Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

23 C 188/2026

Soud: Okresní soud v KarvinéDatum rozhodnutí: 8. 9. 2026Č. j.: 23 C 188/2026-27Samosoudkyně: Mgr. Ing. Marie MiczkováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 13. 11. 2026Předmět řízení: 14 467 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKI:2026:23.C.188.2026.1
náklady řízeníbezdůvodné obohacenísmlouva o zápůjčceodročenílhůtysmlouva o úvěrunáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (13) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 10 568 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 14 467 Kč za dobu od 18. 8. 2025 do 9. 4. 2026 a z částky 10 568 Kč za dobu od 10. 4. 2026 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3 899 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 3 899 Kč za dobu od 10. 4. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 14 467 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 14 467 Kč za dobu od 18. 8. 2025 do s odůvodněním, že mezi žalobcem jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla dne 16. 5. 2025 uzavřena Smlouva o zápůjčce (dále jen smlouva o zápůjčce), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 13 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit včetně poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 460 Kč v pravidelných 3 měsíčních splátkách, s termínem splatnosti poslední splátky dne 17. 8. 2025. Nedílnou součástí smlouvy o zápůjčce byly Všeobecné obchodní podmínky společnosti [Jméno žalobkyně]. účinné od 21. 11. 2018, se kterými byl žalovaný seznámen před uzavření smlouvy. Žalobce poukázal peněžní prostředky žalovanému bezhotovostně na jeho bankovní účet uvedený ve smlouvě o zápůjčce. Žalovaný uhradil na dluh částku v celkové výši 9 101 Kč, která byla započtena na poplatek za poskytnutí zápůjčky, účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním a smluvní pokutu. Žalovaný zápůjčku ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí na dlužné jistině zápůjčky částku 13 000 Kč a na poplatku za poskytnutí zápůjčky částku 1 467 Kč2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 16. 5. 2025, ze Všeobecných obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] účinných od 21. 11. 2018, z výpisu z bankovního účtu žalobce ze dne 30. 8. 2024, z interního výpisu – údajů o provedených platbách, z upomínky ze dne 19. 6. 2025, ze dne 30. 6. 2025, z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 19. 7. 2025, z opakované výzvy k úhradě ze dne 28. 7. 2025, z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 3. 2026 včetně poštovního podacího lístku ze dne 25. 3. 2026 a ze sdělení [právnická osoba]., organizační složka ze dne 24. 7. 2026 včetně výpisu z bankovního účtu č. [č. účtu] za období od 1. 5. 2025 do 31. 5. 2025, soud zjistil následující skutkový stav věci:Z interního výpisu z bankovního účtu žalobce ze dne 16. 5. 2025 bylo zjištěno, že z účtu společnosti [právnická osoba] byla zaslána dne 16. 5. 2025 částka 13 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., organizační složka pod variabilním symbolem [var. symbol]. Na bankovní účet žalovaného č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., organizační složka byla poukázána dne 16. 5. 2025 platba ve výši 13 000 Kč pod variabilním symbolem VS [var. symbol] z bankovního účtu č. ú. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu upomínkou ze dne 19. 6. 2025 a upomínkou ze dne 30. 6. 2025. Opakovaně jej upomínal k úhradě dluhu opakovanou výzvou k úhradě ze dne 28. 7. 2025. Žalovaný uhradil na dluh částku v souhrnné výši 9 101 Kč. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán také v předžalobní výzvě ze dne 25. 3. 2026. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 25. 3. 2026 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání.4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o zápůjčce přenechává zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2390 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce, a shledal, že mezi žalobcem a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o zápůjčce, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o zápůjčce uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, na písemném vyhotovení smlouvy absentuje podpis žalovaného a nebylo ani prokázáno, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, žalobce vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 13 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval, přičemž na dluh uhradil věřiteli pouze částku 9 100 Kč. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 3 899 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu zápůjčky, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného uhradit žalobci částku 3 899 Kč představující poukázané peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 3 899 Kč za dobu od 10. 4. 2026 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 9. 4. 2026), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V částce 10 568 Kč a v části příslušenství, tj. zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 14 467 Kč za dobu od 18. 8. 2025 do 9. 4. 2026 a z částky 10 568 Kč za dobu od 10. 4. 2026 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o zápůjčce, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.13. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací