Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 562,14 Kčspolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 603,67 Kč,kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1190,78 Kč,úrokem ve výši 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacenís úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 1 635,03 Kč od 2. 9. 2024 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení z částky 13 000 Kč od 2. 9. 2024 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 319 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 32 562,14 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 15. 6. 2023 smlouvu o úvěru č. 0440908 se společností [právnická osoba]., IČ: [IČO], se [adresa], (dále také jen „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit celkem částku 27 888 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Splátky však žalovaný nesplácel řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši 2 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024. Žalobkyně se tak podanou žalobou domáhala zaplacení neuhrazené jistiny ve výši 13 974,23 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 817,00 Kč, úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,83 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 507,14 Kč, smluvní pokuty ve výši 6 674,14 Kč, úroku vyčísleného od 16.08.2024 do 01.09.2024 z dlužné jistiny ve výši 603,67 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do 01.09.2024 ve výši 1 190,78 Kč a příslušenství: úroků z úvěru ve výši 8,00 % p. a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 974,23 Kč od 02.09.2024 do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky ve výši 14 635,03 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 13 974,23 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, od 02.09.2024 do zaplacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti: Z listiny označené jako smlouva o úvěru číslo 0440908 ExpressCash Nejrychlejší půjčka bylo zjištěno, že mezi společností [právnická osoba]., jako věřitelem, a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva, ve které se věřitel zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem 27 888 Kč. Doba trvání spotřebitelského úvěru byla sjednána na 14 měsíců a žalovaný se úvěr zavázal splatit v měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Smlouva byla podepsaná dne 15. 6. 2002 2023.
4. Z transakční historie bylo zjištěno, že žalovaný dne 16. 6. 2023 zaplatil na tento úvěr 2 000 Kč.
5. Společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému v dopise ze dne 14. 10. 2024, že pohledávku z úvěrové smlouvy číslo 0440908 postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 10. 2024.
6. Pohledávku z úvěrové smlouvy číslo 0440908 žalobkyně nabyla na základě úplatné smlouvy o postoupení pohledávek, kterou uzavřela jako postupník se společností [právnická osoba] jako postupitelem dne 3. 10. 2024. Přílohu smlouvy tvořil seznam postoupených pohledávek. Pohledávka z úvěrové smlouvy číslo 0440908 byla uvedená v seznamu na řádku číslo 463. (Potvrzení o zaplacení kupní ceny, smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek).
7. K zaplacení dlužné částky před podáním žaloby vyzval žalovaného zástupce žalobkyně v písemné upomínce ze dne 24. 1. 2025 (zjištěno z výzvy k plnění jsem a právním rozborem a předcházející žalobě). Zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 24. 1. 2025 (zjištěno z podacího lístku).
8. V žádosti o úvěr žalovaný uvedl své osobní údaje dále uvedl, že jeho měsíční příjem činí 27 982 Kč, a to ze mzdy 22 277 Kč a z nájmu 5 755 Kč. Celkové měsíční výdaje uvedl žalovaný ve výši 17 255 Kč, a to na bydlení 5 755 Kč , na jídlo 4 860 Kč a na srážky ze mzdy 6 640 Kč. Žalovaný dále uvedl, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost k nezletilým dětem a bydlí v nájmu. (Zjištěno ze žádostí o úvěr ze dne 15. 6. 2023).
9. Příjmy žalovaného ověřila žalobkyně z výplatních pásek žalovaného za měsíc březen 2023 až květen 2023, ze kterých bylo zjištěno, že v měsíci květnu 2023 žalovaný dosáhl příjem 20 936 Kč, v měsíci dubnu 2023 byla žalovanému vyplacena částka 23 472 Kč a v měsíci březnu 2023 částka 22 275 Kč. Příjem vyplácel žalovanému zaměstnavatel Třinecké železárny, a. s., (dodatek k pracovní smlouvě).
10. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:
11. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť v řízení prokázala, že jí poskytovatel úvěru pohledávku již dříve (před podáním žaloby) postoupil smlouvou o postoupení pohledávek. A žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni nejpozději doručením žaloby v tomto řízení. [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].
12. Poskytovatel úvěru (úvěrující) se ve smlouvě ze dne 15. 6. 2023 zavázal, že žalovanému (úvěrovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tím uzavřeli smlouvu o úvěru [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].
13. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].
14. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).
15. V řízení bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že od žalovaný vyplnil formulář žádost o úvěr, ve které uvedl osobní údaje a údaje o svých příjmech a výdajích. Příjmy žalovaného ověřil poskytovatel úvěru z výplatních pásek za tři měsíce předcházející poskytnutí úvěru a dodatkem k pracovní smlouvě. Žalovaným tvrzené výdaje však poskytovatel úvěru nijak neověřil.
16. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Při řádném dodržení postupů a odborné péče však neměl být spotřebitelský úvěr žalovanému vůbec být poskytnut.
17. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).
18. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).
19. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).
20. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: „(…) Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“
21. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. 23 Cdo 101/2023-133, dostupný na www.nsoud.cz).
22. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (15 000 Kč 2 000 Kč).
23. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).
24. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).
25. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.
26. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 1 277 Kč. Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí 1 596 Kč, a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 319 Kč podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.
27. Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro úplnost soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).