Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 195 165,75 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 73 734,38 Kč, úroku z částky 139 918,75 Kč od 2. 11. 2024 do zaplacení ve výši 12 % ročně, úroku z částky 99 255,69 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení ve výši 11,7 % ročně a úroku z prodlení z částky 245 250,44 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 14 328 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 2 452 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 9. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 143 114,75 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 8 158,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 738,81 Kč, s 12% úrokem z částky 139 918,75 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení a s 12,75% úrokem z prodlení z částky 143 114,75 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a dále zaplacení částky 102 135,69 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 782,94 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 969,26 Kč, s 11,7% úrokem z částky 99 255,69 Kč od 22. 11. 2024 do zaplacení a s 12,75% úrokem z prodlení z částky 102 135,69 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení.
2. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněné pohledávky nabyla od původního věřitele [právnická osoba]. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025. Tato banka uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Dne 16. 6. 2023 byla uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [Anonymizováno] půjčka, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 153 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného úroku ve výši 12 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Banka úvěr zesplatnila ke dni 21. 11. 2024 v důsledku porušování smluvních povinností žalovaným. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 139 918,75 Kč a poplatků ve výši 3 196 Kč. Dne 7. 4. 2023 byla uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [Anonymizováno] půjčka, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 110 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného úroku ve výši 11,7 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Banka úvěr zesplatnila ke dni 21. 11. 2024 v důsledku porušování smluvních povinností žalovaným. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 99 255,69 Kč a poplatků ve výši 2 880 Kč.
3. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smluv o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [Anonymizováno] půjčka ze dne 16. 6. 2023 a ze dne 7. 4. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek a dohody o úplatě, potvrzení ze dne 21. 5. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2025 včetně podacího lístku ze dne 6. 6. 2025, předžalobní upomínky ze dne 25. 8. 2025 včetně podacího lístku ze dne 25. 8. 2025, dvou oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 11. 2024 včetně soupisu podaných zásilek ze dne 26. 11. 2024, výpisů z úvěrových účtu č. [č. účtu] a č. [č. účtu], výpisů z běžného účtu č. [č. účtu] č. [hodnota] – 4/2023, formulářů pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, [Anonymizováno] – žádostí o úvěr a vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti [Anonymizováno] ze dne 26. 11. 2025 č. [hodnota] a č. [hodnota] včetně příloh. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány, Anonymizováno5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [Anonymizováno] půjčka bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 16. 6. 2023 mezi [právnická osoba]. jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 153 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Úvěr měl být poskytnut na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně úroku ve výši 12 % ročně ve 96 měsíčních splátkách po 2 486,68 Kč vždy k 18. dni v měsíci počínaje červencem 2023, a dále hradit poplatek za pojištění ve výši 274 Kč měsíčně. Žalovaný smlouvu uzavřel prostřednictvím služby internetového bankovnictví. Čerpání úvěru ve výši 153 000 Kč bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu. Z této listiny soud taktéž zjistil, že banka eviduje platby žalovaného na předmětný úvěr v celkové výši 37 133,89 Kč. Dopisem ze dne 23. 11. 2024 oznámila banka žalovanému, že rozhodla o okamžité splatnosti předmětného úvěru ke dni 21. 11. 2024 a vyzvala jej k úhradě celého dluhu ve výši 149 024,08 Kč ve lhůtě do 9. 12. 2024.6. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [Anonymizováno] půjčka bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 7. 4. 2023 mezi [právnická osoba]. jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 110 000 Kč, který byl veden na úvěrovém účtu č. [č. účtu]. Úvěr měl být poskytnut na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně úroku ve výši 11,7 % ročně ve 96 měsíčních splátkách po 1 769,73 Kč vždy k 18. dni v měsíci počínaje květnem 2023, a dále hradit poplatek za pojištění ve výši 195 Kč měsíčně. Žalovaný smlouvu uzavřel prostřednictvím služby internetového bankovnictví. Čerpání úvěru ve výši 110 000 Kč bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu, jak rovněž výpisem z běžného účtu. Z této listiny soud taktéž zjistil, že banka eviduje platby žalovaného na předmětný úvěr v celkové výši 30 700,36 Kč. Dopisem ze dne 23. 11. 2024 oznámila banka žalovanému, že rozhodla o okamžité splatnosti předmětného úvěru ke dni 21. 11. 2024 a vyzvala jej k úhradě celého dluhu ve výši 106 226,47 Kč ve lhůtě do 9. 12. 2024.7. Z žádosti o úvěr [Anonymizováno] ze dne 16. 6. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný vůči bance prohlásil, že je zaměstnán u [právnická osoba], jeho průměrný čistý příjem za tři měsíce činí 35 000 Kč, náklady na bydlení činí 4 000 Kč měsíčně, vyživuje jednu osobu, je svobodný. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 26. 11. 2025 bylo zjištěno, že banka vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti, dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, v rejstřících BRKI a NRKI a v databázi neplatných osobních dokladů. Příjem žalovaného byl ověřován z dokladů jim předložených, případně z výpisu z běžného účtu. Do výdajů byly započteny doložené výdaje uvedené v žádosti o úvěr, částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení a výše měsíčních splátek závazků zjištěných z veřejných databází. Životní náklady žalovaného byly vypočteny na 21 990,81 Kč a příjem žalovaného na 35 000 Kč.8. Z žádosti o úvěr [Anonymizováno] ze dne 7. 4. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný vůči bance prohlásil, že je zaměstnán u [právnická osoba], jeho průměrný čistý příjem za tři měsíce činí 35 012 Kč, náklady na bydlení činí 5 000 Kč měsíčně, vyživuje jednu osobu, je svobodný. Z výpisů z běžného účtu č. [č. účtu] za dobu od 1. 1. 2023 do 30. 4. 2023 bylo zjištěno, že na tento účet byla poukázána mzda od [právnická osoba] ve výši 35 009 Kč v lednu 2023, 25 726 Kč v únoru 2023, 36 463 Kč v březnu 2023 a 31 458 Kč v dubnu 2023. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 26. 11. 2025 bylo zjištěno, že banka vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti, dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, v rejstřících BRKI a NRKI a v databázi neplatných osobních dokladů. Příjem žalovaného byl ověřován z dokladů jim předložených, případně z výpisu z běžného účtu. Do výdajů byly započteny doložené výdaje uvedené v žádosti o úvěr, částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení a výše měsíčních splátek závazků zjištěných z veřejných databází. Životní náklady žalovaného byly vypočteny na 21 996 Kč a příjem žalovaného na 35 012 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 5. 2025 mezi [právnická osoba]. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i v řízení uplatněné pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo postupitelem oznámeno žalovanému dopisem ze dne 27. 5. 2025, který byl dle podacího lístku dne 6. 6. 2025 odeslán jako doporučená zásilka žalovanému. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 25. 8. 2025, která byla dle podacího lístku téhož dne odeslána jako doporučená zásilka.10. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouvy o úvěru jako smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou neplatné a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by [právnická osoba]. dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na ust. § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022.11. Úvěrující banka řádně zjišťovala výši příjmu žalovaného před uzavřením každé z obou úvěrových smluv. Vycházela z tvrzení žalovaného o výši jeho čistého měsíčního příjmu, tuto výši příjmu ověřovala z výpisů z běžného účtu žalovaného za dobu čtyř předcházejících měsíců. Banka však nezjišťovala skutečnou výši pravidelných výdajů žalovaného, byť měla k dispozici výpisy z jeho běžného účtu. Vycházela pouze z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Z listiny vyhotovené bankou není zřejmé, jakým výpočtem dospěla ke konkrétní částce životních nákladů žalovaného. Soud dospěl tedy k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla bankou řádně zjišťována, a to před uzavřením obou smluv.12. Soud tak dospěl k závěru, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou absolutně neplatné, avšak uplatněné v tomto řízení nároky mohly být částečně posouzeny jako nároky na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl v řízení zcela pasivní a netvrdil nic o svých aktuálních majetkových poměrech a možnostech splácení dlužné částky, neshledal soud důvody k rozložení povinnosti žalovaného do splátek, ale zavázal jej k úhradě celé dlužné částky ve standartní lhůtě stanovené zákonem, tj. do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalovanému byly poskytnuta ze strany předchůdkyně žalobkyně částky 110 000 Kč a 153 000 Kč. Žalovaný uhradil částky 30 700,36 Kč a 37 133,89 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou banka postoupila na žalobkyni v řízení uplatněné pohledávky za žalovaným, byť tyto byly označeny jako pohledávky ze smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl zavázán uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částky 79 299,64 Kč a 115 866,11 Kč, tj. celkem 195 165,75 Kč, kdy se jedná o rozdíl mezi částkami 110 000 Kč a 30 700,36 Kč Kč a mezi částkami 153 000 Kč a 37 133,89 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřených smluv o spotřebitelském úvěru.13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., a soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělil podle procesního úspěchu obou účastníků, přičemž zohlednil i výši příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 195 165,75 Kč, tj. 62 % předmětu řízení, a neúspěšná co do částky 120 913,51 Kč, tj. 38 % předmětu řízení, a má tedy nárok na náhradu 24 % nákladů řízení (62-38). Celkové náklady žalobkyně činí dle soudu 59 702 Kč a tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 263 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 37 200 Kč, režijních paušálů k úkonům právní pomoci ve výši 1 800 Kč, nákladů spojených s cestou zástupce žalobkyně k jednání soudu ve výši 206 Kč a z částky odpovídající 21% dani z přidané hodnoty ze všech uplatněných nákladů řízení vyjma zaplaceného soudního poplatku v celkové výši 8 233 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž zástupce žalobkyně předložil soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány dle advokátního tarifu za čtyři právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby a účast u jednání soudu). Odměna za jeden úkon činí 9 300 Kč dle § 7 advokátního tarifu a režijní paušál za jeden úkon 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a režijní paušál za sepis doplnění žaloby ze dne 8. 12. 2025. Tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného uváděná v tomto podání mohla a měla být už součástí žaloby a dle soudu se tedy nejedná o další účelně provedený úkon právní služby. Náklady spojené s cestou k jednání a zpět byly přiznány v rozsahu třetiny skutečných nákladů, jelikož zástupce žalobkyně se zúčastnil tří po sobě následujících jednání v různých věcech u zdejšího soudu. Tyto náklady sestávají z náhrady za ztrátu času za dvě půlhodiny po 150 Kč za cestu z [adresa] a zpět dle § 14 advokátního tarifu a z cestovného ve výši činí 317 Kč za cestu osobním automobilem při ujetí celkem [hodnota] km při ceně benzinu dle platné vyhlášky, tj. 35,80 Kč za 1 litr a průměrné spotřebě dle technického průkazu 10,6 l na 100 km s připočtením paušální náhrady 5,80 Kč za jeden kilometr. Na nákladech spojených s cestou k jednání byla přiznána částka 206 Kč, tj. třetina ze součtu částek 300 Kč a 317 Kč, a to po zaokrouhlení. Dle obsahu spisu žalobkyni v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly. Žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř. Na nákladech řízení byla žalobkyni přiznána částka 14 238 Kč, tj. 24 % z částky 59 702 Kč.14. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 2 452 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 9 811 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být ve věci vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku, tj. do částky 12 263 Kč.