Výrok
I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku 16 726,99 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 56 726,99 Kč za dobu od 20. 3. 2024 do 29. 4. 2024 a z částky 16 726,99 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobce.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 250,50 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaný byl zavázán zaplatit mu částku 56 726,99 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 56 726,99 Kč za dobu od 20. 3. 2024 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], IČO: [IČO], se sídlem [adresa] (dále také jako původní věřitel) jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 18. 11. 2023 uzavřena Smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. [hodnota] (dále také jako úvěrová smlouva), na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit včetně sjednaného úroku ve výši 112,35 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5688,45 Kč nejpozději do 18. dne každého kalendářního měsíce. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původního věřitele www.zaplo.cz, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním svých osobních údajů, čísla občanského průkazu, telefonního čísla, bankovních údajů a stvrdil, že se seznámil se zněním úvěrové smlouvy. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně dne 18. 11. 2023 v částce 40 000 Kč převodem peněžních prostředků z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil a dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobce. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2024 oznámil původní věřitel žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Žalovaný úvěr ve výši 40 000 Kč neuhradil. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou ze dne 14. 4. 2024, i přes výzvu dluh neuhradil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil. Žalobce a právní zástupce žalobce se z jednání omluvili, avšak nepožádali z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud proto jednal a rozhodl dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Smlouvy o úvěru splatném ve splátkách č. [hodnota] ze dne 18. 11. 2023, z výpisu z bankovního účtu věřitele ze dne 18. 11. 2023 – čerpání úvěru, z výpisu z bankovního účtu věřitele ze dne 17. 11. 2022 – verifikační platba, z upomínky ze dne 18. 1. 2024, z opakované výzvy k úhradě ze dne 17. 2. 2024, z výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 19. 3. 2024, ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 včetně přílohy – seznamu postoupených pohledávek, z dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024, z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 4. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 14. 4. 2024, z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 4. 2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 14. 4. 2024 a ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 27. 1. 2026 včetně výpisu z bankovního účtu č. ú. [č. účtu] za období od 1. 11. 2023 do 30. 11. 2023 (č. l. 16-23 spisu), soud zjistil následující skutkový stav věci:Na bankovní účet žalovaného č. ú. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. byla poukázána dne 18. 11. 2023 platba ve výši 40 000 Kč pod variabilním symbolem VS [var. symbol] z bankovního účtu obch. spol. [Anonymizováno] č. ú. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. Pohledávka ze smlouvy o úvěru byla původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobce. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalovanému dne 14. 4. 2024. O úhradu dlužné částky byl žalovaný upomínán v předžalobní výzvě ze dne 14. 4. 2024. Předžalobní výzva byla dle podacího lístku předána k poštovní přepravě dne 14. 4. 2024 a byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Z dalších listin neučinil soud žádná skutková zjištění, jelikož tyto neobsahují jakýkoliv podpis žalovaného, a nebylo tedy prokázáno, že by se jednalo o zachycení vůle jednajícího žalovaného směřující k určitému právnímu jednání.
4. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
5. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
10. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Po právní stránce soud posoudil věc podle ust. § 2395 o. z., ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, a shledal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nebyla uzavřena platná smlouva o úvěru, když žalobce v řízení neprokázal vznik závazkového vztahu ze smlouvy o úvěru uzavřeného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, neprokázal, že smlouva o úvěru obsahovala povinné informace smlouvy o úvěru stanovené zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, a že smlouva o úvěru byla alespoň v jednom vyhotovení poskytnuta žalovanému jako spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat. Žádná z listin předložených žalobcem neobsahuje podpis žalovaného (smlouva o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Nebylo tedy žádným způsobem prokázáno, že by žalovaný skutečně s původním věřitelem úvěrovou smlouvu uzavřel. Žalobce neprokázal žádné ze svých tvrzení uváděných v žalobě, na základě kterých by bylo možno dospět k závěru, že byla ověřena totožnost žalovaného při uzavírání úvěrové smlouvy. Žalobce však v řízení prokázal, že na základě této, byť neplatné smlouvy o úvěru, původní věřitel vyplatil žalovanému bezhotovostním převodem na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, žalovaný tyto finanční prostředky převzal a prostřednictvím svého bankovního účtu s nimi disponoval. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení co do částky 40 000 Kč, která představovala vyčerpanou jistinu úvěru, neboť mu bylo plněno bez právního důvodu podle ust. § 2991 odst. 2 o. z. Proto soud podle ust. § 2993 o. z. zavázal žalovaného, uhradit žalobci částku 40 000 Kč představující poukázané peněžní prostředky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu ve smyslu ust. § 1968 o. z., zavázal jej soud podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši ročně z částky 40 000 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, neboť do prodlení s úhradou této částky se dostal žalovaný až den následující po doručení předžalobní upomínky (předžalobní upomínka byla žalovanému doručena dne 29. 4. 2024), jako výzvy k dobrovolnému plnění bezdůvodného obohacení, čímž nastala splatnost dluhu žalovaného z bezdůvodného obohacení. V části příslušenství, tj. kapitalizovaného úroku ve výši 16 726,99 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 56 726,99 Kč za dobu od 20. 3. 2024 do 29. 4. 2024 a z částky 16 726,99 Kč za dobu od 30. 4. 2024 do zaplacení, jelikož nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.
13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobce 69,60 % a jeho neúspěch 30,40 %. Ve výši rozdílu (39,20 %) má žalobce právo, aby mu žalovaný nahradil poměrnou část nákladů, které vynaložil při účelném uplatňování nebo bránění práva, tedy částku 2 250,50 Kč. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 837 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 2 100 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21 % DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 5 741 Kč, z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 39,20 % činí částku 2 250,50 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit tuto částku advokátu žalobce.