24 C 50/2025

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2025 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku 174 950 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 13 968,84 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6 885 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 174 950 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 %, úrok 9 % ročně z částky 170 000 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení, částku 450 433,73 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 39 848,26 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 168,47 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 450 433,73 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % a úrok 8,5 % ročně z částky 444 663,73 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že mezi jejím právním předchůdcem, [právnická osoba]. (dříve pod názvem [právnická osoba].), IČ: [IČO] (dále jen „banka“), a žalovaným byla dne 08.09.2023 uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně SMLOUVA O ÚVĚRU S POJIŠTĚNÍM SCHOPNOSTI SPLÁCET - Expres půjčka (dále jen „Smlouva A“). Na základě ujednání v čl. II. a III. Smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 170.000,00 Kč z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. Smlouvy. Žalovaný se v čl. II. a III. Smlouvy zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu a dle čl. 22 produktových podmínek případné další poplatky, např. za upomínání. V rámci Smlouvy si žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal hradit Bance poplatek za pojištění. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr, sjednané úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne 20.02.2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 20.02.2024. V souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy a dle sazebníku banka dále uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 182.365,60 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024, a to s účinností ke dni 19. 9. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 8. 10. 2024. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 19. 9. 2024, celkem 195 803,84 Kč. Na pohledávku žalobce nebylo uhrazeno ničeho. Pohledávka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 170 000 Kč, dále z poplatků a smluvní pokuty ve výši 4.950 Kč, z kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 6 885 Kč a z kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 13 968,84 Kč. Dále žalobkyně požadovala úroky ve výši 9 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 170 000 Kč od 21. 2. 2024 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné částky ve výši 174 950 Kč, sestávající z jistiny úvěru ve výši 170 000 Kč, poplatků a smluvní pokuty ve výši 4 950 Kč, od 25. 9. 2024 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu odeslanou doporučeně dne 20. 11. 2024 dlužnou částku neuhradil.

3. Žalobkyně dále tvrdila, že mezi bankou a žalovaným byla dne 30. 6. 2023 uzavřena smlouva o úvěru - konkrétně SMLOUVA O ÚVĚRU S POJIŠTĚNÍM SCHOPNOSTI SPLÁCET - Expres půjčka (dále jen „Smlouva B“). Na základě ujednání v čl. II. a III. Smlouvy poskytla banka žalovanému úvěr ve výši 450 000 Kč z úvěrového účtu č. [č. účtu]. Úvěr byl poskytnut neúčelově, jednorázově převodem na běžný účet sjednaný v čl. III. Smlouvy. Žalovaný se v čl. II. a III. Smlouvy zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 8,50 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby, zejména za vedení úvěrového účtu. V rámci Smlouvy si žalovaný sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za které se zavázal hradit bance poplatek za pojištění. ve výši uvedené v čl. II. Smlouvy. Žalovaný byl povinen splácet poskytnutý úvěr, sjednané úroky a poplatky formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil své závazky ze Smlouvy zejména tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného v čl. 14 písm. a) produktových podmínek ve spojení s čl. I. Smlouvy a dopisem ze dne 31. 1. 2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 31. 1. 2024. V souladu s ujednáním v čl. III. Smlouvy a dle sazebníku banka uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Dlužnou částku včetně úroků, poplatků a smluvní pokuty ve výši 467 344,26 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Ode dne následujícího po dni zesplatnění uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny a dlužných poplatků a smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024, a to s účinností ke dni 19. 9. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení, tj. k 19. 9. 2024, celkem 506 450,46 Kč. Na pohledávku žalobkyně nebylo od jejího postoupení uhrazeno ničeho. Pohledávka se skládá z dlužné jistiny úvěru ve výši 444 663,73 Kč, dále z poplatků a smluvní pokuty ve výši 5 770,00 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 16 168,47 Kč a z kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 39 848,26 Kč. Dále žalobkyně požadovala úroky ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 444 663,73 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení, úroky z prodlení v zákonné výši 14,75 % ročně z dlužné částky ve výši 450 433,73 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 444 663,73 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 5 770 Kč, od 25. 9. 2024 do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu odeslanou doporučeně dlužnou částku neuhradil.

4. Žalobkyně žalobu doplnila podáním ze dne 17. 9. 2025, v němž uvedla, že žalovaný na Smlouvu B celkem uhradil 12 387,31 Kč.

5. Žalovaný se prostřednictvím své zástupkyně k žalobě vyjádřil podáním ze dne 27. 10. 2025, v němž uvedl, že nesouhlasí s výší požadovaných částek a dále uvedl, že jelikož bylo k oběma smlouvám sjednáno pojištění schopnosti splácet, které zahrnovalo pojistnou ochranu žalovaného pro případ invalidity druhého stupně, přičemž tato pojistná událost nastala (žalovaný odkázal na přiložený posudek o invaliditě), dlužné částky by měla žalobkyni plnit pojišťovna, nikoliv žalovaný.

6. V rámci repliky se žalobkyně k tvrzením žalovaného vyjádřila v podání ze dne 19. 11. 2025 tak, že blíže specifikovala, jakým způsobem došla k jednotlivým dlužným částkám.

7. Dále se podáním ze dne 8. 1. 2026 vyjádřila k tvrzením žalovaného stran pojištění schopnosti splácet a případného plnění pojišťovny, a to tak, že ani u jedné ze smluv nebyly splněny podmínky k tomu, aby plnila pojišťovna, když u obou smluv z důvodu prodlení žalovaného s jejich splácením došlo k jejich zesplatnění (u smlouvy A ke dne 29. 1. 2024, u smlouvy B ke dni 20. 2. 2024) a tím i k zániku pojištění (dle čl. 3.3.3 pojistné smlouvy). Z posudku o invaliditě dle žalobkyně vyplývá, že invalidita žalovanému vznikla ke dni 5. 3. 2025, a to pro paranoidní schizofrenii a poruchy způsobené kanabinoidy. Škodní událost tedy nastala až více než rok poté, co byly obě úvěrové smlouvy zesplatněny a tedy pojištění zaniklo dávno předtím, než nastala pojistná událost (vznik invalidity). Navíc dle čl. 12 písm. f) a h) pojistných podmínek pojišťovna není povinna plnit v případě pojistné události vzniklé v souvislosti s nemocí, která je následkem užívání alkoholu nebo návykových látek nebo psychiatrickým onemocněním, která jsou hodnocena jako závislosti, popř. jsou návazná na onemocnění závislostí (alkoholové, drogové, herní apod.). I pokud by žalobkyně argumentaci žalovaného akceptovala, pak žalovaný nesplnil postup uvedený v pojistných podmínkách, když dle čl. 7.2 byl povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně oznámit vznik pojistné události, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné a požadované doklady a postupovat v souladu s pojistnou smlouvou a pokyny pojišťovny. Že žalovaný ničeho neoznámil bylo ověřeno i dotazem na právní předchůdkyni žalobkyně, která se dotázala i přímo pojišťovny (žalobkyně k tomuto k podání přiložila e-mailovou komunikaci s právní předchůdkyní). V tomto smyslu tak žalobkyně má za to, že žalovaný svým jednáním porušil smluvní podmínky úvěrové smlouvy i pojistné smlouvy, ke které se skrze úvěrovou smlouvu zavázal. Je zde nutno aplikovat § 2869 občanského zákoníku, tj. z důvodu neoznámení nebo opožděného oznámení nebude právo na pojistné plnění přiznáno. Na právo se tak hledí jako na promlčené.

8. Podáním ze dne 16. 2. 2026 pak žalobkyně doplnila žalobu stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. V případě smlouvy A banka vycházela z příjmu, který klient deklaroval podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 33 363,00 Kč. Žalovaný dále v Žádosti o úvěr uvedl, že je od dne 8. 3. 2022 na dobu neurčitou zaměstnán jako technik u zaměstnavatele [právnická osoba]., IČ [IČO], že bydlí v nájmu, je svobodný, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 100 000,00 Kč a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance měl žalovaný v době podání Žádosti o úvěr závazky s celkovou výší měsíčních splátek 5 579,36 Kč a z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaný měl v době podání Žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 194,00 Kč. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. V případě smlouvy B banka vycházela z příjmu, který klient deklaroval podpisem Žádosti o úvěr. V tomto případě žalovaný deklaroval čistý měsíční příjem ve výši 28 000,00 Kč. Žalovaný dále v Žádosti o úvěr uvedl, že je od dne 08.03.2022 na dobu neurčitou zaměstnán jako technik u zaměstnavatele [právnická osoba]., IČ [IČO], že bydlí v nájmu, je svobodný, že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 100 000,00 Kč a že nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného Banka porovnávala jeho příjem a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem Banka získala částku disponibilních zdrojů žalovaného. Z interních zdrojů Banka zjistila, že vůči Bance neměl žalovaný v době podání Žádosti o úvěr žádné další závazky a z externích zdrojů Banka zjistila, že žalovaný měl v době podání Žádosti o úvěr další závazky s celkovou výší měsíčních splátek 3 500,00 Kč. Celkový podíl na nákladech na bydlení byl 50 %. K důkazu pak žalobkyně doložila žádost o úvěr ze dne 30.06.2023, náhled do registru, vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnost, formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, výpisy z běžného účtu, Platební historii.

9. Soud ve věci nařídil jednání na 22. 9. 2025, z jehož účasti se žalovaný ze zdravotních důvodů omluvil a požádal o jeho odročení. K odročenému jednání konanému dne 10. 3. 2026 se dostavili zástupci účastníků. Soud se pokusil o smírné řešení věci a z tohoto důvodu soud k žádosti obou zástupců také jednání odročil. K odročenému jednání konanému dne 28. 4. 2026 se opětovně dostavili pouze zástupci účastníků, kteří sdělili, že ke smírnému vyřešení věci nedošlo, a to zejména s ohledem na špatnou finanční situaci žalovaného. Soud tedy věc projednal a rozhodl a vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

10. Z žádosti o úvěr č. [Anonymizováno] (smlouva A) soud zjistil, že byla podepsána elektronicky dne 8. 9. 2023, že v ní žalovaný uvedl své iniciály, uvedl že je svobodný, žije v pronajatém domě/bytě, má střední vzdělání, celkový příjem domácnosti činí 100 000 Kč, nemá vyživovací povinnost, náklady na bydlení činí 10 000 Kč, je zaměstnán u spol. [právnická osoba]. jako technik/řidič od 8. 3. 2022 s čistým měsíčním příjmem 33 363 Kč. Z žádosti o úvěr č. [Anonymizováno] (smlouva B) soud zjistil, že byla podepsána elektronicky dne 30. 6. 2023, že v ní žalovaný uvedl své iniciály, uvedl že je svobodný, žije v pronajatém domě/bytě, má střední vzdělání, celkový příjem domácnosti činí 100 000 Kč, nemá vyživovací povinnost, náklady na bydlení činí 8 800 Kč, je zaměstnán u spol. [právnická osoba]. jako technik/řidič od 8. 3. 2022 s čistým měsíčním příjmem 28 000 Kč.

11. Z vyjádření [právnická osoba]. k procesu úvěruschopnosti žalovaného ze dne 22. 1. 2026 (ke smlouvě A) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně nahlédla do insolvenčního rejstříku, zkontrolovala bankovní i nebankovní registr, ověřila si platnost dokladů žalovaného. Co se týče výpočtu úvěruschopnosti, využila matematický model založený na žalovaným sdělené výše příjmu a na zjištěné výši interních (5 579,36 Kč) a externích splátek (3 194 Kč). Z vyjádření [právnická osoba]. k procesu úvěruschopnosti žalovaného ze dne 22. 1. 2026 (ke smlouvě B) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně nahlédla do insolvenčního rejstříku, zkontrolovala bankovní i nebankovní registr, ověřila si platnost dokladů žalovaného. Co se týče výpočtu úvěruschopnosti, využila matematický model založený na žalovaným sdělené výše příjmu a na zjištěné výši externích splátek (3 194 Kč).

12. Z výpis z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] ze dne 6. 10. 2023, ze dne 8. 9. 2023, ze dne 8. 8. 2023, ze dne 7. 7. 2023, ze dne 31. 12. 2022 a ze dne 31. 12. 2019 soud zjistil, že zde nejsou žádné relevantní příjmy (příchozí platby), ale pouze blíže nespecifikované odchozí platby v řádech tisíců i desetitisíců korun českých.

13. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. [hodnota] ze dne 8. 9. 2023 (smlouva A) soud zjistil, že byla podepsána elektronicky dne 8. 9. 2023, žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému za sjednaných podmínek úvěr ve výši 170 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit i s úroky ve výši 9 % ročně formou 50 anuitních měsíčních splátek ve výši 4 539,84 Kč (splátka zahrnovala i pojistné ve výši 450 Kč). Celková splátka, kterou měl žalovaný splatit činila 205 104,73 Kč. Dle čl. III odst. 10 a odst. 11 byla Banka v případě jakéhokoliv porušení smluvního ujednání Klientem oprávněna prohlásit svým rozhodnutí, kterékoli dluhy Klienta vůči Bance za ihned splatné a požádat Klienta o jejich předčasné splacení. O tomto jej byla povinna písemně vyrozumět a stanovit den, k němuž prohlásila dluhy klienta za ihned splatné a lhůtu v níž je Klient povinen příslušné dluhy bance uhradit. Podpisem smlouvy A žalovaný stvrdil, že se seznámil se Všeobecnými produktovými podmínkami, pojistnou smlouvou č. [Anonymizováno] a všeobecnými pojistnými podmínkami (zejména s článkem Výluky z pojištění).

14. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet č. [hodnota] ze dne 30. 6. 2023 (smlouva B) soud zjistil, že byla podepsána elektronicky dne 30. 6. 2023, žalobkyně se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému za sjednaných podmínek úvěr ve výši 450 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit i s úroky ve výši 8,5 % ročně formou 120 anuitních měsíčních splátek ve výši 6 193,36 Kč (splátka zahrnovala i pojistné ve výši 614 Kč). Celková splátka, kterou měl žalovaný splatit činila 670 286,92 Kč. Dle čl. III odst. 10 a odst. 11 byla Banka v případě jakéhokoliv porušení smluvního ujednání Klientem oprávněna prohlásit svým rozhodnutí, kterékoli dluhy Klienta vůči Bance za ihned splatné a požádat Klienta o jejich předčasné splacení. O tomto jej byla povinna písemně vyrozumět a stanovit den, k němuž prohlásila dluhy klienta za ihned splatné a lhůtu v níž je Klient povinen příslušné dluhy bance uhradit. Podpisem smlouvy B žalovaný stvrdil, že se seznámil se Všeobecnými produktovými podmínkami, pojistnou smlouvou č. [Anonymizováno] a všeobecnými pojistnými podmínkami (zejména s článkem Výluky z pojištění).

15. Z výpisů z úvěrového účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že žalovaný na smlouvu A načerpal dne 8. 9. 2023 částku 170 000 Kč a neuhradil na ni ničeho. Z výpisů z úvěrového účtu č. [č. účtu] soud zjistil, že žalovaný dne 30. 6. 2023 na smlouvu B načerpal 450 000 Kč a uhradil toliko 12 387,31 Kč. Stejné informace soud zjistil z platební historie k oběma smlouvám.

16. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 31. 1. 2024 a ze dne 22. 2. 2024, vč. podacích archů ze dne 1. 2. 2024 a ze dne 23. 2. 2024 soud zjistil, že oba úvěry byly právní předchůdkyní žalobkyně zesplatněny (úvěr z úvěrové smlouvy A ke dne 20. 2. 2024 a úvěr z úvěrové smlouvy B ke dni 29. 1. 2024) s vyčíslením celkových dlužných částek a stanovení lhůty splatnosti. V obou případech byl žalovaný upozorněn i na zánik pojištění schopnosti splácet. Obě oznámení byla žalovanému zaslána doporučenými zásilkami.

17. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2024 včetně přílohy č. 1 ke smlouvě (poř. č. [hodnota] a [Anonymizováno]) bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele ([právnická osoba].) pohledávky za žalovaným z obou úvěrových smluv, pohledávky byly identifikovány v příloze smlouvy. V oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 9. 2024, odeslaném žalovanému dne 8. 10. 2024, postupitel oznámil žalovanému postoupení pohledávky žalobkyni.

18. Z výzvy k plnění ze dne 19. 11. 2024 a podacího lístku z 20. 11. 2024 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dobručeným dopisem k úhradě všech pohledávek v celkové výši 758 967,95 Kč, a to do 4. 12. 2024.

19. Z posudku o invaliditě ze dne 27. 5. 2025 soud zjistil, že žalovaný je ke dni 5. 3. 2025 invalidní ve II. stupni, a to z důvodu existence paranoidní schizofrenie a poruch způsobených kanabinoidy. U žalovaného se jedná o pokles pracovní schopnosti o 50 %.

20. Z čl. IV úvěrových smluv (pojištění schopnosti splácet), pojistné smlouvy č. [Anonymizováno] a všeobecných pojistných podmínek soud zjistil, že dle čl. 12 písm. f) a h) pojistných podmínek pojišťovna není povinna plnit v případě pojistné události vzniklé v souvislosti s nemocí, která je následkem užívání alkoholu nebo návykových látek nebo psychiatrickým onemocněním, která jsou hodnocena jako závislosti, popř. jsou návazná na onemocnění závislostí. Dle čl. IV odst. 10 úvěrových smluv je klient povinen platit pojistné až do zániku pojištění. Dle čl. 3.3.3 pojistné smlouvy č. [Anonymizováno] zaniká pojištění v důsledku prodlení pojištěného (klienta) s plněním úhrady za pojištění vůči pojistníkovi (Bance).

21. Z výměru invalidního důchodu žalovaného, z dodatku č. 3 a č. 4 k nájemní smlouvě, z evidenčního listu platného od 1. 1. 2026 a ze sdělení zástupkyně žalovaného soud zjistil, že příjem žalovaného činí asi 8 000 Kč v podobě invalidního důchodu, dále pobírá příspěvek na bydlení asi 5 000 Kč a jeho celkový měsíční příjem činí cca 14 000 Kč. Jeho výdaje na bydlení činí asi 8 000 Kč měsíčně. Dle sdělení zástupkyně žalovaného by byl tento schopen na předmětné pohledávky žalobkyně splácet měsíčně 3 000 Kč.

22. Z e-mailové komunikace mezi Bankou a žalobkyní ze dne 10. 12. 2025 soud zjistil se se Banka (právní předchůdkyně žalobkyně) dotazovala u pojišťovny [Anonymizováno], zda žalovaný nahlásil pojistnou událost s negativním výsledkem. Dále pak Banka sdělila žalobkyni, že oba zesplatňující dopisy byly žalovanému doručovány doporučenými dopisy, ale žalovaný si je v úložní době nevyzvedl.

23. Z dalších listinných důkazů předložených žalobkyní soud pro nadbytečnost nečiní žádná skutková zjištění.

24. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z., na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 170 000 Kč a 450 000 Kč. Tyto smlouvy soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvy spotřebitelské, na které dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření obou smluv o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu předložila žádosti o úvěr, výpisy z účtu žalovaného a vyjádření právní předchůdkyně k procesu posouzení úvěruschopnosti. Žalobkyně sice tvrdila, že pokud je o příjmy, pak vycházela z tvrzení žalovaného o jejich výši a pravidelnosti, toto jeho tvrzení si však nikterak neověřila. Nenechala si předložit příslušnou pracovní smlouvu. Ani z výpisů z běžného účtu žalovaného není příchozí platba v podobě měsíční mzdy patrna. Stejně tak pokud jde o výdaje, pak dle názoru soudu nebyla dostatečně prověřena ani pasivní stránka žalovaného, zejména to, jaké jsou jeho pravidelné výdaje (zejména na bydlení, služby). Své výdaje žalovaný žalobkyni neosvědčil žádnými listinami. Dle názoru soudu měly být také náležitě vyhodnoceny údaje zjistitelné z výpisů z bankovního účtu žalovaného, ze kterých je zřejmá spousta odchozích plateb v řádu tisíců i desetitisíců, avšak žádné příjmy. Pokud jde o úvěrovou smlouvu A, pak tato byla uzavírána v době, když již měl žalovaný sjednánu úvěrovou smlouvu B a jeho měsíční úvěrové splátky přesahovaly 8 000 Kč. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalovaného při sjednávání obou smluv, neboť náležitě nezohlednila všechny faktické výdaje žalovaného, vycházela z normativních výdajů, které si stanovila pomocí svých modelů, avšak tyto neodpovídají skutečnosti. Přestože byla žalobkyně soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného, tak žádné další skutečnosti netvrdila a nenavrhla provést žádné další důkazy.

25. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona jsou proto obě smlouvy o úvěru neplatné, neboť byly sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaný na základě neplatných smluv žalobkyni (resp. její právní předchůdkyni) již poskytl. Žalovaný na úvěrovou smlouvu A od jejího uzavření a načerpání částky 170 000 Kč neuhradil ničeho, na úvěrovou smlouvu B od jejího uzavření a načerpání částky 450 000 Kč uhradil částku 12 387,31 Kč, což soud zjistil z výpisu úvěrového účtu č. [č. účtu], tudíž je povinen vrátit žalobkyni dohromady částku 607 612,69 Kč (170 000 Kč + 450 000 Kč – 12 387,31 Kč). Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána. S odkazem na znění § 87 odst. 1 a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru pak soud s přihlédnutím k příjmům a výdajům žalovaného umožnil žalovanému splácení nesplacené jistiny úvěrů ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně, avšak pod hrozbou ztráty výhody splátek, pakliže by žalovaný této možnosti nevyužil. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vznikne žalobkyni teprve v okamžiku prodlení žalovaného s vrácením jistiny, v daném případě jednotlivých splátek (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).

26. Pokud jde o námitku žalovaného, že měl u obou úvěrových smluv sjednáno pojištění schopnosti splácet a oba úvěry by tak s ohledem na jeho invaliditu, a tedy značně ztíženou možnost výdělečné činnosti, měla uhradit žalobkyni pojišťovna, soud v tomto zcela souhlasí s argumentací žalobkyně uvedenou v podání ze dne 8. 1. 2026. Z posudku o invaliditě vyplývá, že invalidita žalovanému vznikla ke dni 5. 3. 2025, a to pro paranoidní schizofrenii a poruchy způsobené kanabinoidy. Škodní událost tedy nastala až více než rok poté, co byly obě úvěrové smlouvy zesplatněny a tedy pojištění zaniklo dávno předtím, než nastala pojistná událost (vznik invalidity). Navíc dle čl. 12 písm. f) a h) pojistných podmínek pojišťovna není povinna plnit v případě pojistné události vzniklé v souvislosti s nemocí, která je následkem užívání alkoholu nebo návykových látek nebo psychiatrickým onemocněním, která jsou hodnocena jako závislosti, popř. jsou návazná na onemocnění závislostí. Žalovaný navíc nesplnil postup uvedený v pojistných podmínkách, když dle čl. 7.2 byl povinen bez zbytečného odkladu pojišťovně písemně oznámit vznik pojistné události, podat pravdivé vysvětlení o vzniku a rozsahu následků této události, předložit k tomu potřebné a požadované doklady a postupovat v souladu s pojistnou smlouvou a pokyny pojišťovny.

27. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. na základě úspěchu ve věci tak, že žalovaný je k jejich náhradě povinen žalobkyni, a to v rozsahu 26 % (žalobkyně byla úspěšná co do 63 % a neúspěšná co do 37 % z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí), a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalobkyní účelně vynaložené činí částku 134 153 Kč a představují zaplacený soudní poplatek ve výši 31 270 Kč (tedy vč. doměřeného nedoplatku), odměnu za 7 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, písemné podání ve věci samé ze dne 19. 11. 2025 a ze dne 8. 7. 2026, účast u jednání soudu dne 10. 3. 2026 a dne 28. 4. 2026) v celkové výši 75 740 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif v účinném znění (dále jen „AT“) považována částka 625 383,73 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 5 AT částku 10 820 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč (ve znění AT účinném do 31. 12. 2024), 5 režijních paušálů po 450 Kč (ve znění AT účinném od 1. 1. 2025), tj. celkem 2 850 Kč, náhrada v souvislosti s dostavením se k jednání soudu dne 22. 9. 2025, které se nekonalo, ve výši 5 410 Kč (§ 14 odst. 2 AT), náhrada cestovních výdajů za užití osobního vozidla s průměrnou spotřebou 10,6 l/100 km naturalu 95 v ceně 35,8 Kč/litr vč. základní náhrady 5,8 Kč a náhrada ztráty času cestou z Havířova do Karviné (2x 150 Kč) v souvislosti s účastí zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 22. 9. 2025 ve výši 308,32 Kč (zohledněna účast zástupce žalobkyně u dvou jednáních zdejšího soudu), náhrada cestovních výdajů za užití osobního vozidla s průměrnou spotřebou 10,6 l/100 km naturalu 95 v ceně 34,7 Kč/litr vč. základní náhrady 5,9 Kč a náhrada ztráty času cestou z Havířova do Karviné (2x 150 Kč) v souvislosti s účastí zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 10. 3. 2026 ve výši 102,68 Kč (zohledněna účast zástupce žalobkyně u šesti jednáních zdejšího soudu), náhrada cestovních výdajů za užití osobního vozidla s průměrnou spotřebou 10,6 l/100 km naturalu 95 v ceně 34,70 Kč/litr vč. základní náhrady 5,9 Kč a náhrada ztráty času cestou z Havířova do Karviné (2x 150 Kč) v souvislosti s účastí zástupce žalobkyně u jednání soudu dne 28. 4. 2026 ve výši 616,08 Kč a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 17 856 Kč, když zástupce žalobkyně je plátce DPH.

28. Na základě výše uvedeného tedy přiznal soud žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 26 % z částky 134 153Kč, tedy ve výši 34 880 Kč.

29. Pokud zástupce žalobkyně požadoval v rámci vyúčtování nákladů řízení i odměnu za další dvě podání soudu (viz podání ze dne 17. 9. 2025 a ze dne 16. 2. 2026, pak odměnu za tato dvě další podání soud nepřiznal, když v nich žalobkyně uváděla skutečnosti, které již měly být obsaženy v původní žalobě.

30. Výrokem IV. rozsudku soud uložil žalobkyni zaplatit na nedoplatku soudního poplatku za zahájené řízení částku 903 Kč. Žalobkyně uhradila za zahájené řízení soudní poplatek ve výši 25 016 Kč určené dle položky 2 bodu 1. Sazebníku, přílohy zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V dané věci však elektronický platební rozkaz nebyl vydán, a proto dle položky 2 bodu 2 Sazebníku je žalobkyně povinna uhradit soudní poplatek ve výši 31 270 Kč dle položky 1 Sazebníku, a soud tak v souladu s § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích doměřil nedoplatek soudního poplatku ve výši 6 254 Kč a zavázal žalobkyni k jeho úhradě.