23 C 121/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 50 000 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 50 000 Kč za dobu od 5. 1. 2025 do zaplacení a účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 1 000 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 31. 8. 2024 uzavřena Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] (dále jen úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který nebyl účelově vázán. Žalovaná se zavázala vrátit čerpané peněžní prostředky spolu s dohodnutým úrokem ve výši 15,00 % měsíčně, poplatky za inkasní službu a poplatky za doplňkovou službu Podpora splácet v pravidelných 12měsíčních splátkách po 7 500 Kč splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 9. 2024. Pro případ prodlení s úhradou úvěru a jeho zesplatnění byla v čl. 4.3. úvěrové smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z výše poskytnuté jistiny úvěru za každý den prodlení, kterou je spotřebitel povinen uhradit věřiteli. Žalovaná porušila smluvní podmínky, když úvěr nesplácela řádně a včas, nezaplatila splátku splatnou dne 15. 11. 2024 a dostala se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce úvěr zesplatnil ke dni 21. 12. 2024 a zaslal žalované výzvu k zaplacení celého úvěru – zesplatnění úvěru. Po zesplatnění úvěru žalovaná neuhradila ničeho. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině úvěru částku 50 000 Kč a na vynaložených nákladech spojených s vymáháním pohledávky částku 1 000 Kč. Žalovaná dluh nezaplatila ani po zaslání předžalobní výzvy ze dne 21. 12. 2024. Žalobce tvrdil, že před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalované dle dotazníku o posouzení úvěryschopnosti spotřebitele, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalované a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobce si vyžádal pro tyto účely od žalované oboustrannou kopii občanského průkazu, doklad o příjmech a výpis z bankovního účtu. Žalobce dále vycházel z výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, z výpisu z databáze dlužníků SOLUS a z výpisu z databáze neplatných dokladů.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby, resp. ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. Žalovaná namítala, že žalobce porušil zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tím, že neposoudil z odbornou péči schopnost žalované jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, v jehož důsledku je smlouva o úvěru absolutně neplatná. Žalovaná dále namítala, že výše RPSN sjednaná v úvěrové smlouvě je v zjevném rozporu s dobrými mravy. Žalovaná doplnila, že uzavřela smlouvu o úvěru a peníze z úvěru ve výši 50 000 Kč obdržela bezhotovostně na její bankovní účet. Uhradila 2 splátky úvěru celkové výši 15 000 Kč, jiné splátky neuhradila. Požádala o možnost úhrady dluhu ve splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně s tím, že vyšší splátku není schopna hradit.

3. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalobce, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Soud svá skutková zjištění opřel o důkaz provedený Smlouvou o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne 31. 8. 2024 včetně přílohy č. [hodnota] – posouzení úvěryschopnosti spotřebitele, formulářem pro předsmluvní informace ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota] ze dne 31. 8. 2024, kterými bylo prokázáno, že se žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná dohodli na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.[Anonymizováno].cz, na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů a následně odeslala ze svého bankovního účtu verifikační platbu na bankovní účet věřitele, čímž potvrdila správnost svých identifikačních údajů a čísla bankovního účtu. Ve smlouvě bylo sjednáno, že žalobce poskytne žalované úvěr ve výši 50 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet žalované uvedený ve smlouvě. Úvěr byl sjednán na dobu určitou 12 měsíců s tím, že celková částka byla splatná dne 15. 8. 2025. Byla sjednána úroková sazba ve výši 15,00 % měsíčně, roční procentní sazba nákladů ve výši 436,00 % ročně. Úvěr čerpán bezhotovostně na bankovní účet žalované uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných 12měsíčních splátkách po 7 500 Kč vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje dnem 15. 9. 2024 (čl. IV. bod 4.1., 4.2., 4.3., 4.4. smlouvy). Pro případ prodlení bylo sjednáno právo žalobce na úhradu účelně vynaložených nákladů, na zákonné úroky z prodlení a na smluvní pokutu ve výši ve výši 0,1 % denně z výše poskytnuté jistiny úvěru za každý den prodlení (čl. V. bod 5.3., 5.8. smlouvy). Byly sjednány poplatky za písemné upomínky k úhradě dlužné částky ve výši 500 Kč za zaslání první upomínky a ve výši 500 Kč za zaslání druhé upomínky (čl. V. bod 5.4. smlouvy). Bylo sjednáno pro případ, že ze strany spotřebitele nedojde ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně úroku, poplatků a smluvních pokut (čl. V. bod 5.5. smlouvy).

5. Z interního výpisu – potvrzení o okamžité příchozí platbě ze dne 30. 8. 2024 bylo prokázáno, že dne 30. 8. 2024 byla platba ve výši 1 Kč pod variabilním symbolem VS [var. symbol] zúčtována ve prospěch bankovního účtu žalobce č. ú. [č. účtu].

6. Z interního výpisu – potvrzení o bezhotovostní platbě ze dne 2. 9. 2024 bylo prokázáno, že platba ve výši 50 000 Kč pod variabilním symbolem VS [var. symbol] byla dne 2. 9. 2024 zúčtována ve prospěch bankovního účtu žalované č. ú. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. se zprávou pro příjemce "CFIG úvěr, Troupová úvěr".

7. Z Upomínky č. [hodnota] ze dne 20. 11. 2024, elektronické upomínky ze dne 20. 11. 2024, bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě splátky úvěru ve výši 7 500 Kč se splatností 15. 11. 2024, poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě; upomínka byla zaslána také elektronicky.

8. Z Upomínky č. [hodnota] ze dne 5. 12. 2024, elektronické upomínky ze dne 5. 12. 2024, bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě splátky úvěru ve výši 7 500 Kč se splatností 15. 11. 2024, k jejímu uhrazení nedošlo ani po 1. upomínce, poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě do 20. 11. 2024 a upozornil ji, že pokud nebude dlužná částka připsána na bankovní účet žalobce ve stanovené lhůtě, dojde v souladu se smluvními podmínkami k zesplatnění úvěru; upomínka byla zaslána také elektronicky.

9. Ze Předžalobní výzvy, zesplatnění úvěru ze dne 21. 12. 2024 včetně podacího lístku ze dne 21. 12. 2024 bylo prokázáno, že žalobce oznámil žalované zesplatnění úvěru spolu s příslušenstvím, vyzval ji k úhradě celého zůstatku úvěru s příslušenstvím a poskytl jí dodatečnou lhůtu k úhradě do 4. 1. 2025. Současně ji upozornil, že v případě neuhrazení dluhu s příslušenstvím, zahájí žalobce vymáhání pohledávky v soudním řízení. Tato předžalobní výzva a zesplatnění úvěru spolu s upomínkou byla předána dne 21. 12. 2024 k poštovní přepravě a byla doručována žalované na adresu trvalého pobytu [adresa].

10. Z výpisu z registru SOLUS bylo prokázáno, že ke dni 31. 8. 2024 byl ve vztahu k lustrované osobě výsledek bez negativního záznamu.

11. Z výpisu z insolvenčního rejstříku bylo prokázáno, že ke dni 31. 8. 2024 nebylo proti žalované vedeno insolvenční řízení.

12. Z výpisu z nebankovního registru platebních informací bylo prokázáno, že ke dni 31. 8. 2024 v části Výsledek lustrací poznámka "bez negativního záznamu".

13. Z kopie občanského průkazu žalované bylo prokázáno, že občanský průkaz č. [hodnota] byl žalované vydán Magistrátem města [adresa] dne 13. 8. 2021. Z výpisu registru Ministerstva vnitra, databáze neplatných dokladů bylo prokázáno, že občanský průkaz č. [hodnota] nebyl nalezen v databázi neplatných dokladů.

14. Z transakční historie úvěrového účtu bylo prokázáno, že žalovaná uhradila 2 splátky úvěru v souhrnné výši 15 000 Kč.

15. Ze scanu internetového bankovnictví, bankovního účtu žalované č. účtu [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., detail platby ze dne 2. 9. 2024, 12. 9. 2024, 14. 10. 2024, bylo prokázáno, že ve prospěch věřitele byly provedeny 2 splátky úvěru dne 12. 9. 2024, 14. 10. 2024 v souhrnné výši 15 000 Kč.

16. Za prokázaný soud vzal tento skutkový stav:Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 31. 8. 2024 smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. K uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce žalobce www.[Anonymizováno].cz. Žalovaná úvěr čerpala bezhotovostně na bankovní účet žalované č. ú. [č. účtu] uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala splatit úvěr v pravidelných 12měsíčních splátkách po 7 500 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 15,00 % měsíčně vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje dnem 15. 9. 2024, přičemž poslední splátka ve výši 1 125 Kč byla splatná dne 15. 12. 2028, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. V čl. V. bod 5.5. úvěrové smlouvy bylo sjednáno pro případ, že ze strany spotřebitele nedojde ani po dvou písemných upomínkách k úhradě celé dlužné částky, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně úroku, poplatků a smluvních pokut, v takovém případě se úroky stávají součástí jistiny. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky úvěru řádně a včas a dostala se do prodlení s úhradou splátky úvěru za listopad až prosinec 2024, dlužnou částku neuhradila ani po dvou písemných upomínkách k úhradě. Žalobce zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 21. 12. 2024 a vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalobce dopisem (zesplatněním úvěru, poslední předžalobní upomínkou s oznámením o převzetí právního zastoupení) ze dne 21. 12. 2024 vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 21. 12. 2024 a byla doručována žalované na adresu trvalého pobytu [adresa]. Žalovaná uhradila na dluh v měsíčních splátkách částku v celkové výši 15 000 Kč.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

21. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

22. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah účastníků, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

24. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v žalobě a v podání (doplnění žaloby) ze dne 23. 5. 2025, že prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v databázi insolvenčního rejstříku, v centrální evidenci exekucí, prověřením platnosti občanského průkazu žalované v databázi neplatných dokladů s tím, že občanský průkaz žalované nebyl v době uzavření smlouvy v této databázi nalezen, a dále získáním informací přímo od žalované, když žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru a v dotazníku posouzení úvěryschopnosti spotřebitele uvedla, že má měsíční příjem ze závislé činnosti ve výši 36 000 Kč měsíčně. Dále uvedla, nemá vyživovací povinnost, že má náklady na bydlení ve výši 0 Kč měsíčně, v přehledu závazků byly uvedeny závazky ve výši 0 Kč měsíčně. Žalovaná dále doložila výpis z bankovního účtu č. ú. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., na který byla poukázána mzda ve výši 27 919 Kč. Žalobce dále tvrdil, že prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalované na základě tříměsíčního časového období před uzavřením smlouvy. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalované, k její životní situaci stanovil další výdaje žalované dle ekonomického modelu (paušální vyčíslení životních nákladů spotřebitele) a vyhodnotil žalovanou jako spotřebitele schopného splácet úvěr, když u žádného z koeficientů DTI (debt to income) a DSTI (debt service to income) nedošlo k jeho překročení, skóringové hodnocení bylo pozitivní (vyšší bonita klienta), a tudíž neexistovala pochybnost, že žalovaná s příjmem 27 919 Kč měsíčně nebude úvěr splácet. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z výpisu z účtu žalované a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. V rámci posouzení příjmové a výdajové stránky žalované vyšel žalobce pouze z prohlášení žalované, aniž by si tyto údaje ověřil, nepožadoval potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů, pracovní smlouvu nebo výplatní pásky, nezkoumal typ bydlení, náklady na bydlení, počet dalších osob v domácnosti, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumal vyživovací povinnosti, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalované, vycházel z matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (koeficienty) a údajů o výdajích poskytnutých samotnou žalovanou, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalované jako spotřebitele. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-[právnická osoba]. v. GK., ve věci C-679/18).

25. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků (vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky).

26. Plnil-li žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru částku 50 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 15 000 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci ze smlouvy o úvěru částku 35 000 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. Dále soud zavázal žalovanou vrátit jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) tak, že splatnost jistiny určil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, soud zavázal žalovanou zaplatit úrok z prodlení ve výši repo sazby podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení.

28. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 63,37 % a jeho neúspěch 36,63 %. Ve výši rozdílu (26,74 %) má žalobce právo, aby mu žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 1 322 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 040 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 2 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč, Uplatnil-li žalobce odměnu za úkon právní služby – doplnění skutkových tvrzení ze dne 23. 5. 2025, soud tuto odměnu nepřiznal, jelikož skutková tvrzení doplněná v tomto podání měla být uvedena již v žalobě. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 4 944 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 14,38 % činí částku 1 322 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.