23 C 214/2025

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 30 699,65 Kč spolu s úrokem ve výši 2 622,63 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z 30 076,85 Kč za dobu od 1. 12. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 30 699,65 Kč za dobu od 1. 12. 2023 do zaplacení (nárok ad 1), částku 1 875,79 Kč spolu s úrokem ve výši 41,09 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z 1 164,91 Kč za dobu od 18. 8. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 875,79 Kč za dobu od 18. 8. 2023 do zaplacení (nárok ad 2), částku 1 736,31 Kč spolu s úrokem ve výši 28,69 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z 1 606,31 Kč za dobu od 18. 6. 2023 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 736,31 Kč za dobu od 18. 6. 2023 do zaplacení (nárok ad 3) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [Anonymizováno] [právnická osoba], [adresa], jednající v České republice prostřednictvím odštěpného závodu [právnická osoba] IČO [IČO], se sídlem [adresa] (dále jako původní věřitel) a žalovaným byla dne 23. 5. 2022 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru č. [hodnota] (dále také jako úvěrová smlouva ad 1), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb [jméno FO] bank a Produktové podmínky pro revolvingové úvěry [jméno FO], na základě které původní věřitel umožnil žalovanému čerpat úvěr do výše úvěrového limitu 40 000 Kč prostřednictvím kreditní karty [jméno FO] kreditka. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky revolvingového úvěru spolu s dohodnutým úrokem ve výši 26,28 % ročně, poplatky a pojištěním splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 6. 2022. Následně mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 26. 9. 2022 uzavřena Smlouva o klasickém úvěru č. [hodnota] (dále také jako úvěrová smlouva ad 2), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb [jméno FO] bank a Produktové podmínky pro revolvingové úvěry [jméno FO], na základě které původní věřitel umožnil žalovanému čerpat úvěr ve výši 3 990 Kč. Úvěr byl účelově vázán na koupi zboží (drobné černé elektro). Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky úvěru spolu s dohodnutým úrokem ve výši 21,04 % ročně, poplatky a pojištěním splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 434 Kč, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 10. 2022. Následně mezi původním věřitelem a žalovaným byla dne 1. 7. 2022 uzavřena Smlouva o klasickém úvěru č. [hodnota] (dále také jako úvěrová smlouva ad 3), jejíž nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb [jméno FO] bank a Produktové podmínky pro revolvingové úvěry [jméno FO], na základě které původní věřitel umožnil žalovanému čerpat úvěr ve výši 16 198 Kč. Úvěr byl účelově vázán na koupi zboží (drobné černé elektro). Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky úvěru spolu s dohodnutým úrokem ve výši 21,43 % ročně, poplatky a pojištěním splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 765 Kč, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 8. 2022. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou a produktovými podmínkami nehradil splátky úvěru ad 1), ad 2), ad 3) řádně a včas, a proto mu žalobce oznámil dopisem (odstoupením od úvěrové smlouvy) ze dne 27. 10. 2023 zesplatnění úvěru ke dni 30. 11. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Po zesplatnění úvěru ad 1), ad 2) a ad 3) neuhradil žalovaný na dluh ničeho. Pohledávky byly původním věřitelem postoupeny Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 na žalobce. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy ad 1) na jistině úvěru částku 30 076,85 Kč, na úroku částku 2 622,63 Kč a na dlužném poplatku částku 622,80 Kč, ze smlouvy ad 2) na jistině úvěru částku 1 164,91 Kč, na úroku částku 41,09 Kč a na dlužném poplatku částku 710,88 Kč a ze smlouvy ad 3) na jistině úvěru částku 1 606,31 Kč, na úroku částku 28,69 Kč a na dlužném poplatku částku 130 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil, avšak nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

3. Žalobce v podání (doplnění žalobních tvrzení) ze dne 9. 10. 2025, doručeném soudu dne 13. 10. 2025, tvrdil, že žalovaný v období od 23. 5. 2022 do 19. 7. 2023 načerpal z revolvingového úvěru ad 1) částku v souhrnné výši 45 392 Kč a zaplatil na úvěr splátky v souhrnné výši 29 549 Kč, v období od 26. 9. 2022 do 15. 5. 2023 uhradil na úvěr ad 2) částku v souhrnné výši 4 504 Kč, v období od 1. 7. 2022 do 15. 5. 2023 uhradil na úvěr ad 3) částku v souhrnné výši 17 650 Kč.

4. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne 23. 5. 2022 včetně specifických podmínek – přílohy smlouvy o revolvingovém úvěru, z formuláře pro základní informace o spotřebitelském úvěru, z transakční historie úvěrového účtu, ze Smlouvy o klasickém úvěru č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2022 včetně specifických podmínek – přílohy smlouvy o revolvingovém úvěru, z formuláře pro základní informace o spotřebitelském úvěru, z transakční historie úvěrového účtu, ze Smlouvy o klasickém úvěru č. [hodnota] ze dne 1. 7. 2022 včetně specifických podmínek – přílohy smlouvy o revolvingovém úvěru, z formuláře pro základní informace o spotřebitelském úvěru, z transakční historie úvěrového účtu, z odstoupení od úvěrové smlouvy ze dne 27. 10. 2023, ze všeobecných obchodních podmínek pro poskytování bankovních produktů a služeb [jméno FO], z produktových podmínek pro revolvingové úvěry [jméno FO], ze sazebníku pro úvěry [jméno FO], ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 včetně seznamu postoupení pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny a z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 15. 4. 2025, včetně poštovního podacího lístku ze dne 15. 4. 2025, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 23. 5. 2022 Smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši úvěrového limitu 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet čerpané peněžní prostředky úvěru v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však ve výši 500 Kč měsíčně, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 6. 2022. Součástí úvěrové smlouvy ad 1) učinili Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb [jméno FO] bank, Produktové podmínky pro revolvingové úvěry [jméno FO] a sazebník pro úvěry [jméno FO]. Byla sjednána úroková sazba ve výši 26,28 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů 32,97 % ročně. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto mu žalobce oznámil dopisem (odstoupení od úvěrové smlouvy) ze dne 27. 10. 2023 zesplatnění revolvingového úvěru ke dni 30. 11. 2023 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru ad 1) částku v souhrnné výši 29 549 Kč. Následně právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 26. 9. 2022 Smlouvu o klasickém úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 3 990 Kč. Úvěr byl účelově vázán na koupi zboží (drobné černé elektro). Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky úvěru spolu s dohodnutým úrokem, poplatky a pojištěním splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 434 Kč, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 10. 2022. Součástí úvěrové smlouvy ad 2) učinili Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb [jméno FO] bank, Produktové podmínky pro úvěry [jméno FO] a sazebník pro úvěry [jméno FO]. Byla sjednána úroková sazba ve výši 21,04 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů 24,65 % ročně. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto mu žalobce oznámil dopisem (výzvou k okamžitému splacení celkového dluhu) ze dne 30. 6. 2024 zesplatnění revolvingového úvěru ke dni 30. 6. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru ad 2) částku v souhrnné výši 4 504 Kč. Následně právní předchůdce žalobce jako věřitel (úvěrující) uzavřel s žalovaným (úvěrovaný) dne 1. 7. 2022 Smlouvu o klasickém úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 16 198 Kč. Úvěr byl účelově vázán na koupi zboží (drobné černé elektro). Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky úvěru spolu s dohodnutým úrokem, poplatky a pojištěním splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 765 Kč, splatných vždy k 17. dni příslušného kalendářního měsíce, počínaje dnem 17. 8. 2022. Součástí úvěrové smlouvy ad 3) učinili Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování bankovních produktů a služeb [jméno FO] bank, Produktové podmínky pro úvěry [jméno FO] a sazebník pro úvěry [jméno FO]. Byla sjednána úroková sazba ve výši 21,43 % ročně, výše roční procentní sazby nákladů 21,45 % ročně. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil splátky úvěru řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto mu žalobce oznámil dopisem (výzvou k okamžitému splacení celkového dluhu) ze dne 30. 6. 2024 zesplatnění revolvingového úvěru ke dni 30. 6. 2024 a vyzval jej k úhradě dluhu. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru ad 3) částku v souhrnné výši 17 650 Kč. Pohledávka ze smlouvy o revolvingovém úvěru ad 1), smlouvy o klasickém úvěru ad 2) a ad 3), byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 23. 10. 2024 na žalobce. Žalobce dopisem (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě) ze dne 15. 4. 2025 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru ad 1), ad 2) a ad 3) spolu s příslušenstvím.

5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

9. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

10. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

11. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o revolvingovém úvěru ad 1) a smlouvy o klasickém úvěru ad 2) a ad 3), soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru ad 1), ad 2) a ad 3) uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

13. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 9. 10. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, prověřením pohybů peněžních prostředků na bankovním účtu žalovaného, získáním informací přímo od žalovaného, když žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu uvedl, že má čistý měsíční příjem 22 000 Kč, nemá žádné další příjmy, a dále že má měsíční výdaje 9 000 Kč, splátky úvěrů a půjček ve výši 0 Kč měsíčně. Původní věřitel rovněž prověřoval pravidelné měsíční příjmy a výdaje a obrat na účtu žalovaného na základě dlouhého časového období před uzavřením smlouvy. Původní věřitel vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu a typu bydlení stanovil výdaje žalovaného dle svého ekonomického modelu, který vychází ze statistických dat ČSÚ a je pravidelně revidován dle dostupných dat, na částku 9 000 Kč měsíčně. Původní věřitel prověřil pravidelné splátky úvěru z interních systémů a databáze dlužníků a zjistil, že žalovaný neměl v době žádosti další závazky ve výši 4 509 Kč měsíčně, nové splátkové zatížení žalovaného bylo vypočteno orientační částkou 4 943 Kč měsíčně; po odečtení shora uvedené částky od deklarovaného příjmu žalovaného měl žalovaný k dispozici částku 17 057 Kč, která byla dostatečná pro pokrytí existenčních výdajů žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že původní věřitel jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel bankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel žalobce pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, žalobce nezkoumal výdaje žalovaného (př. výživné, srážky ze mzdy, náklady na léky, nájem nebo jiné výdaje), nezkoumal náklady na bydlení ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení. V rámci posouzení úvěruschopnosti žalovaného z hlediska dalších výdajů byly patrně zohledněny jakési statistické údaje nazývané jako "ekonomika". Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel z jakýchsi matematických propočtů, čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalovaného splácet úvěr, žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr ze smlouvy ad 1), ad 2) a ad 3). Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-[právnická osoba]. v. GK., ve věci C-679/18).

14. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru ad 1), ad 2) a ad 3) jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvních úroků a dlužných poplatků ze smlouvy ad 1), ad 2) a ad 3).

15. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru ad 1) částku v souhrnné výši 45 392 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 29 549 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o revolvingovém úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 15 843 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku ad 1) a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. Splatnost nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru ad 1) soud určil do tří dnů od právní moci rozhodnutí, jelikož nedošlo k dohodě mezi účastníky; žalovaný se tak v době vydání rozhodnutí nemohl dostat ve smyslu ust. § 1970 o. z. do prodlení s úhradou dluhu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. [spisová značka]).

17. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o klasickém úvěru ad 2) částku v souhrnné výši 3 990 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh ke dni 15. 5. 2023 zaplatil částku v celkové výši 4 504 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy o úvěru ad 2) vůči žalobci v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti. Soud proto žalobu ve vztahu k žalobnímu nároku ad 2) jako nedůvodnou zamítl.

18. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o klasickém úvěru ad 3) částku v souhrnné výši 16 198 Kč a žalovaný tyto peněžní prostředky převzal a disponoval s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh ke dni 15. 5. 2023 zaplatil částku v celkové výši 17 650 Kč, splnil žalovaný svou povinnost vrátit nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy o úvěru ad 3) vůči žalobci v plné výši. Žalovaný se nedostal ani do prodlení se splněním této povinnosti. Soud proto žalobu ve vztahu k žalobnímu nároku ad 3) jako nedůvodnou zamítl.

19. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

20. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.