21 C 85/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 37 020,68 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným prostřednictvím webových stránek dne 30. 1. 2023 smlouvu o úvěru č. SU4004248882, podle které poskytla žalovanému úvěr ve výši 24 139 Kč na financování nákupu zboží – Bílé elektro, a to dne 15. 2. 2023 k rukám prodejce. Žalovaný se zavázal zaplatit v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 933 Kč celkem 33 588 Kč. rok z úvěru činil 17,55 % ročně, při stanovené výši RPSN 19,06 %. První splátka byla splatná dne 15. 2. 2023. Žalovaný neuhradil splátku úvěru č. 9 splatnou dne 15. 10. 2023. Žalobkyně proto zesplatnila úvěr písemnou výzvou ze dne 29. 2. 2023 a domáhala se zaplacení dlužné částky 22 680,22 Kč. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení souladu s výše uvedeným tak žalobce po žalovaném požaduje uhrazení dlužné částky ve výši 22 182,02 Kč (5x neuhrazené předepsané splátky ve výši 933 Kč = 4 665 Kč + zesplatněná jistina ve výši 16 717,02 Kč + poplatek za odeslání upomínky za 600 Kč + náklady na oznámení o splatnosti 200 Kč), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 194,18 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 21 382,02 Kč od 21.03.2024 do zaplacení. (nárok č. 1). Dále se domáhala zaplacení smluvní pokuty 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.09.2023 ve výši 93 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.10.2023 ve výši 93 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.11.2023 ve výši 93 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.12.2023 ve výši 93 Kč (372 Kč) dle Sazebníku (nárok č.

2). A smluvní pokuty ve výši 4 480,16 Kč jako smluvní pouty 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 16 717,02 Kč od 21.03.2024 do dne podání žaloby (nárok č.

3). Dále tvrdila, že žalovaný uzavřel se žalobkyní smlouvu o úvěru č. SU4004289606 dne 01.03.2023 na financování nákupu zboží – 3D tiskárny. Žalobkyně byla zastoupena prodejcem, obchodní společností [právnická osoba]. podle smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 28.04.2017. Žalobkyně úvěr poskytla dne 2. 3. 2023 k rukám prodejce ve výši 9 098 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni celkem 11 904 Kč ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 496 Kč. První splátka byla splatná 15. 4. 2023. Úrok z úvěru činil 17,43 % ročně, při stanovené výši RPSN 18,92 %. Žalovaný však neuhradil splátku úvěru č. 7 splatnou 15. 10. 2023. Žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výzvě ze dne 29. 2. 2024. Žalobkyně se proto domáhala po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 8 636,27 Kč (5x neuhrazené předepsané splátky ve výši 496 Kč = 2 480 Kč + zesplatněná jistina ve výši 5 356,27 Kč + poplatek za odeslání upomínky za 600 Kč + náklady na oznámení o splatnosti 200 Kč), s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 103,23 Kč a zákonným úrokem z prodlení z částky 7 836,27 Kč od 21.03.2024 do zaplacení. (nárok č.

4). A dále zaplacení smluvní pokuty 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.09.2023 ve výši 50 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.10.2023 ve výši 50 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.11.2023 ve výši 50 Kč, 10 % z dlužné splátky splatné dne 15.12.2023 ve výši 50 Kč (200 Kč) dle Sazebníku (nárok č.

5). A smluvní pokuty 1 150,23 Kč jako 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 5 356,27 Kč od 21.03.2024 do dne podání žaloby (nárok č.

6). Dále uvedla, že před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru byla schopnost žalovaného úvěr splácet poskytnutý úvěr posouzena žalobkyní s odbornou péčí. Žalobkyně vycházela mj. z informací získaných z bankovních registrů klientský informací, stejně jako z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobce rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobce konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobce. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobce dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:4. Z listiny označené jako úvěrová smlouva č. 4004248882 bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, podle které se dne 30. 1. 2023 žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 24 139 Kč na koupi zboží – bílé elektro, za pořizovací cenu 24 139 Kč od dodavatele [právnická osoba]. A žalovaný se zavázal úvěr splatit v 36měsíčních splátkách po 861 Kč bez pojištění či po 933 Kč s pojištěním. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 33 588 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 44 788 Kč a výdaje na bydlení 17 000 Kč, další výdaje 2 400 Kč a výdaje na splátky jiných úvěrů 3 300 Kč.5. Z listiny označené jako úvěrová smlouva č. 4004289606 bylo zjištěno, že se jedná o formulářovou smlouvu, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 9 098 Kč na koupi zboží – ostatní, za pořizovací cenu 9 098 Kč od dodavatele [právnická osoba]. A žalovaný se zavázal úvěr splatit v 24měsíčních splátkách po 455 Kč bez pojištění či po 496 Kč s pojištěním. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit 10 920 Kč. Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný má příjem ze zaměstnání ve výši 45 000 Kč a výdaje na bydlení 24 000 Kč, další výdaje 5 000 Kč a výdaje na splátky jiných úvěrů 4 000 Kč. Žalovaný smlouvu podepsal SMS kódem 375752 dne 1. 3. 2023 v 14:44 hodin.6. Úvěr ze smlouvy číslo 4004248882 žalobkyně vyplatila společnosti Ampuro dne 15. 2. 2023 ve výši 24 139 Kč. (výpis z účtu žalobkyně se dne 15. 2. 2023).

7. Úvěr ze smlouvy číslo 4004289606 žalobkyně vyplatila společnosti BScom dne 2. 3. 2023 ve výši 9 098 Kč. (výpis z účtu žalobkyně se dne 2. 3. 2023).

8. Před poskytnutím úvěru žalobkyně poskytla žalovanému nezbytné informace o spotřebitelském úvěru (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru SU4004248882 a č. SU4004289606).

9. Z listiny označené jako přehled plateb pro smlouvu č. SU4004248882 a tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na tento úvěr v nepravidelných splátkách pouze částku 7 646 Kč.

10. Z listiny označené jako přehled plateb pro smlouvu č. SU4004289606 a tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný zaplatil na tento úvěr v nepravidelných splátkách pouze částku 2 976 Kč.

11. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky z úvěrové smlouvy č. SU4004248882 v dopise ze dne 29. 2. 2024, 2024, neboť z důvodu prodlení došlo k zesplatnění úvěru dne 16. 2. 2024. K zaplacení celé dlužné částky z úvěrové smlouvy č. 4004289606 vyzvala žalobkyně v dopise ze dne 29. 2. 2024, neboť z důvodu prodlení došlo k zesplatnění úvěru dne 16. 2. 2024.

12. Z listiny označené jako smlouva o obchodním zastoupení č. 112446 bylo zjištěno, že je mezi společností [právnická osoba]. byla uzavřena smlouva a společností [právnická osoba]., podle které se společnost [právnická osoba]., zavázala jako podnikatel vyvíjet činnosti směřující k poskytování úvěrových produktů zájemcům o úvěrové produkty, a to konkrétně spotřebitelské úvěry pro účely financováním nákupu služeb či zboží jiného než automobilu nebo úvěry formou kreditní karty.

13. Obdobnou smlouvu o obchodním zastoupením pro účely uzavírání spotřebitelských úvěrů uzavřela žalobkyně také se společností [právnická osoba]. (zjištěno ze smlouvy o obchodním zastoupení číslo 105361).

14. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 31 342,02 Kč vzniklé ze smlouvy o úvěru číslo 400424888 uzavřené dne 30. 1. 2023. (Předžalobní upomínka ze dne 23. 8. 2024). A v předžalobní upomínce ze dne 27. 9. 2024 vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 31.645,02 Kč vzniklé z této smlouvy. (Předžalobní upomínka ze dne 27. 9. 2024).

15. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 12.075,27 Kč vzniklé ze smlouvy o úvěru číslo 4004289606 uzavřené dne 1. 3. 2023. (Předžalobní upomínka ze dne 23. 8. 2024). A v předžalobní upomínce ze dne 27. 9. 2024 vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky 12.186,27 Kč vzniklé z této smlouvy. (Předžalobní upomínka ze dne 27. 9. 2024).

16. Předžalobní výzvy zaslal zástupce žalobkyně žalovanému prostřednictvím [právnická osoba] (zjištěno z podacího archu ze dne 23. 8. 2024 a 27. 9. 2024).

17. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:

18. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, neboť bylo prokázáno, že se žalobkyně (úvěrující) zavázala žalovanému (úvěrovanému) poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

19. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].

20. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).

21. V řízení bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného pouze dotazem na žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů. Žalovaným uvedené příjmy a výdaje však nijak neověřil.

22. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

24. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).

25. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: „(…) Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“

26. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. 23 Cdo 101/2023-133, dostupný na www.nsoud.cz).

27. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny 22 797 Kč (24 139 Kč 7 464 Kč) a (9 098 Kč – 2 976 Kč).

28. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

29. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

30. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 902 Kč, přičemž tato částka představuje 4,28 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 52,14 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 47,86 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 482 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 020,68 Kč sestávající z částky 2 620 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, z částky 2 620 Kč za výzvu k plnění, z částky 2 620 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé a z částky 2 620 Kč za účast na jednání soudu dne 15. 5. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. (ve znění účinném do 31. 12. 2024), v souvislosti s cestou realizovanou dne 15. 5. 2025 náhrada 4 381,68 Kč za 364 ujetých km v částce 2 881,68 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 10 × 30 minut v částce 1 500 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 211,68 Kč ve výši 3 404,45 Kč.