Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 563 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 29 955 Kčs úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 563 Kč od 21. 12. 2023 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudkus úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 953 Kč od 21. 12. 2023 do zaplacenís úrokem ve výši 83,56 % p. a. z částky 29 723,85 Kč od 21. 12. 2023 do 13. 1. 2024 kapitalizovaným ve výši 1 580,64 Kčs úrokem ve výši 15 % p. a. z částky 29 723,85 Kč od 14. 1. 2024 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 21. 12. 2023 dosáhne částky 125 280 Kč.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 52 518 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 9103236687, kterou žalovaný podepsal dne 12. 6. 2023. Podle smlouvy žalovanému vyplatila úvěr ve výši 30 000 Kč převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě č. účtu [č. účtu]. Žalovaný se jej zavázal splácet spolu se sjednaným úrokem ve 48 měsíčních splátkách po 2 479 Kč. Před sjednáním smlouvy o úvěru si žalobkyně ověřila, že je žalovaný schopen úvěr řádně hradit na základě dokladů a informací získaných od žalovaného. Byly zjištěny dostatečné volné zdroje ke splácení úvěru, dále byla ověřena úvěrová historie žadatele v databázích SOLUS, insolvenčním rejstříku a Nebankovním registru klientských informací. Žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnil řádně a na úvěr uhradil celkem částku 7 437 Kč (3 x 2 479 Kč). Před zesplatněním úvěru vzniklo z důvodu prodlení žalovaného žalobkyni právo na smluvní pokuty ve výši 998 Kč (tj. 499 Kč za každou splátku, u níž se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dní), a také právo na zaplacení náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení, přičemž u žalovaného šlo o prodlení se 5 splátkami, takže žalobkyně požadovala 1 000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo k zesplatnění celého úvěru ke dni 19. 12. 2023 a žalobkyni tak vzniklo právo žádat zaplacení celé dosud nesplacené jistiny úvěru spolu s úroky přirostlými ke dni zesplatnění k jistině, celkem tedy 35 910,90 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, nákladů za prodlení se splátkami ve výši 1000 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, což za dobu od 21. 12. 2023 do dne vyhotovení žaloby činí 14 002 Kč a úroku ve výši 83,56 % ročně z částky 29 723,85 Kč od 21. 12. 2023 do 13. 1. 2024 ve výši 1 580,64 Kč, a úroku ve výši 15 % ročně z částky 29 723,85 Kč od 14. 1. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne za dobu od 21. 12. 2023 částky 125 280 Kč (neboť dle smluvních ujednání je výše úroku limitována na 120 % částky, kterou má žalovaný zaplatit dle smlouvy). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:
4. Z registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že žalobkyně je v tomto seznamu vedena a povolení k činnosti poskytovat spotřebitelský úvěr jiný, než na bydlení, získala k 11. 5. 2018.
5. Z předsmluvního formuláře a návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. 9103236687 ze dne 12. 6. 2023, včetně dodatku č. 1, bylo zjištěno, že žalovaný projevil zájem o poskytnutí úvěru ze strany žalobkyně, a to ve výši 30 000 Kč. V předsmluvním formuláři jsou popsány základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, doba trvání, výše celkové částky, která má být uhrazena, náklady spotřebitelského úvěru, včetně důsledků v případě opožděných plateb. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému doručeno dne 3. 7. 2023, a to včetně splátkového kalendáře. (Zjištěno z dodejky a oznámení o schválení úvěru ze dne 13. 6. 2023).
6. Předmětem sjednané úvěrové smlouvy byl závazek žalobkyně jako úvěrující poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 30 000 Kč na dobu 48 měsíců, který měl žalovaný splácet ve splátkách po 2 479 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba úvěru činila 83,56 % ročně a byla sjednána jako pevná zápůjční úroková sazba po celou dobu splácení úvěru. RPSN smlouvy činilo 122,60 %. Smlouva obsahovala dále obecná ustanovení týkající se splácení úvěru, také důsledky vyplývající z prodlení klientů. Žalobkyně tak ve vztahu ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. 9103236687 evidovala tyto údaje o žalovaném: email, číslo bankovního účtu, datum žádosti, datum podpisu a vyplacení. (Základní informace o klientovi). Totožnost žalovaného byla ověřena kopií občanského průkazu (Občanský průkaz č. [doklad]).
7. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru č. 9103236687 žalobkyně odeslala na účet na účet [č. účtu] částku 1 Kč dne 12. 6. 2023. (Důkaz o odeslání 1 Kč). O odeslání této částky žalobkyně vyrozuměla žalovaného v SMS zprávě: zaslané dne 12. 6. 2023 v 14:41 hodin na telefonní číslo [tel. číslo] ve znění „pojištěná půjčka: Vážený kliente na Váš BÚ jsme odeslali platbu ve výši 1 Kč. VS této platby použijte jako podpisový kód pro odpovědní SMS na tuto zprávu ve tvaru: Souhlasím (…)“. (Informace o vyplacení).
8. Z listiny označené jako důkaz o přijaté SMS pro vyplacení bylo zjištěno, že dne 12. 6. 2023 v 14:45 hodin byla žalobkyni doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru „Souhlasím. [Jméno žalovaného] 163042266“ z telefonního čísla [tel. číslo].
9. Z přílohy č. 1 k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr soud zjistil, že se jedná o přílohu ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. 9103236687, kterou žalovaný podepsal jedinečným kódem 163042266 dne 12. 6. 2023. Žalovaný podle této přílohy prohlásil, že při podpisu nabídky podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry podle pojistné smlouvy sjednané mezi žalobkyní a společnosti [právnická osoba] a žalovaná se zavázala, že bude žalobkyni platit za pojištění poplatek ve výši 304 Kč měsíčně.
10. Z listiny označené jako pojištění schopnosti splácet úvěry bylo zjištěno, že obsahuje informace o pojistném produktu společnosti [právnická osoba], týkající se skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry se společností PROFI CREDIT.
11. Z listiny označené jako přihláška do pojištění skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry bylo zjištěno, že na tomto formuláři žalovaná požádala, aby byla ve vztahu se smlouvou o úvěru přihlášena k pojištění schopnosti splácet úvěr. Listinu žalovaný podepsal dne 12. 6. 2023 jedinečným kódem 163042266 v 14:47 hodin.
12. Z hodnocení klienta ze dne 12. 6. 2023 soud zjistil, že žalovaný měl čistý příjem ve výši 21 682 Kč a výdaje v celkové výši 8 775 Kč. Volné prostředky měl ve výši 11 907 Kč.
13. Z bankovního potvrzení o vyplacené mzdě bylo zjištěno, že žalovanému byla na účet připsána jednou měsíčně platba od [Anonymizováno] [právnická osoba] v době od března 2023 do června 2023.
14. Z výpisu záznamů z registru SOLUS, ze kterého soud zjistil, že ke dni 12. 6. 2023 nebyly u žalovaného vedeny žádné produkty. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací soud zjistil, že žalobkyně učinila dotaz v tomto registru dne 12. 6. 2023 v 13:41 hodin.
15. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že žalobkyně dne 12. 6. 2023 poukázala částku 30 000 Kč na účet č. [č. účtu].
16. Ze sdělení [Anonymizováno] ze dne 17. 6. 2025 soud zjistil, že majitelem a jedinou disponující osobou k účtu č. [č. účtu] je žalovaný. Dne 13. 6. 2023 byla na účet poukázána částka 30 000 Kč od žalobkyně.
17. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovanému byl vyplacen úvěr ve výši 30 000 Kč Kč. Žalovaný splatil celkem 3 splátky po 2 479 Kč a zaplatil tak celkem 7 437 Kč.
18. Ve výzvě k zaplacení ze dne 18. 12. 2023 žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 4 až č. 6. Ve výzvě k zaplacení ze dne 15. 11. 2023 žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 4 a č. 5. (Zjištěno z výzvy k zaplacení ze dne 18. 12. 2023 a ze dne 15. 11. 2023).
19. V dopise ze dne 19. 12. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené části úvěru, a to z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěru. (Oznámení ze dne 19. 12. 2023).
20. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby v písemné výzvě ze dne 5. 4. 2024 podané k poštovní přepravě dne 5. 4. 2024. (Předžalobní výzva a podací arch).
21. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:
22. Podle § 2395 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
23. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.
24. Podle § 419 o. z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
25. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
26. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
28. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným (jako spotřebitelem) byla uzavřena smlouva o úvěru (§ 2395 o. z.), která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru.
29. Smlouva byla uzavřena v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky. (§ 561 odst. 1 o. z.).
30. Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].
31. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).
32. Provedeným dokazováním soud zjistil, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že ověřil dosavadní platební morálku žalovaného v dostupných registrech a ověřil příjmy žalovaného. Vycházel z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání spotřebitelského úvěru. Výdaje, které žalovaný sdělil, však ověřeny nebyly. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že zde mohly existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet.
33. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru uvedl, že se jedná o speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www.nsoud.cz).
34. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: „(…) Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“
35. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. 23 Cdo 101/2023-133, dostupný na www.nsoud.cz).
36. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je povinen ji vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností.
37. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (30 000 Kč 7 437 Kč).
38. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).
39. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).
40. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.
41. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro upřesnění soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).