Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 16 968,28 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 968,28 Kč za dobu od 28. 11. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 407 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 16 968,28 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 16 968,28 Kč za dobu od 28. 11. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný v odběrném místě OM č. [hodnota] na adrese [adresa], v období od 2. 10. 2023 do 11. 12. 2023 (tj. 70 dní) neoprávněně odebíral elektřinu. Kontrolou odběrného místa dne 11. 12. 2023 byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy bez osazeného měřícího zařízení. Bylo zjištěno, že došlo k neoprávněnému napojení na neměřenou část elektroinstalace, samotné jednofázové napojení bylo provedeno za nezajištěnou elektroměrovou deskou pomocí elektrosvorky, vodič hlavního domovního vedení nebyl přiveden na hlavní jistič, ale byl skrze zeď přiveden do garáže a odtud neměřená elektřina napájela elektroinstalaci v garáži, kontrolním měřením napětí bylo zjištěno, že je vodič pod napětím, byl naměřen průtok elektrické energie. Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy byla žalobci způsobena škoda v celkové výši 16 968,28 Kč. Žalovanému byla dlužná částka za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 5 028 Kč a za nezbytně nutné náklady vynaložené na zjištění a odstranění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 11 940,28 Kč vyúčtována fakturou č. [hodnota] ze dne 6. 11. 2024, splatnou dne 27. 11. 2024 znějící na částku 16 968,28 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil i přes písemnou výzvu k úhradě ze dne 10. 12. 2024 a ze dne 8. 1. 2025.
2. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci dne 14. 7. 2025 do vlastních rukou v souladu s ust. § 49 odst. 4 o. s. ř., tedy více než 10 dnů přede dnem konání jednání, přičemž žalovaný byl upozorněn, že pokud se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přesto bez omluvy k prvému jednání ve věci nedostavil. K žalobě se nevyjádřil.
3. Žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání.
4. Podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se má jednání konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se k jednání dostavil, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná, a na tomto základě může soud rozhodnout rozsudkem pro zmeškání.
5. Podle ust. § 153b odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
6. Protože byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle ust. § 153b odst. 1 o. s. ř. vynesl rozsudek pro zmeškání, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, vzal za nesporná. Právní poměry vzniklé na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny se řídí zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o zákona, podle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen energetický zákon). Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 51 odst. 1 písm. c), d) energetického zákona, dle kterého neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, nebo připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina. Soud dospěl k závěru, že žalovaný v odběrném místě v období od 2. 10. 2023 do 11. 12. 2023 (tj. 70 dní) neoprávněně odebíral elektřinu. V odběrném místě totiž bylo kontrolou zjištěno, že došlo k neoprávněnému napojení na neměřenou část elektroinstalace, samotné jednofázové napojení bylo provedeno za nezajištěnou elektroměrovou deskou pomocí elektrosvorky, vodič hlavního domovního vedení nebyl přiveden na hlavní jistič, ale byl skrze zeď přiveden do garáže a odtud neměřená elektřina napájela elektroinstalaci v garáži, kontrolním měřením napětí bylo zjištěno, že je vodič pod napětím, byl naměřen průtok elektrické energie. Neoprávněný odběr elektřiny se přitom dle ust. § 51 odst. 2 energetického zákona zakazuje. [právnická osoba] za neoprávněně odebranou elektřinu za období od 2. 10. 2023 do 11. 12. 2023 v rozsahu 348,597 kWh činí 5 028 Kč včetně DPH (výpočet: (348,597 kW x 14,[PSČ obec]/kW). Žalobce na zjištění neoprávněného odběru elektřiny žalovaným vynaložil celkovou částku 11 940,28 Kč včetně DPH. Protože žalovaný zákaz neoprávněného odběru elektřiny porušil, je podle ust. 16 vyhl. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, v platném znění, , povinen zaplatit žalobci jako provozovateli distribuční soustavy elektřiny náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny v celkové výši 16 968,28 Kč, sestávající z ceny za neoprávněně odebranou elektřinu ve výši 5 028 Kč (§ 9 odst. 1 a odst. 4 až 8 vyhlášky č. 82/2011 Sb.) a z nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjištění neoprávněného odběru elektřiny ve výši 11 940,28 Kč (§ 9 odst. 12 vyhl. č. 82/2011 Sb.), když nebylo zjištěno, že by ohledně výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny byla dle ust. § 9 odst. 10 vyhl. č. 82/2011 Sb. uzavřena písemná dohoda mezi provozovatelem distribuční soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z neoprávněného odběru elektřiny prospěch, nebo se na takovém prospěchu podílela. O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z režijního paušálu ke čtyřem úkonům (předžalobní výzva, sepis žaloby, příprava na jednání, účast u jednání) dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1, 2 a 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 1 200 Kč a z cestovních nákladů za použité osobní vozidlo za 58 km cesty z [adresa] a zpět k jednání při průměrné spotřebě vozidla 15,80 kWh na 100 km, základní sazbě opotřebení 5,80 Kč za 1 km a ceně 7,70 Kč za 1 kilowatthodinu elektřiny dle vyhl. č. 475/2024 Sb., kdy tyto cestovní výlohy činí částku 407 Kč. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 407 Kč.