Výrok
I. Řízení se co do kapitalizovaného úroku za dobu od [datum] do [datum] ve výši [částka] a co do úroku ve výši 3,18 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou [částka]) zastavuje.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], přičemž uvedenou povinnost je žalovaný povinen splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po [částka] splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení. A pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné splátky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou splátky, zvýšené o osm procentních bodů.
III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu skapitalizovaným úrokem ve výši [částka],kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka],úrokem ve výši 15 % ročně z částky z částky [částka] od [datum] do zaplacení (kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou [částka]),úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou [částka]) as úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do splatnosti jednotlivých splátek, v nichž byl dluh žalovanému uložen zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku (kapitalizovaným za období od [datum] do [datum] částkou [částka]).
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] se společností [právnická osoba], IČO: [IČO], (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splatit dlužnou částku navýšenou o poplatek v 45týdenních splátkách po [částka]. Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši [částka]. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Žalobkyně vzala žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku [§ 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)].
4. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. (V závorce je vždy uveden důkaz, o který soud svá skutková zjištění opřel): Žalovaný jako zákazník a společnost [právnická osoba], IČO: [IČO], uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo]. Podle této formulářové smlouvy společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému při podpisu smlouvy v hotovosti částku [částka], kterou se žalovaný zavázal zaplatit spolu s poplatkem [částka] (zahrnujícím úrok [částka]) a dále pojistné za sjednané doplňkové pojištění ve výši [částka], tj. celkovou dlužnou částku [částka] v 45týdenních splátkách po [částka] (smlouva o spotřebitelském úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum], zařazení zákazníka do pojistného programu). Před uzavřením této smlouvy vyplnil žalovaný formulář, ve kterém uvedl své osobní údaje. [právnická osoba] uvedl, že má příjem ve výši [částka] a výdaje odhadem ve výši [částka] měsíčně (Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). Původní věřitel vyplatil žalovanému částku [částka] a žalovaný zaplatil v nepravidelných splátkách částku [částka]. (Tabulka umoření). Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel vyrozuměl žalovanou o postoupení pohledávky na žalobkyni v dopise ze dne [datum] (Oznámení o postoupení pohledávky a podací lístek). Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovanou k zaplacení dlužné částky. (Předžalobní upomínka ze dne [datum], podací lístek [datum]).
5. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby.
6. Žalovaný v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o zápůjčce upravenou v § 2390 o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od [datum], podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od [datum] do [datum]).
8. Žalobkyně v řízení prokázala, že původní věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Vycházel však pouze z údajů sdělených žalovaným. Podle zákaznické karty ověřoval příjmy žalovaného. Výdaje žalovaného nebyly nijak ověřeny. Soud tedy dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalované neposoudil poskytovatel úvěru důsledně.
9. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí uvedl, že „[…]poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (bod 17 rozsudku ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], dostupný na www. nsoud.cz).
10. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny ([částka] [částka]). v měsíčních splátkách (nové době splatnosti), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem. Žalobkyně totiž v řízení neprokázala, že žalovaný je schopen zaplatit dlužnou jistinu ihned, tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Ohledně prokázání této skutečnosti leží důkazní břemeno na žalobkyni, nikoli na žalovaném, a to v souladu s pravidly o tzv. dělení břemene důkazního. Soud proto stanovil novou dobu splatnosti nikoli jednorázově, ale ve splátkách. Žalovaný zůstal po celou dobu řízení nečinný a ke svým současným majetkovým poměrům se nevyjádřil. Výši měsíčních splátek určil obdobně podle splátek sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru.
11. Nárok na zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny pak žalobkyni náleží teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením zbývající části jistiny v nové době splatnosti stanovené soudem v odstavci II. výroku tohoto rozsudku. Výši úroků z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení rozsudku, tj. od okamžiku prodlení s plněním až do zaplacení, určil soud podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 202/2005).
12. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl.
13. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši [částka]. Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí [částka], a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši [částka] podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] (dostupného na www.nsoud.cz).