Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení. A pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné splátky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o osm procentních bodů.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu súrokemve výši 4,35 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum].úrokemve výši 4,35 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.úrokem z prodleníve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do , datumúrokem z prodleníve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení,a úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do splatnosti jednotlivých splátek, v nichž byl dluh žalovanému uložen zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření číslo [č. účtu] se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa] [adresa], (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši [částka]. Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši [částka]. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalovaný jako úvěrovaný a společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa] [adresa], jako úvěrující, uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření číslo [č. účtu]. Podle této smlouvy se žalovaný zavázal vkládat na účet stavebního spoření částku [částka] až do cílové částky [částka]. A současně byl žalovaný oprávněn čerpat překlenovací úvěr ve výši [částka], který by splácel měsíčními splátkami zahrnujícími úrok po [částka] (smlouva o úvěru od Buřinky a o stavebním spoření číslo [č. účtu] ze dne [datum]). Žalovaný požádal [právnická osoba] o čerpání úvěru v maximální výši ([částka]) dne [datum] na účet [účet] (platební příkaz). Žalovaný zaplatil celkem [hodnota] splátek po [částka] v celkové výši [částka] a jako mimořádnou splátku (naspořenou částku stavebního spoření) ve výši [částka], tedy celkem [částka] (výpis z účtu Úvěr od Buřinky za dobu o d15. 12. 2020 do [datum]). Žalovaný uvedl před uzavřením smlouvy své osobní údaje a údaje o svých příjmech na formuláři [právnická osoba]. V tomto formuláři uvedl, že je ženatý, pracuje jako OSVČ a jeho příjem činí [částka] měsíčně. V domácnosti žijí 2+2 osoby, z toho 2 osoby bez příjmu (žádost o úvěr od Buřinky ze dne [datum]). [právnická osoba] při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z údajů sdělených žalovaným a ověřením žalovaného v dostupných registrech. Z CCB zjistila, že žalovaný má 7 existujících kontraktů a celková výše měsíční splátky činí [částka]. Při posouzení bonity žalovaného však zohlednila pouze úvěr na stavebním spoření v jiné bance se splátkou [částka] a splátku nového úvěru [částka]. Tedy nové splátkové zatížení [částka]. Dále zohlednila příjem uvedeným žalovaným ve výši [částka], který ověřila doloženým přiznáním k dani z příjmu fyzických osob za zdaňovací období 2019 (Posouzení úvěruschopnosti klienta, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019 a doklad o zaplacení daně za rok 2019). [právnická osoba]., v zastoupení [právnická osoba]., vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky na úvěru v upomínce ze dne [datum] (poslední výzva k úhradě dlužné částky na úvěru ze dne [datum], sledování zásilek - PoštaOnline). Žalobkyně jako postupník a [právnická osoba]., jako postupitel uzavřeli smlouvu, podle které převedl za úplatu postupitel pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel [právnická osoba]., vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni v oznámení ze dne [datum] (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podací arch ze dne [datum]). Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky v upomínce ze dne [datum]. (Předžalobní upomínka ze dne [datum], kopie obálky s číslem zásilky [právnická osoba] RR666180145Cz).
4. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:
5. Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.
6. Žalovaný v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o úvěru upravenou v § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od [datum], podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od [datum] do [datum]).
8. V tomto konkrétním případě žalobkyně vycházela pouze z údajů o výši příjmů žalovaného, které sám uvedl ve svém prohlášení před poskytnutím úvěru a doložil daňovým přiznáním za rok 2019. Žalobkyně však neprokázala, zda a jak byly posuzovány výdaje žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného důkladně. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že „…] poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).
9. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny ([částka] [částka]) v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaný je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku [§ 160 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)]. Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalované, a to v souladu s pravidly dělení důkazního břemene. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřil. Výši měsíčních splátek určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.
10. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalované s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 202/2005).
11. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.
12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 38,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 69,45 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 386 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,5 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].