Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 169/2024

Soud: Okresní soud v KarvinéDatum rozhodnutí: 18. 7. 2024Č. j.: 23 C 169/2024-31Samosoudkyně: Mgr. Ing. Marie MiczkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 25. 9. 2024Předmět řízení: <nezadán>ECLI:CZ:OSKI:2024:23.C.169.2024.1
smlouva o zápůjčcesmlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (35) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 3 026 Kč, úrok z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 13 025 Kč za dobu od 26. 3. 2023 do zaplacení, účelně vynaložené náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 312 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 9 999 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 68 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 13 025 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 13 025 Kč za dobu od 26. 3. 2023 do zaplacení, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 312 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 24. 11. 2022 uzavřena Smlouva o zápůjčce ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 29. 11. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 1. 12. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 3. 12. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 5. 12. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2022 a dodatku č. [hodnota] ze dne 8. 12. 2022 (dále jen smlouva o zápůjčce), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 025 Kč s termínem splatnosti do 25. 3. 2023. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly [právnická osoba] podmínky společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0], se kterými byl žalovaný seznámen před uzavření smlouvy. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil, uhradil pouze částku 1 Kč a dostal se do prodlení s úhradou dluhu, a proto žalovanému vznikla povinnost k úhradě účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,10 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 10 000 Kč, na poplatku za poskytnutí zápůjčky částku 3 025 Kč, na účelně vynaložených nákladech spojených s upomínáním částku 2 500 Kč a na smluvní pokutě částku 1 312 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 11. 2022, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 29. 11. 2022, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 1. 12. 2022, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 3. 12. 2022, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 5. 12. 2022, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 7. 12. 2022, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě ze dne 8. 12. 2022, [právnická osoba] podmínek společnosti [Jméno zainteresované společnosti 0/0] účinné od 21. 11. 2018, upomínky ze dne 1. 4. 2023, ze dne 8. 4. 2023, opakované výzvy k úhradě ze dne 15. 4. 2023, ze dne 24. 4. 2023, ze dne 9. 5. 2023, výpisu z běžného účtu věřitele č. ú. [tel. číslo] /[Anonymizováno] vedeného u [právnická osoba] ze dne 24. 11. 2022, 29. 11. 2022, 2. 12. 2022, 3. 12. 2022, 5. 12. 2022, 7. 12. 2022, 8. 12. 2022 – čerpání úvěru, výpisu z běžného účtu věřitele č. ú. [Anonymizováno] ze dne 24. 11. 2022, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 23. 1. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 23. 1. 2024, sdělení [právnická osoba]. ze dne 28. 5. 2024 včetně výpisu z bankovního účtu žalovaného č. ú. [Anonymizováno] /[Anonymizováno] [Anonymizováno] za období od 1. 11. 2022 do 31. 12. 2022, soud zjistil následující skutkový stav věci:Žalobce jako věřitel a zapůjčitel uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a vydlužitelem dne 24. 11. 2022 Smlouvu o zápůjčce ve znění dodatku č. [hodnota] ze dne 29. 11. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 1. 12. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 3. 12. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 5. 12. 2022, dodatku č. [hodnota] ze dne 7. 12. 2022 a dodatku č. [hodnota] ze dne 8. 12. 2022, jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému zápůjčku (peněžní prostředky) ve výši 10 000 Kč. Žalovaný čerpal zápůjčku bezhotovostně dne 24. 11. 2022 v částce 4 000 Kč, dne 29. 11. 2022 v částce 1 000 Kč, dne 2. 12. 2022 v částce 1 000 Kč, dne 3. 12. 2022 v částce 1 000 Kč, dne 5. 12. 2022 v částce 1 000 Kč, dne 7. 12. 2022 v částce 1 000 Kč a dne 8. 12. 2022 v částce 1 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 025 Kč s termínem splatnosti do 25. 3. 2023. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil, čímž se dostal do prodlení s úhradou dluhu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 23. 1. 2024 k úhradě dluhu. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [Anonymizováno] vedený u [právnická osoba]. byla poukázána dne 24. 11. 2022 částka 4 000 Kč, dne 29. 11. 2022 částka 1 000 Kč, dne 2. 12. 2022 částka 1 000 Kč, dne 3. 12. 2022 částka 1 000 Kč, dne 5. 12. 2022 částka 1 000 Kč, dne 7. 12. 2022 částka 1 000 Kč a dne 8. 12. 2022 částka 1 000 Kč pod variabilním symbolem [var. symbol] z bankovního účtu č. ú. [tel. číslo] /0600 vedeného u [právnická osoba]. Žalovaný na dluh uhradil částku 1 Kč.

4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.

5. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o zápůjčce, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2390 o. z., a shledal, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z. Jelikož se žalobce nedostavil k jednání, nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelskou zápůjčku. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-[právnická osoba]. v. GK., ve věci C-679/18).

13. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků, účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním a smluvní pokuty.

14. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o zápůjčce částku 10 000 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 1 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o zápůjčce. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci ze smlouvy o zápůjčce částku 9 999 Kč představující dosud nesplacenou jistinu zápůjčky. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelské zápůjčky soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaný se tak v době vydání rozhodnutí nemohl dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. [spisová značka]).

16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 51,51 % a jeho neúspěch 48,49 %. Ve výši rozdílu (3,02 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 68 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 900 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokátka žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokátky na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 252 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 3,02 % činí částku 68 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátce žalobce.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací