Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

24 C 135/2026

Soud: Okresní soud v KarvinéDatum rozhodnutí: 12. 8. 2026Č. j.: 24 C 135/2026-84Samosoudce: Mgr. Václav SobalaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 6. 10. 2026Předmět řízení: 34 047 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKI:2026:24.C.135.2026.1
smlouva o úvěru
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (8) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 877 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 877 Kč ve výši 11,5 % ročně od 30. 12. 2025 do zaplacení, částku ve výši 3 170,09 Kč, úrok ve výši 74 % ročně z částky 16 682,23 Kč od 30. 12. 2025 do 20. 1. 2026 ve výši 722,70 Kč, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 16 682,23 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 12. 2025 dosáhne částky 82 828,80 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 34 047 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 30 877 Kč ve výši 11,5 % ročně od 30. 12. 2025 do zaplacení, částku ve výši 3 170,09 Kč, úrok ve výši 74 % ročně z částky 16 682,23 Kč od 30. 12. 2025 do 20. 1. 2026 ve výši 722,70 Kč, úrok ve výši 11,5 % ročně z částky 16 682,23 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 12. 2025 dosáhne částky 82 828,80 Kč s odůvodněním, že se žalovaným uzavřela dne 2. 2. 2023 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které žalovanému poskytla úvěr ve výši 22 000 Kč, který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 438 Kč od 22. 3. 2023 za úrok ve výši nominální úrokové sazby 74 % ročně. Schopnost žalovaného úvěr splácet byla ověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného a prostřednictvím databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti. Bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Byla také ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI. Žalovaný úvěr od prosince 2025 přestal splácet, celkem uhradil jen 23 splátek z plánovaných 48. Žalobkyně proto ke dni 28. 12. 2025 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka se skládala z jistiny po zesplatnění ve výši 19 689,14 Kč, smluvních pokut za prodlení se 12 splátkami ve výši 5 988 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením se splátkami ve výši 5 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 170,09 Kč za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny vypočtené jako 0,1 % z částky 19 689,14 Kč od 30. 12. 2025 do 8. 6. 2026. Dále žalobkyně požadovala příslušenství v podobě sjednaného úroku ve výši 74 % ročně z částky 16 682,23 Kč od 30. 12. 2025 do 20. 1. 2026 a úrok ve výši 11,50 % ročně z částky 16 682,23 Kč od 21. 1. 2026 do zaplacení.

2. Podáním ze dne 7. 7. 2026 pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobní tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

3. Žalovaný u jednání dne 12. 8. 2026 uvedl, že předmětnou smlouvu o úvěru skutečně uzavřel, že obdržel částku 22 000 Kč a že na předmětný úvěr celkem uhradil 38 828 Kč.

4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne 2. 2. 2023, vč. dodatku č. 1, z oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem, z předsmluvního formuláře a z informace pro klienta soud zjistil, že se účastníci dohodli na poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč žalovanému, který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 438 Kč od 22. 3. 2023 za úrok ve výši nominální úrokové sazby 74 % ročně. Fakt, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 22 000 Kč, má soud za prokázaný z dokladu o vyplacení úvěru ze dne 2. 2. 2023.

5. Z hodnocení klienta z 2. 2. 2023 soud zjistil, že ke smlouvě č. [hodnota] žalobkyně eviduje k žalovanému následující údaje. Žalovaný má příjem 24 448 Kč měsíčně, nežije s manželkou/partnerkou ve společné domácnosti, životní minimum 4 860 Kč, výdaj na bydlení 3 685 Kč měsíčně, splátky 0 Kč, rezerva 14 903 Kč měsíčně. Pracuje u společnosti [právnická osoba], je svobodný a bydlí ve vlastním bytě či domě.

6. Z karty klienta ke smlouvě č. [hodnota] z 8. 6. 2026 soud zjistil, že žalovaný na předmětnou smlouvu uhradil 27 splátek ve výši 1 438 Kč, na úhradu 29 splátek mu byly zaslány upomínky.

7. Z výpisů z registru SOLUS a NRKI a z částečných výpisů z účtu žalovaného za období měsíců říjen 2022 až leden 2023 soud zjistil, že žalobkyně vycházela při hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr z průměrného příjmu ve výši 24 000 Kč, který žalovanému plynul z pracovního poměru u společnosti [právnická osoba]. Žalobkyně však nikterak netvrdila a neprokázala, z jakých plateb vycházela při hodnocení pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, sice uvedla, jaké má žalovaný výdaje spojené s bydlením, ale tuto informaci si nikterak neověřila. Ke dni 30. 1. 2023 nebyl žalovaný evidován v databázi SOLUS, v Nebankovním registru klientských informací neměl žalovaný žádné negativní záznamy.

8. Z výzev k zaplacení dlužných splátek zasílaných žalovanému v období od 24. 4. 2023 do 24. 11.2025 a z oznámení o zesplatnění ze dne 28. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou spousty splátek, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila.

9. Z předžalobní výzvy s podacím archem soud zjistil, že žalovanému byla dne 18. 5. 2026 odeslána předžalobní výzva k okamžité úhradě dluhu vyplývajícího z úvěrové smlouvy č. [hodnota] ve výši 30 877 Kč s příslušenstvím.

10. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 2. 2. 2023 uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému 22 000 Kč, který byl splatný ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 438 Kč od 22. 3. 2023 za úrok ve výši nominální úrokové sazby 74 % ročně. V daném případě šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud proto současně aplikoval § 86 odst. 1, 2 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věty druhé citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 téhož zákona neplatná. V řízení bylo prokázáno, že v době uzavření smlouvy byl žalovaný zaměstnán u společnosti [právnická osoba], kde si měsíčně vydělal kolem 24 000 Kč čistého. Šlo o jediný příjem žalovaného. Žalobkyně však nikterak netvrdila a neprokázala, z jakých plateb vycházela při hodnocení pravidelných měsíčních výdajů žalovaného, sice uvedla, jaké má žalovaný výdaje spojené s bydlením, ale tuto informaci si nikterak neověřila. Neověřila si ani jaké má žalovaný výdaje spojené s dojížděním do zaměstnání, zda nemá zvýšené výdaje v souvislosti se zdravotním stavem. Ke dni 30. 1. 2023 nebyl žalovaný evidován v databázi SOLUS, v Nebankovním registru klientských informací neměl žalovaný negativní záznamy. Soud je toho názoru, že žalobkyně skutečné životní náklady žalovaného nezkoumala. Soud proto předmětnou smlouvu o úvěru vyhodnotil jako neplatnou podle § 87 odst. 1 citovaného zákona. Na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému 22 000 Kč, na které žalovaný uhradil celkem 38 828 Kč. Žalovaný by tak byl povinen vyplacenou částku poníženou o zaplacenou částku v souladu s § 87 odst. 1 větou třetí citovaného zákona vrátit žalobkyni. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny, v daném případě jednotlivých splátek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Jelikož žalovaný na předmětný úvěr zaplatil více než kolik na něho načerpal, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla v řízení neúspěšná a procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací