Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 814 Kč, dále 15% roční úrok z prodlení z částky 16 814 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, a částku ve výši 1 529,71 Kč, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce na nákladech řízení částku ve výši 398,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 6. 2024 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 16 814 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 16 814 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, a dále částku 1 529,71 Kč. Žalobce tvrdil, že pohledávka vznikla ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] uzavřené mezi účastníky dne 23. 8. 2023 distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] (dále jen „smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 13 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím do 22. 9. 2023. Úvěr ve výši 13 000 Kč byl žalovanému vyplacen dne 23. 8. 2023 na účet [Anonymizováno] prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobce. Úvěruschopnost žalobce posoudil na základě informací poskytnutých žalovanou (příjmy, výdaje, počet členů domácnosti) a výpisů z příslušných rejstříků (NRKI, BRKI, Centrální evidence exekucí apod.). Žalovaný neuhradil ničeho, s poplatky dluží žalobci 16 814 Kč a smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny za období od 23. 9. 2023 do 22. 12. 2023 ve výši 1 529,71 Kč.
2. Žalobce se z nařízeného jednání omluvil, souhlasil s tím, aby soud rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne 23. 8. 2023, přehledem bankovních transakcí a sdělením [právnická osoba].[IČO] IČO, , ze dne 3. 2. 2025 bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému na jeho účet dne 23. 8. 2023 pod VS [var. symbol] částku 13 000 Kč. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 31. 5. 2024, odeslanou téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě částky 20 044,71 Kč do tří dnů.
4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).
8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Výpis o posouzení úvěruschopnosti předložený žalobcem obsahující příjmy a výdaje žalovaného nesplňují bez dalšího prověření na základě dodaných dokladů podmínku pečlivého zjišťování schopnosti spotřebitele splácet úvěr.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě co do žalovaným nevrácené jistiny ve výši 13 000 Kč vyhověl.
10. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).
11. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 3 814 Kč, dále 15% roční úrok z prodlení z částky 16 814 Kč od 23. 9. 2023 do zaplacení, a částku ve výši 1 529,71 Kč, zamítl.
12. Žalobce se nedostavil k jednání před okresním soudem, a proto nemohl být poučen podle ust. § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu o tom, aby doplnil tvrzení a nabídl důkazy k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet.
13. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch jen částečný, a proto soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva poměrně rozdělil. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb. ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen „advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu.
14. Náklady řízení se skládají z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva před podáním žaloby, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč - § 14b odst. 1 advokátního tarifu). Náklady řízení se dále skládají z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 1 200 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 452 Kč. Celkem činí náklady řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, částku 2 252 Kč. Žalobce byl úspěšný co do 58,85 % uplatněného nároku. Odečtením neúspěchu ve výši 41,15 % (počítáno včetně úroků zamítaných do dne rozhodnutí soudu) od úspěchu vzniklo žalobci právo na náhradu 17,7 % nákladů řízení, což v přepočtu činí 398,60 Kč.