Výrok
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 22 813,85 Kč, úrok ve výši 2 903,53 Kč a dále ve výši 22,70 % ročně z částky 24 958,12 Kč za dobu od 13. 5. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 2 174,66 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 27 658,12 Kč za dobu od 24. 11. 2023 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 844,27 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek, a pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, úrok z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 27 658,12 Kč spolu s úrokem ve výši 2 903,53 Kč a dále ve výši 22,70 % ročně z částky 24 958,12 Kč za dobu od 13. 5. 2023, spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 174,66 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 27 658,12 Kč za dobu od 24. 11. 2023 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba]., se sídlem [adresa] [IČO] IČO, (dále jako původní věřitel nebo banka) a žalovaným byla dne 6. 5. 2019 uzavřena Smlouva o úvěru – Expres půjčka (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 50 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši převodem peněžních prostředků na jeho bankovní účet č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. Úvěr nebyl účelově vázán. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,70 % ročně a poplatky v pravidelných 72 anuitních měsíčních splátkách po 1 277,17 Kč splatných vždy k 25. dni příslušného měsíce počínaje dnem 25. 6. 2019. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a Všeobecnými produktovými podmínkami [právnická osoba]. (dále jako VOP), jež byly nedílnou součástí úvěrové smlouvy a které se zavázal dodržovat, nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradami splátek úvěru. V důsledku prodlení žalovaného s úhradami splátek žalobce dopisem ze dne 13. 5. 2023 zesplatnil nesplacenou část jistiny úvěru ke dni 12. 5. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný částku 5 388 Kč, když poslední platbou byla platba ze dne 25. 10. 2023 ve výši 898 Kč. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023 na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem (oznámením o postoupení pohledávky) ze dne 27. 11. 2023. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 24 958,12 Kč, na úroku částku 2 903,53 Kč, na úroku z prodlení částku 2 174,66 Kč a na dlužných poplatcích částku 2 700 Kč.
2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Namítal, že žalobce neprokázal, že při uzavírání úvěrové smlouvy původní věřitel prověřoval s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet úvěr a k tomu nedoložil žádné důkazy. Namítal, že původní věřitel nezkoumal jeho výdaje ani příjmy, nepožadoval po něm žádné doklady, které jsou podstatné při posouzení úvěryschopnosti při uzavírání úvěrové smlouvy. Dále namítal, že nevěděl, že banka postoupila pohledávku a úvěr zesplatnila, a pokud žalobce tvrdí, že poslední jeho platbou na dluh byla splátka ze dne 25. 10. 2023, tak toto popíral, a namítal, že poslední splátku zaplatil dne 25. 7. 2024 v částce 898 Kč, když splátky hradil na účet, který byl specifikován ve úvěrové smlouvě jako účet, na který měl být úvěr splácen ve formě splátek a který byl určen bankou. Namítal, že hradil splátky úvěru pravidelně každý měsíc ve výši 898 Kč a uhradil další splátky dne 27. 11. 2023, 27. 12. 2023, 25. 1. 2024, 26. 2. 2024, 25. 3. 2024, 25. 4. 2024, 27. 5. 2024, 25. 6. 2024 a poslední splátku dne 25. 7. 2024.
3. Žalobce v podání (doplnění žalobních tvrzení) ze dne 5. 6. 2024, doručeném soudu dne 6. 6. 2024, tvrdil, že žalovaný zaplatil na dluh částku v souhrnné výši 44 257,73 Kč, když poslední platbou byla platba ze dne 25. 10. 2023 ve výši 898 Kč.
4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Žádosti o úvěr ze dne 6. 5. 2019, Standardní informace o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku ze dne 6. 5. 2019, Smlouvy o úvěru – Expres půjčka ze dne 6. 5. 2019, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 13. 5. 2023, Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 13. 5. 2023 a poštovní podací arch ze dne 16. 5. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023 včetně seznamu postupovaných pohledávek, včetně potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 11. 2023 včetně poštovního podacího lístku ze dne 8. 12. 2023, všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 1. 2019, všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 10. 2017, sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele účinný od 1. 9. 2013, výpisu z úvěrového účtu č. ú. 228974020 / 0600 za období od 6. 5. 2019 do 31. 12. 2019, za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, za období od 1. 1. 2023 do 21. 11. 2023, platební historie úvěrového účtu, vyjádření k procesu prosouzení úvěryschopnosti, Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 24. 2. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 27. 2. 2024, sdělení [právnická osoba]. ze dne 26. 8. 2024 včetně výpisu z bankovního účtu č. [č. účtu], vedeného u [právnická osoba]. č. ú. [č. účtu] za období od 6. 5. 2019 do 25. 6. 2024, částečného výpisu bankovního účtu žalovaného č. ú. [č. účtu] vedeného u ČSOB, a.s. za období od 25. 4. 2022 do 25. 7. 2024, dokládající platby ve výši 898 Kč jako trvalý příkaz ve prospěch účtu č. ú. [č. účtu], soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 6. 5. 2019 Smlouvu o úvěru – Expres půjčka, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal dne 6. 5. 2019 bezhotovostně převodem na jeho běžný bankovní účet č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. Žalovaný se zavázal splatit úvěr pravidelnými 72 měsíčními anuitními splátkami po 1 277,17 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 22,70 % ročně a poplatky splatnými vždy k 25. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 25. 6. 2019. V čl. III bod 11 písm. a) úvěrové smlouvy bylo sjednáno, že je banka oprávněna v případě porušení smlouvy dle čl. III bod 10. prohlásit svým rozhodnutím kterékoliv dluhy klienta vůči bance za ihned splatné a požadovat jejich předčasné splacení, jestliže mj. je klient v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky banky. Součástí smlouvy učinili účastníci Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 1. 2019 a sazebník poplatků. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru za měsíce říjen 2021, září 2022. Oznámením o prohlášení úvěru za splatný ze dne 13. 5. 2023 oznámila banka žalovanému zesplatnění úvěru s příslušenstvím ke dni 12. 5. 2023 a vyzvala jej k úhradě dluhu. Toto oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo předáno k poštovní přepravě dne 16. 5. 2023 a bylo doručováno žalovanému na adresu trvalého pobytu ul. [adresa]. Z výpisu z úvěrového bankovního účtu žalovaného č. ú. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od 6. 5. 2019 do 31. 12. 2019, za období od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2020, za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021, za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022, za období od 1. 1. 2023 do 21. 11. 2023 byly zjištěny jednotlivé platební transakce zúčtované na úvěrovém účtu žalovaného č. ú. [č. účtu], přičemž počáteční zůstatek účtu činil částku -50 000 Kč jako čerpání úvěru. Pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 11. 2023 na žalobce. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno bankou dopisem (oznámením o postoupení pohledávky) ze dne 27. 11. 2023, který byl předán k poštovní přepravě dne 8. 12. 2023 a byl téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu žalovaného ul. [adresa]. Banka v oznámení o postoupení pohledávky vyzvala žalovaného, aby veškerá svá plnění na úhradu dluhu platil na účet postupníka, tedy obch. spol. [právnická osoba]. č. ú. [č. účtu] s variabilním symbolem číslem příslušné smlouvy, ze které pohledávka vznikla. Žalobce prostřednictvím právního zástupce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 24. 2. 2024 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s příslušenstvím. Předžalobní výzva byla dle poštovního podacího archu předána k poštovní přepravě dne 27. 2. 2024 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu trvalého pobytu žalovaného. Žalovaný uhradil na svůj běžný účet č. ú. [č. účtu] vedený u obch. spol. [právnická osoba]., ze kterého měl být úvěr formou zápočtu splácen v období od listopadu do července 2024 celkem [hodnota] splátek po 898 Kč, konkrétně splátky dne 27. 11. 2023, 27. 12. 2023, 25. 1. 2024, 26. 2. 2024, 25. 3. 2024, 25. 4. 2024, 27. 5. 2024, 25. 6. 2024 a poslední splátku dne 25. 7. 2024.
5. Žalovaný učinil nesporným, že bydlí na adrese [adresa] a na této adrese bydlel i v květnu 2023.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
10. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.
11. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
12. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
13. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
14. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
15. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 5. 6. 2024, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, v databázi insolvenčního rejstříku, prověřením platnosti občanského průkazu žalovaného v databázi neplatných dokladů MV ČR, získal informace přímo od žalovaného, kdy žalovaný v žádosti o úvěr deklaroval průměrný čistý měsíční příjem ve výši 70 000 Kč pracovní poměr hlavní jako ředitel, manager u zaměstnavatele obch. spol. [právnická osoba], se sídlem [adresa] [IČO] IČO, a dále uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost, nemá srážky ze mzdy a jiné měsíční splátky úvěrů nebo půjček; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, o jaký typ pracovního poměru se jedná, výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, doložil pouze výpis z bankovního účtu žalovaného, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI, nedoložil žádné listiny dokládající výdaje žalovaného. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel původní věřitel pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-[právnická osoba]. v. GK., ve věci C-679/18).
16. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků.
17. V posuzovaném případě bylo ve smyslu § 1882 odst. 1 o. z. prokázáno, že postoupení pohledávky bylo bankou jako postupitelem řádně oznámeno žalovanému jako dlužníkovi dopisem (oznámení o postoupení pohledávky) ze dne 27. 11. 2023, které bylo doručováno žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu [adresa]. Toto oznámení bylo předáno k poštovní přepravě dne 8. 12. 2023 a jako zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb bylo doručeno žalovanému ve smyslu ust. § 573 o. z. třetí pracovní den po jejím odeslání, tedy dne 13. 12. 2023. Žalovaný jako dlužník se tedy nemohl zprostit své povinnosti úhrady dluhu plněním postupiteli tedy bance. Smlouva o postoupení pohledávek má za následek změnu v osobě věřitele, kdy nový věřitel (postupník) nabývá nejen postupovanou pohledávku, ale spolu s ní též aktivní věcnou legitimaci k jejímu uplatnění a úplnému výkonu. Pokud žalovaný učinil 8 splátek ve výši 898 Kč a uhradil na svůj běžný účet č. ú. [č. účtu] vedený u obch. spol. [právnická osoba]., ze kterého měl být úvěr formou zápočtu splácen, splátky dne 27. 11. 2023, 27. 12. 2023, 25. 1. 2024, 26. 2. 2024, 25. 3. 2024, 25. 4. 2024, 27. 5. 2024, 25. 6. 2024 a poslední splátku dne 25. 7. 2024, nastaly účinky částečného plnění dluhu pouze ve vztahu k platbě ze dne 27. 11. 2023 ve výši 898 Kč, jež byla poukázána na běžný účet před tím, než bylo postoupení pohledávky bylo bankou řádně oznámeno žalovanému jako dlužníkovi. Vzhledem k uvedenému závěru žalovaný na dluh uhradil částku v souhrnné výši 45 155,73 Kč. Ve vztahu k platbám ze dne 27. 12. 2023, 25. 1. 2024, 26. 2. 2024, 25. 3. 2024, 25. 4. 2024, 27. 5. 2024, 25. 6. 2024 a ze dne 25. 7. 2024, posoudil soud námitku žalovaného jako nedůvodnou.
18. Plnil-li původní věřitel žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 50 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak bylo v řízení prokázáno, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 45 155,73 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 4 844,27 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
19. Dále soud zavázal žalovaného vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) tak, že splatnost nároku určil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, soud zavázal žalovaného zaplatit úrok z prodlení ve výši repo sazby podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení. V části nárokovaného příslušenství pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
20. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovaný se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdal, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.