Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 271 Kč a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 771 Kč od 2. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 480,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 12. 2024 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 13 771 Kč spolu s 15% úrokem z prodlení z této částky od 2. 9. 2023 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2024 od společnosti [právnická osoba]. a tato společnost pohledávku nabyla od původního věřitele [Anonymizováno] s.r.o. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 10. 2024. Tato společnost uzavřela s žalovaným dne 2. 8. 2023 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 9 500 Kč za poplatek ve výši 3 989,90 Kč a úrok ve výši 281,10 Kč, avšak žalovaný částku 13 771 Kč ve sjednané lhůtě do 1. 9. 2023 nevrátil.
2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uznal pouze částečně, a to co do jistiny úvěru, a navrhoval, aby mu soud povolil tuto částku uhradit ve splátkách po 2 500 Kč.
3. K tomuto žalobkyně uvedla, že s rozložením povinnosti žalovaného do přiměřených splátek dle úvahy soudu souhlasí, pokud budou tyto povoleny pod ztrátou jejich výhody v případě prodlení s úhradou i jediné splátky. Žalobkyně nenavrhla soudu vydání rozsudku pro uznání ohledně části uplatněného nároku.[právnická osoba] nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.5. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: potvrzení o provedení transakce ze dne 28. 10. 2024, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 10. 2024 včetně seznamu postoupených pohledávek, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 2. 8. 2023, předžalobní výzvy ze dne 20. 10. 2024 a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 10. 2024 včetně podacího lístku z téhož dne a potvrzení o platbě ze dne 28. 10. 2024. Soud nečinil pro nadbytečnost dotaz na Air bank a.s. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.6. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 8. 2023 mezi [Anonymizováno] ´[Anonymizováno] [právnická osoba]. jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému měl být dle smlouvy poskytnut úvěr ve výši 9 500 Kč na jeho bankovní účet, žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně poplatku za sjednání a úroku, tj. celkem zaplatit 13 771 Kč, ve lhůtě do 1. 9. 2023. Listina smlouvy sice nebyla podepsaná, ale žalovaný v řízení potvrdil uzavření smlouvy, netvrdil přitom, že by měla být uzavřena ve znění odlišném od toho, které v žalobě popsala žalobkyně. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 2. 8. 2023 byla na účet úvěrující společnosti poukázána částka 1 Kč s variabilním symbolem odpovídajícím rodnému číslu žalovaného, a to z účtu, na který byl následně poukázána částka úvěru. Z potvrzení o provedení transakce bylo zjištěno, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. dne 2. 8. 2023 poukázala částku 9 500 Kč na účet č. [č. účtu], variabilní symbol platby odpovídal rodnému číslu žalovaného. Čerpání úvěru potvrdil žalovaný, soud proto nečinil žalobkyní navržený dotaz na banku, která vede shora uvedený běžný účet žalovaného. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 8. 10. 2024 mezi [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a předmětem postoupení byly pohledávky postupitele uvedené v seznamu postoupených pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto řízení. Dle podacího lístku ze dne 20. 10. 2024 byla na adresu žalovaného odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení postupitele o postoupení pohledávky.7. Žaloba se jeví soudu důvodnou co do základu. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku původního věřitele společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. Soud dále konstatuje, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná, jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž je soud povinen přihlédnout i bez námitky žalovaného. Dle soudu nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022. Žalobkyně netvrdila ničeho ohledně případného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjišťováním jeho příjmů a obvyklých výdajů. Tvrzení žalobkyně se týkala pouze lustrací žalovaného v rejstřících a databázích, tato tvrzení nebyla nijak prokázána. Na nutnost prokázání zkoumání úvěruschopnosti žalovaného byl zástupce žalobkyně upozorněn v předvolání k jednání. Na toto upozornění nijak nereagoval a k jednání se nedostavil.8. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému byla vyplacena ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 9 500 Kč a žalovaný netvrdil, že by cokoliv uhradil. Žalovaný tak byl zavázán uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 9 500 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 9 500 Kč, tj. 55 % předmětu řízení, a neúspěšná co do částky 7 655 Kč, tj. 45 % předmětu řízení, a má tak nárok na náhradu 10 % nákladů řízení (55-45). Soud při určování poměru procesního úspěchu přihlédl i k výši uplatněného úrokového příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku (3 384 Kč). Celkové náklady řízení žalobkyně činí dle soudu 4 805 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu zástupce žalobkyně ve výši 2 560 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 750 Kč a částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů v celkové výši 695 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby) dle § 14b advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024. Odměna za jeden úkon činí 300 Kč, režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč. Soud aplikoval ust. § 14b advokátního tarifu, jelikož žalobkyně zastoupená stejným advokátem podává i u zdejšího soudu ve velkém množství žaloby s typizovaným textem o úhradu nedoplatku spotřebitelských úvěrů (případně vydání bezdůvodného obohacení s tímto souvisejícího), přičemž dle soudu se jedná o žaloby formulářové. Dále byla přiznána odměna a režijní paušál za sepis vyjádření k odporu žalovaného. Odměna dle § 7 advokátního tarifu činí 1 660 Kč a režijní paušál za tento úkon činí 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením jiné náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání žalovanému předžalobní výzvy k plnění, čímž splnila podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 480,50 Kč, tj. 10 % z částky 4 805 Kč.