Výrok
I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci- částku 19 288,13 Kč, úrok ve výši 532,25 Kč a dále ve výši 8,00 % ročně z částky 6 599,78 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1 023,37 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 6 754,63 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení,- částku 19 561,18 Kč, úrok ve výši 810,61 Kč a dále ve výši 8,00 % ročně z částky 7 430,75 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 1 538,17 Kč a dále ve výši 15,00 % ročně z částky 7 505,14 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení,se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 19 288,13 Kč spolu s úrokem ve výši 532,25 Kč a dále ve výši 8,00 % ročně z částky 6 599,78 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 023,37 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 6 754,63 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení (nárok ad a) a částku 19 561,18 Kč spolu s úrokem ve výši 810,61 Kč a dále ve výši 8,00 % ročně z částky 7 430,75 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 538,17 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 7 505,14 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení (nárok ad b) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba]., se [adresa] [IČO] IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovanou byla dne 10. 5. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále též jako smlouva ad 1), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba]., se [adresa] [IČO] IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovanou dne 17. 11. 2021 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále též jako smlouva ad 2), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Nedílnou součástí smlouvy ad 1) a ad 2) byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaná však v rozporu se smlouvou ad 1) a ad 2) nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh uhradila ze smlouvy ad 1) částku 15 984 Kč a ze smlouvy ad 2) částku 81 924 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy ad 1) a ad 2) byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy ad 1) na jistině úvěru částku 6 599,78 Kč, na úroku do zesplatnění částku 154,85 Kč, na úroku kapitalizovaném za dobu od 11. 7. 2023 do 22. 4. 2024 částku 532,25 Kč, na úroku z prodlení částku 1 023,37 Kč, na dlužných poplatcích částku 5 149,37 Kč a na smluvní pokutě částku 7 384,13 Kč a ze smlouvy ad 2) na jistině úvěru částku 7 430,75 Kč, na úroku do zesplatnění částku 74,39 Kč, na úroku kapitalizovaném za dobu od 18. 1. 2023 do 22. 4. 2024 částku 810,61 Kč, na úroku z prodlení částku 1 538,17 Kč, na dlužných poplatcích částku 3 530,85 Kč a na smluvní pokutě částku 8 525,19 Kč.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k jednání soudu se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Žádosti o úvěr ze dne 10. 5. 2022, Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 10. 5. 2022, transakční historie úvěrového účtu, Žádosti o úvěr ze dne 17. 11. 2021, Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 17. 11. 2021, transakční historie úvěrového účtu, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2024 včetně potvrzení o expedici zásilek ze dne 21. 6. 2024, Dodatku k pracovní smlouvě žalované ze dne 1. 6. 2019, skenu internetového bankovnictví účtu žalované s platbou mzdy ze dne 10. 9. 2021, ze dne 13. 10. 2021, ze dne 10. 11. 2021, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 20. 9. 2024 včetně poštovního podacího lístku 23. 9. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 10. 5. 2022 Smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 10. 5. 2022 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 761 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru ad 1) v postupných platbách částku v souhrnné výši 15 984 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr ad 1) byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel dne 17. 11. 2021 s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou Smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 17. 11. 2021 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 2 536 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 24 500 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 6 924 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 9 000 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 6 640 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru ad 2) v postupných platbách částku v souhrnné výši 81 924 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr ad 2) byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně byla pohledávka ze smlouvy ad 1), ad 2) původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 na žalobce. Žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 14. 6. 2024 a vyzval ji k úhradě dluhu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 20. 9. 2024 k úhradě dluhu.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).
8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru ad 1), ad 2), soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru ad 1), ad 2) uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.
11. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 29. 12. 2024, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do žádosti o úvěrový produkt a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem ze závislé činnosti ve výši 28 407 Kč měsíčně pro rok 2021 a ve výši 51 310 Kč měsíčně pro rok 2022, žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, nedoložil pracovní smlouvu nebo zprávu zaměstnavatele, z níž by bylo zřejmé, že žalovaná má příjem z pracovního poměru, o jaký typ pracovního poměru se jedná, nedoložil výplatní pásky nebo potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI. V rámci posouzení výdajové stránky žalované vyšel žalobce z prohlášení žalované, že její výdaje na bydlení a energie činí částku 1 500 Kč měsíčně (za situace, kdy žalovaná bydlí v nájemním bytě) a výdaje osobní (osobní náklady, jídlo, doprava) činí částku 4 252 Kč měsíčně, aniž by si tyto údaje ověřil, netrval na doložení výše nákladů na bydlení a další náklady (zejména elektřinu, plyn) původní věřitel nezjišťoval ani neověřoval. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr ad 1), ad 2), žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-[právnická osoba]. v. GK., ve věci C-679/18).
12. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru ad 1), ad 2) jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy.
13. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 1) částku 15 000 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh ke dni 15. 2. 2023 zaplatila částku v celkové výši 15 984 Kč, splnila žalovaná svou povinnost vrátit nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy o úvěru vůči žalobci v plné výši. Žalovaná se nedostala ani do prodlení se splněním této povinnosti.
14. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 2) částku 50 000 Kč, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh ke dni 15. 2. 2023 zaplatila částku v celkové výši 81 924 Kč, splnila žalovaná svou povinnost vrátit nesplacenou jistinu z neplatné smlouvy o úvěru vůči žalobci v plné výši. Žalovaná se nedostala ani do prodlení se splněním této povinnosti.
15. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.
16. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
17. Žalovaná byla, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalované však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.