23 C 385/2024

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 22 262 Kč spolu s úrokem ve výši 510,33 Kč a dále ve výši 8,00 % ročně z částky 9 316,15 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 012,63 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 9 756,68 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení (nárok ad a) a částku 31 067,79 Kč spolu s úrokem ve výši 799,13 Kč a dále ve výši 8,00 % ročně z částky 11 694,71 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 1 564,74 Kč a dále v zákonné výši ročně z částky 12 134,23 Kč za dobu od 23. 4. 2024 do zaplacení (nárok ad b) s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba]., se [adresa] [IČO] IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovanou byla dne 13. 12. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále též jako smlouva ad 1), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Následně byla mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba]., se [adresa] [IČO] IČO, (dále jen původní věřitel) a žalovanou dne 30. 7. 2022 uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] (dále též jako smlouva ad 2), na základě které původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 8,00 % ročně a poplatkem v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč splatných tak, že první splátka byla splatná do měsíce od data uzavření smlouvy a každá následující splátka je splatná do měsíce po datu splatnosti předcházející splátky. Nedílnou součástí smlouvy ad 1) a ad 2) byly Smluvní podmínky Smlouvy o úvěru. Žalovaná však v rozporu se smlouvou ad 1) a ad 2) nehradila splátky řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Žalovaná na dluh uhradila ze smlouvy ad 1) částku 1 330 Kč a ze smlouvy ad 2) částku 15 810 Kč, poté již neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy ad 1) a ad 2) byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 na žalobce, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2024. Žalobce vyčíslil dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby, přičemž tato činí ze smlouvy ad 1) na jistině úvěru částku 9 316,15 Kč, na úroku do zesplatnění částku 440,53 Kč, na úroku kapitalizovaném za dobu od 14. 2. 2024 do 22. 4. 2024 částku 510,33 Kč, na úroku z prodlení částku 1 012,63 Kč, na dlužných poplatcích částku 7 505,32 Kč a na smluvní pokutě částku 5 000 Kč a ze smlouvy ad 2) na jistině úvěru částku 11 694,71 Kč, na úroku do zesplatnění částku 439,52 Kč, na úroku kapitalizovaném za dobu od 1. 10. 2023 do 22. 4. 2024 částku 799,13 Kč, na úroku z prodlení částku 1 564,74 Kč, na dlužných poplatcích částku 9 239,77 Kč a na smluvní pokutě částku 9 693,79 Kč.

2. Žalovaná ujednání dne 28. 1. 2025 uvedla, že uzavřela dvě smlouvy o úvěru s právním předchůdcem žalobce, namítala však, že na každou ze smluv hradila splátky, splátky hradila obchodní zástupkyni původního věřitele, která si pro splátky chodila osobně do jejího bydliště. Na smlouvu o úvěru č. [hodnota] uhradila platbu dne 31. 7. 2022 v částce 2 660 Kč, dne 18. 8. 2022 v částce 2 660 Kč, dne 21. 9. 2022 v částce 2 560 Kč, dne 21. 10. 2022 v částce 2 600 Kč, dne 25. 11. 2022 v částce 2 660 Kč a dne 13. 12. 2022 v částce 2 670 Kč, celkem částku 15 810 Kč. Na smlouvu o úvěru č. [hodnota] uhradila platbu dne 14. 12. 2022 v částce 1 330 Kč, další splátky neuhradila. Ke svým osobním a majetkovým poměrům uvedla, že je nezaměstnaná, evidovaná na Úřadu práce v [adresa] od roku 2022, nepobírá žádné sociální dávky, pobírá pouze rentu od předchozího zaměstnavatele ve výši 18 900 Kč měsíčně, jiné příjmy nemá, nemá žádné vyživovací povinnosti. Ke svým výdajům uvedla, že hradí na nákladech za bydlení částku 10 000 Kč měsíčně včetně služeb, bydlí v nájemním bytě, žije sama, finančně jí nikdo nepomáhá. Má další dluhy asi ve výši 100 000 Kč za nezaplacené zdravotní pojištění a jízdy bez jízdního dokladu.

3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Žádosti o úvěr ze dne 13. 12. 2022, Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 13. 12. 2022, Žádosti o úvěr ze dne 30. 7. 2022, Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 30. 7. 2022, transakční historie k úvěrovému účtu č. [hodnota], transakční historie k úvěrovému účtu č. [hodnota], Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 6. 2024, skenu mobilního telefonu výpis z bankovního účtu žalované, dohody o provedení práce ze dne 3. 8. 2022, skenu mobilního telefonu příchozí platba od zaměstnavatele ze dne 15. 11. 2022, skenu mobilního telefonu příchozí platba od Kooperativa, a.s. ze dne 23. 11. 2022, smlouvy o nájmu bytu ze dne 21. 7. 2022, výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 20. 9. 2024 včetně poštovního podacího lístku 23. 9. 2024, soud zjistil následující skutkový stav věci:Právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 13. 12. 2022 Smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 13. 12. 2022 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 507 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 1 800 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru ad 1) v postupných platbách částku v souhrnné výši 1 330 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr ad 1) byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně právní předchůdce žalobce jako původní věřitel a úvěrující uzavřel dne 30. 7. 2022 s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou Smlouvu o úvěru č. [hodnota], jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně dne 30. 7. 2022 v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr včetně sjednaného fixního úroku ve výši 1 014 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč, poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve výši 3 600 Kč v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru ad 2) v postupných platbách částku v souhrnné výši 15 810 Kč, další splátky neuhradila, čímž se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Úvěr ad 2) byl zesplatněn ke dni poslední splátky úvěru. Následně byla pohledávka ze smlouvy ad 1), ad 2) původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 na žalobce. Žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 14. 6. 2024 a vyzval ji k úhradě dluhu. Žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovanou dopisem (předžalobní výzvou) ze dne 20. 9. 2024 k úhradě dluhu.

4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

5. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2).

8. Podle ust. § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

9. Podle ust. § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru ad 1), ad 2), soud posoudil po právní stránce podle ust. § 2395 o. z., a shledal, že smlouva o úvěru ad 1), ad 2) uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou je neplatná pro rozpor se zákonem dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. § 580, 588 o. z.

11. Žalobce ke splnění povinnosti zkoumat úvěryschopnost žalované uvedl v podání (doplnění žaloby) ze dne 17. 1. 2025, že původní věřitel prověřoval schopnost žalované splácet úvěr vyhledáváním žalované v databázi dlužníků, v bankovním a nebankovním registru klientských informací, získal informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do žádosti o úvěrový produkt a byly ověřeny doklady uvedenými v žádosti, kdy žalovaná v žádosti o úvěr deklarovala čistý měsíční příjem z renty ve výši 16 883 Kč měsíčně pro období červenec 2022 a příjem ze závislé činnosti ve výši 6 597 Kč měsíčně a příjem z renty ve výši 13 369 Kč měsíčně pro období prosinec 2022; žalobce však tato skutková tvrzení nedoložil žádnými důkazy, žalobce doložil pouze dohodu o provedení práce a sken mobilního telefonu žalované o příchozí platbě od zaměstnavatele ve výši 6 597 Kč ze dne 15. 11. 2022 a sken mobilního telefonu o příchozí platbě od pojišťovny obch. spol. Kooperativa a. s. ve výši 13 369 Kč ze dne 23. 11. 2022, žalobce další důkazy nedoložil, nedoložil rozhodnutí o přiznání renty, z něhož by bylo zřejmé, že žalovaná má příjem z renty a v jaké výši, nedoložil potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu ze závislé činnosti, nedoložil žádné výpisy z databáze dlužníků př. SOLUS, BRKI, NRKI. V rámci posouzení výdajové stránky žalované vyšel žalobce z prohlášení žalované, že její výdaje na bydlení a energie činí částku 5 000 Kč měsíčně (za situace, kdy žalovaná bydlí v nájemním bytě) a výdaje osobní (osobní náklady, jídlo, doprava) činí částku 4 250 Kč měsíčně, aniž by si tyto údaje ověřil, netrval na doložení výše nákladů na bydlení a další náklady (zejména elektřinu, plyn) původní věřitel nezjišťoval ani neověřoval. Žalobce i přes poučení podle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby doplnil skutková tvrzení a označil důkazy k prokázání svých tvrzení o schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr ad 1), ad 2), žádná skutková tvrzení a důkazy nedoplnil. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve vztahu ke splnění povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru). Podle § 588 o. z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž odpovídá i ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru (viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie (druhého senátu) ze dne 5. března 2020, OPR-[právnická osoba]. v. GK., ve věci C-679/18).

12. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru ad 1), ad 2) jsou pak neplatná i vedlejší ujednání smlouvy.

13. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 1) částku 10 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 1 330 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 8 670 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství ve vztahu k nároku ze smlouvy o úvěru ad 1) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

14. Plnil-li právní předchůdce žalobce žalované z neplatné smlouvy o úvěru ad 2) částku 20 000 Kč a žalovaná tyto peněžní prostředky převzala a disponovala s nimi, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaná na dluh uhradila pouze částku 15 810 Kč, pak žalobci vznikl nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o úvěru. Proto soud podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zavázal žalovanou uhradit žalobci, na něhož byla pohledávka platně postoupena, ze smlouvy o úvěru částku 4 190 Kč představující dosud nesplacenou jistinu úvěru. Ve zbytku nároku a nárokovaného příslušenství ve vztahu k nároku ze smlouvy o úvěru ad 2) soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Dále soud zavázal žalovanou vrátit jistinu spotřebitelské úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele (ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru) tak, že splatnost jistiny určil v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných vždy do 25. dne každého měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci rozhodnutí až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení se zaplacením, byť i jediné splátky, soud zavázal žalovanou zaplatit úrok z prodlení ve výši repo sazby podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po splatnosti poslední nezaplacené splátky až do zaplacení.

16. Žalovaná byla, měřeno poměrem úspěchu, ve věci úspěšnější než žalobce. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. by měl žalobce povinnost nahradit žalované náklady řízení; žalovaná se však náhrady nákladů řízení výslovně vzdala, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.