměstnaná u společnosti [právnická osoba], a dosahuje příjmu 12 500 Kč měsíčně čistého a odhadované výdaje činí 9 000 Kč měsíčně.
11. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
12. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byly uzavřeny dne [datum] a dne [datum] smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byly obě pohledávky postoupeny původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené podle § 1879 o. z. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno nejpozději doručením předžalobní upomínky.
13. Na smlouvu o zápůjčce ze dne [datum] se ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru 2“), vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně. Před poskytnutím tohoto spotřebitelského úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované.
14. Smlouva o zápůjčce ze dne [datum] pak podléhá režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru 1“), a to s odkazem na § 2 tohoto zákona o spotřebitelském úvěru. Před uzavřením této smlouvy bylo tedy povinností předchůdce žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalované podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
15. Podle tvrzení žalobkyně byla zkoumána úvěruschopnost žalované ověřením žalované v dostupných evidencích. Prokázáno pak v řízení bylo, že úvěruschopnost žalované byla zjišťována dotazem na žalovanou, která vyplnila formulář – zákaznickou kartu. Z těchto prohlášení v zákaznických kartách vyplývá, že žalovaná v roce 2016 dosahovala příjmu asi 12 500 Kč měsíčně a výdaje měla asi ve výši 9 000 Kč měsíčně, nesplácena žádné půjčky; avšak v roce 2017 již měla příjem jen ve výši 9 261 Kč, a to u stejného zaměstnavatele, výdaje pouze ve výši 6 000 Kč a splácela dluhy po 1 139 Kč měsíčně. V roce 2017 tak sama žalovaná neměla příjem, ze kterého by byla schopna splácet jakékoli další dluhy. Přechůdce žalobkyně však v roce 2017 vycházel z pouhého prohlášení žalované, že má další příjem v domácnosti ve výši 17 000 Kč, přestože bylo uvedeno, že žalovaná je svobodná. Toto tvrzení žalované nebylo nijak ověřeno. Rovněž nebyly nijak ověřovány výdaje žalované v roce 2016 i 2017.
16. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost obou smluv o zápůjčce, ke které přihlédl soud i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pouhé prohlášení žalované o svých příjmech a výdajích, které nebyly věřitelem nijak ověřeny, nepostačuje ke splnění zákonné povinnosti ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 1. (K tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, které je dostupné na www.nsoud.cz). Důsledkem porušení této povinnosti podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 2 je rovněž absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo].
17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
20. Podle § 573 o. z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.
21. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] převzala žalovaná v hotovosti 21 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozhodnutí vrátila pouze částku 2 260 Kč, soud proto zavázal žalovanou k vrácení rozdílu podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru 2, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. K zaplacení dlužné částky byla žalovaná vyzvána prokazatelně předžalobní upomínkou do [datum]. Uplynutím této lhůty tak nastala splatnost podle § 1958 odst. 2 o. z. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. až od [datum].
22. Podle smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] žalovaná převzala v hotovosti částku 8 000 Kč a do vyhlášení tohoto rozsudku vrátila částku 9 315 Kč. Soud tedy podle § 2993 o. z. zamítl žalobu co do nároků vyplývajících z této smlouvy, jak uvedeno v odstavci II. výroku tohoto rozsudku.
23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.