Výrok
I. Řízení se co do částky 28 121,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 9 000 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 15 900 Kč od 9. 7. 2024 do zaplacení, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částku 24 900 Kč, přičemž uvedenou povinnost je žalovaná povinna splnit v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 1 300 Kč splatných vždy ke každému poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, až do úplného zaplacení.
III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 6. 7. 2024 do 9. 12. 2024, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 9. 7. 2024 do 11. 1. 2025.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se v řízení domáhala zaplacení více peněžitých nároků vyplývajících z několika smluv o spotřebitelském úvěru, které žalovaná v roce 2024 uzavřela s původním věřitelem, společností [právnická osoba]. Tvrdila, že uzavření jednotlivých úvěrových smluv probíhalo prostřednictvím komunikace na dálku. Žalovaná vždy podala žádost o úvěr prostřednictvím internetových stránek provozovaných původním věřitelem, kde zvolila parametry úvěru a jejich potvrzení provedla zadáním autorizačního kódu zaslaného prostřednictvím SMS. Původní věřitel následně posuzoval úvěruschopnost žalované v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a to zejména lustrací žalované v insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí a porovnáním údajů o jeho příjmech a výdajích. Totožnost žalované byla ověřována také skenem občanského průkazu zaslaným žalovanou. Bankovní účet žalované byl ověřován uhrazením nevratného poplatku ve výši 0,01 Kč. Po kladném vyhodnocení úvěruschopnosti byla žalovaná informována o schválení úvěru a bezhotovostním převodem jí byly vyplaceny finanční prostředky. Podle smluvních podmínek tím došlo k uzavření jednotlivých úvěrových smluv. (i) Úvěrová smlouva č. 463855, podle které dne 5. 6. 2024 poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Úvěr byl poukázán na účet žalované č. [č. účtu] pod variabilním symbolem odpovídajícím jejímu rodnému číslu. Žalovaná se zavázala úvěr splatit do 30 dnů, tedy do 5. 7. 2024, avšak tuto povinnost nesplnila. Žalobkyně jako postupník požadovala: jistinu ve výši 9 000 Kč, což odpovídalo neuhrazené části úvěru, zákonný úrok z prodlení z částky 12 000 Kč od 6. 7. 2024 do 9. 12. 2024, z částky 9 000 Kč od 10. 12. 2024 do zaplacení, další příslušenství z úvěrové smlouvy v celkové výši 10 619,50 Kč, které se skládalo z: řádného úroku ve výši 360 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 3 024 Kč, poplatku za administraci prodlení 700 Kč, nákladů na upomínky 800 Kč (SMS a email) a 1 000 Kč (písemné výzvy), smluvní pokuty z prodlení ve výši 4 735,50 Kč, odpovídající sazbě 0,1 % denně z částky 9 000 Kč od 6. 7. 2024 do 31. 10. 2025. (ii) Úvěrová smlouva č. 467146, podle které dne 8. 6. 2024 byl žalované poskytnut další úvěr ve výši 18 000 Kč, opět na účet určený žalovanou a pod variabilním symbolem odpovídajícím jejímu rodnému číslu. Splatnost úvěru byla stanovena na 8. 7. 2024. Žalovaná ani tento úvěr ve sjednané lhůtě nevrátila. Žalobkyně z tohoto úvěru uplatnila: jistinu ve výši 15 900 Kč, po odečtení částečné úhrady 2 100 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 000 Kč od 9. 7. 2024 do 11. 1. 2025, z částky 15 900 Kč od 12. 1. 2025 do zaplacení, příslušenství z úvěrové smlouvy v celkové výši 17 501,80 Kč, složené z: řádného úroku 540 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 6 480 Kč, poplatku za administraci prodlení 700 Kč, nákladů na upomínky 800 Kč (SMS a email) a 1 000 Kč (písemné výzvy), smluvní pokuty z prodlení ve výši 7 981,80 Kč vypočtené sazbou 0,1 % denně z částky 15 900 Kč až do 31. 10. 2025. Obě pohledávky původní věřitel [právnická osoba]. nejprve postoupil společnosti [právnická osoba] Ta následně celý balík pohledávek, jehož součástí byly i pohledávky za žalovanou, postoupila žalobkyni [Jméno žalobkyně]. Součástí postupní dokumentace byl elektronický přehled postupovaných pohledávek, předaný žalobkyni na datovém nosiči, ve kterém byly předmětné pohledávky identifikovány. Žalobkyně proto vystupovala v řízení jako věřitel z titulu řádného postoupení.
2. Žalovaná v odporu namítala, že si nebyla jista přesnou výší dluhu, protože byla opakovaně kontaktována různými inkasními agenturami ohledně téhož závazku. Tvrdila, že v průběhu času hradila jednotlivé částky podle svých finančních možností, avšak některé měsíce nebyla schopna uhradit nic. Upozorňovala, že dostupné smlouvy nasvědčovaly tomu, že šlo o půjčky od společností Bezvolání a Půjčka Plus, které měly totožný variabilní symbol i číslo účtu, takže nebyla schopna rozlišit, ke kterému úvěru se jednotlivé platby vztahovaly. Domnívala se, že část jejích úhrad nebyla věřitelem řádně zohledněna, zejména platby zaslané prostřednictvím inkasní agentury Collect. Dále uváděla, že tato agentura jí v určitém období jednostranně zvýšila výši splátek, což již nebyla schopna finančně unést. Žalovaná rovněž popsala své osobní a sociální poměry, které podle jejích slov vedly k neschopnosti dluhy řádně splácet: ztratila dlouhodobé zaměstnání v důsledku šikany nadřízené, procházela rozvodem, přišla o své úspory, které půjčila blízké osobě a které jí nebyly vráceny, a čelila psychickému vyčerpání i vážné nemoci v rodině. Přesto uváděla, že se snažila situaci řešit, nastoupila do nového zaměstnání a snažila se žít zodpovědněji. V závěru své výpovědi požádala soud o možnost stanovit splátkový kalendář, protože v exekučním řízení by nebyla schopna hradit nic, jelikož byla v době podání vyjádření nemajetná. Deklarovala však, že se chce ke svým závazkům postavit čelem a splácet tolik, kolik bude v jejích možnostech.
3. Podáním doručeným soudu dne 27. 11. 2025 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět v rozsahu uvedeném v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. A dále tvrdila, že žalovaná dosud uhradila celkem 5 100 Kč, a to dne 15.10.2024 uhradila částku 1 500 Kč, dne 9.12.2024 uhradila částku 2 800 Kč a dne 11.1.2025 částku 800 Kč.
4. Jelikož vzala žalobkyně žalobu částečně zpět dříve, než začalo jednání, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. [§ 96 odst. 2 a odst. 4 zákona č. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“)]. Předmětem řízení tak zůstal nárok na zaplacení částky 24 900 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 6. 7. 2024 do 9. 12. 2024 a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 18 000 Kč od 9. 7. 2024 do 11. 1. 2025.
5. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem, společností [právnická osoba]., dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. (i) Dne 5. 6. 2024 byl žalované podle smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 463855 poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, který měl být splacen do 5. 7. 2024, navýšený o poplatek (3 024 Kč) a úroky (360 Kč), tj. celkem 15 384 Kč. Podpis žalované byl proveden SMS kódem dne 5. 6. 2024 v 11:56 hodin. (Potvrzení o platbě, smlouva o spotřebitelském úvěru č. 463855). (ii) Další úvěr byl žalované poskytnut dne 8. 6. 2024, a to podle smlouvy č. 467146, ve výši 18 000 Kč, přičemž splatnost byla sjednána na 8. 7. 2024. Podle smlouvy se žalovaná zavázala tuto částku vrátit navýšenou o úroky (540 Kč) a poplatek (6 480 Kč) celkem 25 020 Kč. Podpis žalované byl proveden SMS kódem dne 8. 6. 2024 v 16:24 hodin. (Potvrzení o platbě, smlouva o spotřebitelském úvěru č. 467146).
6. Na účtu žalované č. [č. účtu] eviduje banka příchozí platbu ze dne 5. 6. 2025 ve výši 12 000 Kč a ze dne 8. 6. 2024 ve výši 18 000 Kč od [právnická osoba]. (sdělení [právnická osoba]. – čl. 51 a čl. 75).
7. Z listinných důkazů, a to ze seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o postoupení pohledávky č. 699676 / 20.10.2024 ([právnická osoba]. - [právnická osoba]), smlouvy o postoupení pohledávky č. 646073 / 20.9.2024 ([právnická osoba]. - [právnická osoba]) a smlouvy o postoupení pohledávek 22/24 ([právnická osoba] – [právnická osoba]), dále vyplynulo, že pohledávky z obou úvěrových smluv původní věřitel [právnická osoba]. postoupil společnosti [právnická osoba], která následně postoupila soubor pohledávek žalobkyni [Jméno žalobkyně]. Součástí postupní dokumentace byl elektronický přehled postupovaných pohledávek, v němž byly identifikovány i pohledávky žalovaného.
8. Žalovaná byla upomínána k plnění z obou smluv formou emailu, přes SMS i písemnými výzvami (2 × seznam 10 upomínek zaslaných na email, 2 × seznam upomínek odeslaných přes SMS, výzva k uhrazení pohledávky (č. 463855) ze dne 21. 7. 2024 a ze dne 8. 8. 2024, výzva k uhrazení pohledávky č. 467146 ze dne 24. 7. 2024 a 11. 8. 2024).
9. Zástupce žalobkyně před podáním žaloby zaslal žalované předžalobní výzvu k plnění a doložil její odeslání podacími doklady. (Předžalobní upomínka k úvěru č. 467146 ze dne 17. 10. 2025, Podací arch ze dne 17. 10. 2025, podací arch ze dne 22. 7. 2025 a předžalobní upomínka k úvěru č. 463855 ze dne 22. 7. 2025).
10. Pro nadbytečnost neprovedl soud dokazování listinami, a to smlouvami o spotřebitelském úvěru č. 394455, č. 410970, č. 384023 a č. 456528, a listinami předloženými žalovanou (čl. 22-23 a čl. 26-42 a dále na čl. 60–71 a dokument „doklady pro soud.pdf“).
11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Smlouvy byly uzavřeny v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, neboť byly sjednány prostřednictvím internetových stránek původního věřitele (§ 561 odst. 1 o. z.). Žalovaná jednání opatřila prostým elektronickým podpisem, tedy číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS. Prostým elektronickým podpisem se rozumí data elektronické povahy logicky spojená s podepisovaným úkonem, která osoba používá k podepsání (čl. 3 bod 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, tzv. eIDAS).
14. Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku ze smlouvy žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek; oznámení o postoupení bylo žalované doručeno nejpozději spolu s touto žalobou (§ 1879 o. z.), a žalobkyně tak byla aktivně legitimována k uplatnění nároku.
15. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smluv řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).
16. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná, pokud poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou. Ve znění účinném od 29. 5. 2022 soud k neplatnosti přihlíží i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.
17. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že poskytovatel úvěru ověřoval úvěruschopnost žalované. Žalobkyně o tom nepředložila soudu žádné důkazy. Soud proto dospěl k závěru, že nebyla posouzena důkladně, a úvěr byl poskytnut i přes existenci důvodných pochybností o schopnosti žalované úvěr splácet. Při odborné péči poskytovatele by úvěr žalované poskytnut být neměl.
18. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).
19. Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, č. j. 23 Cdo 101/2023, který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení.
20. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned.
21. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě dosud nevrácené jistiny 24 900 Kč (vyplaceno celkem 30 000 Kč a vrácenou 5 100 Kč), a to ve splátkách odpovídajících jejím možnostem. Ve zbytku, tj. pokud šlo o úroky, smluvní pokuty a poplatky, soud žalobu zamítl.
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nepřiznal, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady řízení nevznikly. Procesní úspěch soud posuzoval včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku (srov. rozhodnutí NS sp. zn. 32 Cdo 1492/2017).