Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám žalobkyně.
II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 9 037 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 31 037 Kč za dobu od 23. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 977 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám zástupkyně žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné soudní poplatek ve výši 310 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2026 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 31 037 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 14. 9. 2025 smlouvu o úvěru č. [hodnota], na jejímž podkladě poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč, které žalovaná obdržela zasláním na svůj účet. Žalovaná se zavázala vrátit úvěr s úrokem ve výši 9 037 Kč do 22. 11. 2025. Žalovaná částka se tak skládala z jistiny úvěru a smluvního úroku. Dále žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z žalované částky. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025.
2. Podáním ze dne 8. 9. 2026 žalobkyně k výzvě soudu doplnila žalobní tvrzení stran zkoumání úvěruschopnosti žalované.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud rozhodoval ve věci v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. V daném případě účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.
4. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] vč. dodatku č. 1, potvrzení o provedených platbách ze dne 14. 9. 2025 a ze dne 3. 10. 2025, sdělení [právnická osoba]. ze dne 6. 8. 2026 soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne 14. 9. 2025 uzavřena smlouva o úvěru, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 22 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v pravidelných 11 měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 279.83 % ročně. Částku 5 300 Kč žalobkyně vyplatila na účet žalované č. [č. účtu] dne 14. 9. 2025 bankovním převodem a částku 16 700 Kč žalobkyně vyplatila na účet žalované č. [č. účtu] dne 3. 10. 2025 taktéž bankovním převodem.
5. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 vč. seznamu postoupených pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 4. 2026 soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně (společností [právnická osoba]) za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2025 a že o tomto postoupení byla žalovaná informována.
6. Z výzvy k úhradě ze dne 22. 11 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 22. 11. 2025 z důvodu neuhrazení dlužných splátek zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě částky 31 200 Kč.
7. Z předžalobní výzvy ze dne 18. 4. 2026 s podacím lístkem soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 9. 2025 ve výši 40 821,61 Kč (včetně sankcí a nákladů).
8. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud má za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 14. 9. 2025 uzavřena smlouva, na jejímž základě žalobkyně vyplatila žalované celkem částku 22 000 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit žalobkyni v pravidelných 11 měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 279.83 % ročně. Soud smlouvu po právní stránce posoudil jako smlouvu o zápůjčce podle § 2390 občanského zákoníku. Současně soud aplikoval § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť šlo o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 téhož zákona. Podle § 86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s tímto pravidlem, je smlouva podle § 87 odst. 1 věta prvá téhož zákona neplatná. Žalobkyně sice tvrdila, že před uzavřením smlouvy zkoumala schopnost žalované zápůjčku splácet, a to konkrétně lustrací žalované ve veřejně dostupných databázích SOLUS, ISIR, CEE, CRKI, EUCB, avšak tato tvrzení žalobkyně nikterak nedoložila, a i pokud by je doložila, dle názoru soudu by takovéto zkoumání úvěruschopnosti nebylo dostatečně, tj. v souladu s citovanými ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s tím, aby byla věc, v případě, že by soud dovodil neplatnost smlouvy o úvěru, hodnocena jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soud smlouvu skutečně vyhodnotil jako neplatnou. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě smlouvy žalobkyně poskytla žalované částku 22 000 Kč, z níž žalovaná nevrátila ničeho, je žalovaná v souladu s § 87 odst. 1 věta třetí citovaného zákona povinna vrátit žalobkyni neuhrazenou jistinu ve výši 22 000 Kč.
9. Na ostatní nároky vyplývající z neplatné smlouvy žalobkyně nárok nemá. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalované proto byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku a ve zbytku byla žaloba zamítnuta.
10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném řízení činí úspěch žalobkyně (s přihlédnutím k požadované jistině a požadovanému příslušenství kapitalizovanému ke dni vyhlášení rozsudku, tj. částky 33 144 Kč) 66 % a její neúspěch 34 %. Ve výši rozdílu (32 %) má žalobkyně právo, aby jí žalovaná nahradila poměrnou část nákladů, které vynaložila při účelném uplatňování nebo bránění práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu.
11. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 1 200 Kč (3 x 400 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu). Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 6 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč činí 1 500 Kč. Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 552 Kč, částku 3 052 Kč. Z toho poměrná část nákladů řízení ve výši 32 % činí částku 977 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobkyně.
12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. Žalovaná v řízení netvrdila nic o tom, že by nebyla v běžné pariční lhůtě schopna žalobkyni přiznanou částku zaplatit.
13. V souladu s § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, položky 1 bod 1 písm. a) ve spojení s položkou 2 bod 2 Sazebníku soudních poplatků doměřil soud žalobkyni soudní poplatek z žaloby. Soudní poplatek činí celkem 1 552 Kč, uhrazeno bylo 1 242 Kč, zbývá doplatit 310 Kč.