Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16 302 Kčspolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 832,46 Kč,kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1618,15 Kč,úrokem ve výši 8 % ročně z částky 7841,84 Kč od 2.9.2024 do zaplacení,úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky (zamítnuté) 4 605,55 Kč od 2.9.2024 do zaplacení,zákonným úrokem z prodlení z částky 3 500 Kč od 2. 9. 2024 do splatnosti částky uložené žalované zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 19 802 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaná uzavřela dne 6. 7. 2022 smlouvu o úvěru č. 0416768 se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], (dále také jen „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalované úvěr ve výši 12 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Dosud žalovaná zaplatila na tento úvěr částku ve výši 8 500 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024. Následně doplnila svá tvrzení tak, že předchůdce žalobkyně [právnická osoba] splnil svou zákonnou povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a jejich ověření doklady vyžádanými od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány v žádosti o úvěr ze dne 04.07.2022 (dále jen „Žádost“) a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“, konkrétně pracovní smlouvou, výplatními páskami a složenkou. Teprve následně, po vyhodnocení získaných informací, byla s žalovanou uzavřena smlouva o úvěru.
2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.
3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní učinil soud následující dílčí skutková zjištění:
4. Žalovaná uzavřela dne 6. 7. 2022 se společností [právnická osoba]., smlouva o úvěru číslo 0416768, na formuláři označeném jako [Anonymizováno] -nejrychlejší půjčka. Podle této smlouvy žalovaná při podpisu smlouvy převzala v hotovosti částku 12 000 Kč a zavázala se ji zaplatit spolu s poplatky a úroky v celkové dlužné částce 22 302 Kč, a to ve čtrnáctiměsíčních splátkách po 1 593 Kč (smlouva o úvěru). Z transakční historie úvěru soud zjistil, že žalovaná zaplatila na tuto pohledávku dne 7. 7. 2022 částku 3 200 Kč, dne 30. 9. 2022 částku 1 600 Kč, dne 29. 11. 2022 částku 3 200 Kč a dne 8. 3. 2024, částku 500 Kč, tedy zaplatila celkem 8 500 Kč. Žalobkyně pohledávku z této smlouvy o číslo 0416768 nabyla za úplatu od společnosti [právnická osoba]. (Zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 10. 2024 a potvrzení o zaplacení kupní ceny). Postupovaná pohledávka byla označena v seznamu pohledávek na řádku č. 154 (Zjištěno ze seznamu postoupených pohledávek). Žalovaná byla vyrozuměna o postoupení pohledávky na žalobkyni v dopise ze dne 11. 11. 2024. (Oznámení o postoupení pohledávky). Zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru číslo 0416768 v předžalobní upomínce ze dne 24. 1. 2025, která byla předána k poštovní přepravě ve stejný den. (Zjištěno z předžalobní výzvy a poštovního podacího archu). Ze žádosti o úvěr ze dne 4. 7. 2022 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že má příjem ve výši 30 802 Kč měsíčně a pobírá důchod ve výši 8 807 Kč měsíčně. Tyto své příjmy doložila dodatkem k pracovní smlouvě, poštovní poukázkou prokazující výplatu [Anonymizováno] [Anonymizováno] od [právnická osoba] ze dne 24. 6. 2022 a výplatními páskami za měsíc březen 2022 až květen 2022. V dubnu 2022 jí byla poukázána na účet mzda ve výši 20 074 Kč, v březnu 2022 jí byla vyplacena mzda 49 143 a v květnu 2022 mzda ve výši 23 191 Kč. Měsíční výdaje žalovaná uvedla ve výši 17 899 Kč, z toho 6 000 Kč na bydlení, 8 000 Kč na dopravu, jídlo a ostatní náklady a 1 329 Kč na měsíční splátku stávajících půjček.
5. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj skutkový závěr ve věci, který posoudil po právní stránce takto:
6. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť v řízení prokázala, že jí poskytovatel úvěru pohledávku již dříve (před podáním žaloby) postoupil smlouvou o postoupení pohledávek. A žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni nejpozději doručením žaloby v tomto řízení. [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].
7. Poskytovatel úvěru (úvěrující) se ve smlouvě ze dne 5. 11. 2022 zavázal, že žalované (úvěrovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tím uzavřeli smlouvu o úvěru [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].
8. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].
9. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalované (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).
10. V řízení bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalované tak, že vycházel z údajů, které žalovaná uvedla při sjednávání spotřebitelského úvěru. Příjmy žalované ověřil. Výdaje, které žalovaná sdělila, však nebyly nijak ověřeny. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalované důkladně.
11. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
12. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).
13. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).
14. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: „(…) Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“
15. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. 23 Cdo 101/2023-133, dostupný na www.nsoud.cz).
16. Soud proto zavázal žalovanou k zaplacení dosud nevrácené jistiny (12 000 Kč 8 500 Kč).
17. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).
18. Žalobkyně v řízení neprokázala, že je v možnostech žalované zaplatit dlužnou jistinu ihned, respektive do 3 dnů od právní moci rozsudku. Neboť důkazní břemeno ohledně prokázání této skutečnosti nese žalobkyně, nikoli žalovaná. A to podle pravidla dělení důkazního břemene: důkazní břemeno tíží tu stranu, v jejímž je zájmu, aby tvrzená skutečnost byla soudem považována za pravdivou. Podle toho má ty skutečnosti, které slouží k odůvodnění nějakého práva, dokázat ta strana, která toto právo chce uplatňovat, kdežto ty skutečnosti, které vylučují vznik uplatňovaného práva nebo toto právo zrušují, dokázat má ta strana, která potírá uplatňování tohoto práva.
19. A pro případ, že žalovaná tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).
20. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.
21. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí 1 000 Kč, a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.
22. Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalované nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro úplnost soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).