Výrok
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 27 287 Kč, úrok ve výši 4 548,72 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 99 668,15 Kč za dobu od 11. 9. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 8. 2024 dosáhne částky 393 868 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 120 387 Kč za dobu od 20. 8. 2024 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 41 289,53 Kč, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 93 100 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 120 387 Kč spolu s úrokem ve výši 4 548,72 Kč a dále ve výši 14,75 % ročně z částky 99 668,15 Kč za dobu od 11. 9. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 8. 2024 dosáhne částky 393 868 Kč a spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 120 387 Kč za dobu od 20. 8. 2024 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 41 289,53 Kč s odůvodněním, že mezi žalobcem jako věřitelem a úvěrujícím a žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným byla dne 15. 4. 2024 uzavřena Smlouva o úvěru č. [hodnota] ve znění dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o úvěru č. .9103310746 ze dne 15. 4. 2024 (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 100 000 Kč, který žalovaný čerpal v plné výši. Žalovaný se zavázal splácet čerpaný úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 78,07 % ročně a poplatky v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 6 838 Kč splatných vždy k 12. dni příslušného měsíce počínaje dnem 12. 5. 2024. Žalovaný však v rozporu s úvěrovou smlouvou nehradil splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobce zesplatnil úvěr spolu s příslušenstvím ke dni 18. 8. 2024. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru věřitel požadoval dle čl. 6.1. úvěrové smlouvy úhradu smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž splácením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů a dále dle čl. 6.5. úvěrové smlouvy rovněž úhradu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z dlužné nové jistiny úvěru. Žalovanému byla naúčtována smluvní pokuta v částce 41 289,53 Kč vyčíslené ke dni 1. 8. 2025. Po zesplatnění úvěru žalovaný na dluh neuhradil ničeho. Ke dni podání žaloby činila pohledávka na jistině úvěru částku 118 989 Kč, na úroku částku 4 548,72 Kč, na nákladech za upomínání částku 400 Kč, na smluvní pokutě částku 998 Kč a částku 41 289,53 Kč. Celková výše nárokovaných smluvních úroků z úvěru je limitovaná v souladu s čl. 2.2. úvěrové smlouvy na 120,00 % částky, kterou měl žalovaný dle úvěrové smlouvy zaplatit, tj. částkou 393 868 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalovaného, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru č. [hodnota] ze dne 15. 4. 2024, z Dodatku č. [hodnota] ke Smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne 15. 4. 2024, z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 4. 2024, z prohlášení klienta, informací pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne 15. 4. 2024, z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 15. 4. 2024, z výpisu z bankovního účtu č. ú. [č. účtu] ze dne 15. 4. 2024 – čerpání úvěru, z Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne 16. 4. 2024 včetně kopie dodejky ze dne 18. 4. 2024, ze splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru č. [hodnota] ze dne 16. 4. 2024, z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 15. 7. 2024, z výzvy k zaplacení, upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 12. 8. 2024, z oznámení o zesplatnění ze dne 18. 8. 2024, z karty klienta, z hodnocení klienta včetně potvrzení o účtu, z kopie občanského průkazu žalovaného, z výpisu z nebankovního registru SOLUS, z výpisu z nebankovního registru NRKI, z potvrzení o provedené platbě z bankovního účtu žalovaného č. ú. [č. účtu] ze dne 10. 1. 2024, z potvrzení o provedené platbě z bankovního účtu žalovaného č. ú. [č. účtu] ze dne 9. 2. 2024, z potvrzení o příchozí úhradě ze dne 13. 5. 2024 ve výši 6 900 Kč na účet č. ú. [č. účtu], z předžalobní výzvy ze dne 19. 2. 2025 včetně poštovního podacího archu ze dne 19. 2. 2025 a ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 7. 1. 2026 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [č. účtu] za období od 27. 3. 2024 do 30. 4. 2024 (č. l. 65-73 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:Žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovaným jako dlužníkem a úvěrovaným dne 15. 4. 2024 smlouvu o úvěru č. [hodnota] ve znění dodatku č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek žalobce poskytnout žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal bezhotovostně v plné výši převodem peněžních prostředků na jeho bankovní účet č. ú. [č. účtu] uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 6 838 Kč se sjednaným úrokem ve výši 78,07 % ročně a poplatky vždy k 12. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 12. 5. 2024, přičemž poslední splátka ve výši 6 838 Kč byla splatná dne 12. 4. 2028, který byl dnem konečné splatnosti úvěru. V části B) bodu 6.3. a 6.4. úvěrové smlouvy bylo sjednáno pro případ, že je klient v prodlení s úhradou kterékoliv splátky úvěru nebo její části delší než 65 dní, oprávnění žalobce zesplatnit úvěr včetně všech úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, všech smluvních pokut a všech náhrad nákladů, v takovém případě se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a všechny dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Žalovaný nehradil dohodnuté splátky úvěru řádně a včas, zaplatil pouze první splátku a část druhé splátky úvěru, další splátky úvěru nezaplatil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Žalobce dopisem (zesplatněním úvěru) ze dne 18. 8. 2024 zesplatnil zůstatek úvěru i s příslušenstvím ke dni 18. 8. 2024 a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobce dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 19. 2. 2025 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky úvěru spolu s příslušenstvím, výzva byla předána k poštovní přepravě dne 19. 2. 2025 a byla doručována žalovanému na adresu trvalého pobytu [adresa]. Žalovaný na dluh uhradil pouze 1. splátku dne 12. 5. 2024 ve výši 6 838 Kč a částečně 2. splátku úvěru dne 12. 6. 2024 ve výši 62 Kč tedy souhrnnou částku 6 900 Kč, po zesplatnění úvěru neuhradil na dluh ničeho.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah žalobce a žalovaného, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že úvěrová smlouva uzavřená mezi žalobcem a žalovaným je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
11. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného uvedl v doplnění žaloby ze dne 28. 1. 2026 a následně u jednání dne 4. 2. 2026, že žalobce prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr vyhledáváním žalovaného v databázi dlužníků, a dále získáním informací přímo od žalovaného, když žalovaný v dotazníku hodnocení klienta uvedl, že má čistý měsíční příjem ve výši 27 901 Kč a celkové měsíční náklady ve výši 9 520 Kč; žalovaný označil zaměstnavatele [právnická osoba] [IČO] IČO, , se sídlem [adresa], pracovní poměr na dobu neurčitou, neuvedl pracovní pozici, uvedl, že dosáhl vysokoškolského vzdělání, je svobodný, nežije s manželkou nebo partnerkou ve společné domácnosti, a jeho forma bydlení je vlastní. Dále uvedl, nemá žádné náklady na druhou osobu v domácnosti [právnická osoba], že nemá žádné náklady na splátky úvěrů, a jeho náklady na bydlení (nájemné, inkaso) činí částku 4 660 Kč měsíčně. Žalovaný dále doložil výpis ze svého bankovního účtu č. ú. [č. účtu] ze dne 10. 1. 2024 a ze dne 9. 2. 2024, z něhož vyplývají platby mzdy poukázané na bankovního účet žalovaného tak, že čistý měsíční příjem žalovaného od obch. spol. [právnická osoba] činil v měsíci lednu 2024 částku 36 305 Kč, v měsíci únoru 2024 částku 34 002 Kč. Žalobce provedl analýzu bonity žalovaného, přičemž bylo zjištěno, že má volné zdroje ke splácení úvěru ve výši 17 381 Kč. Žalobce vzhledem k osobním poměrům žalovaného, k jeho životní situaci, rodinnému stavu, počtu osob v domácnosti a typu bydlení stanovil další výdaje žalovaného dle ekonomického modelu (paušální vyčíslení výdajů – životní minimum) částkou 4 860 Kč měsíčně. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno dovodit pouze na základě zjištění o příjmech podávajících se z výpisu z bankovního účtu žalovaného o platbách poukázaných na tento bankovní účet a ze žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, které ani nebyly doloženy pracovní smlouvou, mzdovým listem o výši příjmu nebo potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu, příp. doplněny výplatními páskami a výpisem z bankovního účtu žalovaného, z něhož by bylo zřejmé, jaký je stav na účtu klienta, zda splácí nějaké splátky půjček nebo úvěrů nebo zda mu byly poukázány nějaké finanční prostředky z jiných půjček či úvěrů. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného vyšel žalobce pouze z prohlášení žalovaného, aniž by si tyto údaje ověřil, nezkoumal náklady na bydlení, ani netrval na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumal náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumal, zda splácí jiné úvěry nebo zápůjčky a jaká je výše měsíčních splátek. Žalobce zcela nedostatečně zkoumal a prověřoval zejména otázku výdajů žalovaného, vycházel matematických propočtů, resp. pomocných parametrů (paušální vyčíslení výdajů – životní minimum) a údajů o výdajích poskytnutých samotným žalovaným, jevících se jako velmi nevěrohodné a neodpovídající potřebám reálného života, zejména pokud jde o náklady na bydlení ve výši 4 660 Kč měsíčně (za situace, že žalovaný tvrdil, že bydlí u ve vlastním bydlení), čímž nesplnil povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020. OPR-[právnická osoba]. v. GK., ve věci C-679/18).
12. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy. Soud proto zamítl žalobu ve vztahu k požadavku na zaplacení smluvního úroku, dlužných poplatků za upomínky a smluvní pokuty.
13. Plnil-li žalobce žalovanému z neplatné smlouvy o úvěru částku 100 000 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 6 900 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovaného uhradit žalobci ze smlouvy o úvěru částku 93 100 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
15. Žalovaný byl, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalovanému náklady řízení; žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.