Výrok
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 4 298 Kč, úrok z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 12 870 Kč za dobu od 29. 3. 2025 do 2. 5. 2025, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12 379 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 12 379 Kč za dobu od 3. 5. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 1 302,30 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 16 677 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 12 870 Kč za dobu od 29. 3. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 27. 10. 2024 uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 14 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku ve výši 80 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 1 621 Kč nejpozději do 30. dne každého kalendářního měsíce. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele www.[Anonymizováno].cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, čísla občanského průkazu, telefonního čísla, bankovních údajů a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně dne 27. 10. 2024 v částce 14 000 Kč převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný uhradil na úvěr částku 1 621 Kč, další splátky neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 16. 4. 2025 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 12 870 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025, i přes výzvu dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o revolvingovém úvěru [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 27. 10. 2024, výpisu z bankovního účtu věřitele ze dne 27. 10. 2024 – čerpání úvěru, výpisu z bankovního účtu věřitele ze dne 23. 10. 2024 – verifikační platba, Obchodních podmínek Zaplo finance s. r. o. pro produkt Kimbi, upomínky ze dne 28. 1. 2025, opakované výzvy k úhradě ze dne 25. 2. 2025, výzvy k úhradě ze dne 28. 3. 2025, interního výpisu – potvrzení o finančních transakcích, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně dodatku č. [hodnota] ze dne 12. 12. 2024, včetně přílohy – seznamu postupovaných pohledávek, Výzvy před podáním žaloby ze dne 16. 4. 2025 včetně poštovního podacího lístku ze dne 16. 4. 2025, sdělení [právnická osoba]. ze dne 24. 11. 2025 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [č. účtu] za období od 1. 10. 2024 do 31. 10. 2024 (čl. 16-19 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:Na bankovní účet žalovaného č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. byla poukázána dne 27. 10. 2024 platba ve výši 14 000 Kč pod variabilním symbolem VS [var. symbol] z bankovního účtu obch. spol. [Anonymizováno] o. č. ú. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 16. 4. 2025. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 16. 4. 2025. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 16. 4. 2025 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání.
4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl- li závazek zrušen.
11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o revolvingovém úvěru). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 14 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval, přičemž, jak sám žalobce v řízení tvrdil a doložil, žalovaný na dluh uhradil pouze částku 1 621 Kč. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 12 379 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného, uhradit žalobci částku 12 379 Kč představující poukázané peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 12 379 Kč za dobu od 3. 5. 2025 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 2. 5. 2025), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 4 298 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky 12 870 Kč za dobu od 29. 3. 2025 do 2. 5. 2025, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 74,90 % a jeho neúspěch 25,10 %. Ve výši rozdílu (49,80 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 1 302,30 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátkou za tři úkony právní služby ve výši 1 200 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokátky ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokátka žalobce osvědčila, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokátky na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 2 615 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 49,80 % činí částku 1 302,30 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátce žalobce.