Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 706,93 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 469,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 054,17 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2024 se žalobce po částečném zpětvzetí žaloby domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 17 706,93 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 469,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 054,17 Kč, úrok 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení ve výši 15 %. Žalobce tvrdil, že mezi společností [právnická osoba], IČ [IČO] a žalovaným byla dne 9. 1. 2023 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit i s poplatkem ve výši 9 274 Kč v 45 týdenních splátkách po 429 Kč do 20. 11. 2023. Žalovaný na poskytnutý úvěr neuhradil žádnou splátku. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024.
2. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil. Soud v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.
3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], IČ [IČO], poskytla žalovanému dne 9. 1. 2023 v hotovosti částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal i s poplatkem 7 609 Kč uhradit v 45 týdenních splátkách. Z žalobcem poskytnutých tvrzení a z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil žádnou částku. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba], IČ [IČO] a žalobcem dne 29. 1. 2024 a přílohou č. 1 ke smlouvě (poř. č. [hodnota]) bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce. Výzva k plnění ze dne 22. 5. 2024 byla žalovanému odeslána téhož dne.
4. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
5. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
6. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník „o. z.“), popř. smlouvy o poskytnutí zápůjčky (§ 2390 o. z.) je potřeba ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, (lze dohledat na internetových stránkách www.nssoud.cz) dále vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení schopnosti dlužníka splácet úvěr. Věřitel musí vždy pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, a nespoléhat jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřovat. K povinnosti obecného soudu zkoumat, zda poskytovatel úvěru před uzavřením úvěrové smlouvy posoudil schopnost spotřebitele úvěr splácet viz také Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18 (lze dohledat na internetových stránkách www.nsoud.cz). Poskytl-li věřitel spotřebiteli úvěr v rozporu s příslušnými předpisy upravujícími povinnost posoudit schopnost splácet úvěr, je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.).
8. Z prokázaných skutečností žalobcem navrhovaných důkazů nevyplynulo, že by žalobce ve shora uvedeném smyslu posuzoval schopnost žalovaného (spotřebitele) splácet poskytnutý úvěr, a proto soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako neplatnou (§ 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.). Karta zákazníka předložená žalobcem obsahující údaj o příjmu a údaj o odhadovaném měsíčním výdaji sama o sobě neprokazuje skutečné výdaje žalovaného na živobytí.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vzniklo žalobci právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru. Soud proto žalobě, co do žalovaným nevrácené jistiny ve výši 10 000 Kč.
10. Tvrzení o svých možnostech vrátit poskytnutou jistinu žalovaný soudu ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neposkytl. Není-li doba pro vrácení mezi účastníky nesporná, rozhoduje o ní soud. Okresní soud uložil žalovanému povinnost vrátit dlužnou částku do tří dnů od právní moci rozsudku, když za dané situace je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného v této lhůtě částku uhradit (k době přiměřené možnostem a k splatnosti srov. bod 16 a 17 rozsudku Nejvyššího soudu 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022, jež lze dohledat na internetových stránkách Nejvyššího soudu).
11. Ve zbytku soud žalobu, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7 706,93 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 469,16 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 054,17 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 30. 1. 2024 do zaplacení, zamítl.
12. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto tak, že žádnému z účastníků nebylo právo na jejich náhradu přiznáno. Žalobce byl v řízení převážně neúspěšný, žalovanému, jak z obsahu spisu vyplývá, žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly.