Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 625 983,06 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč vždy k 15. dni příslušného měsíce počínaje červencem 2026.
II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 100 458,20 Kč, úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 683 523,19 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 690 695,19 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 6 907 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 9. 2025 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 690 695,19 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 803,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 34 942,19 Kč, s 12,75% úrokem z částky 683 523,19 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení a s 12,75% úrokem z prodlení z částky 690 695,19 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že v řízení uplatněnou pohledávku nabyla od původního věřitele [právnická osoba]. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025. Tato banka uzavřela s žalovaným dne 16. 2. 2024 smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček, na základě které banka poskytla žalovanému úvěr ve výši 700 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit včetně sjednaného úroku ve výši 12,75 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Banka úvěr zesplatnila ke dni 27. 12. 2024 v důsledku porušování smluvních povinností žalovaným. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 683 523,19 Kč a poplatků ve výši 7 172 Kč.
2. Žalovaný potvrdil uzavření smlouvy o úvěru, ničeho nenamítal ohledně zůstatku jistiny, potvrdil rovněž nesplácení úvěru, a to v souvislosti se závažnými zdravotními kompilacemi, které vyústily v jeho invaliditu. Následně namítl neplatnost smlouvy o úvěru vzhledem k tomu, že banka nezkoumala řádně jeho schopnost splácet úvěr, kdy nezkoumala celkovou výši příjmu členů domácnosti žalovaného a ani jeho nákladů, zejména na bydlení. Žalovaný tvrdil, že v jeho současných možnostech je splácet zůstatek nesplacené jistiny po 500 Kč a to od července 2026.
3. Žalobkyně se k nařízeným jednáním nedostavila a požádala v obou případech o odročení jednání z důvodu nemožnosti zajištění substitučního zástupce. Soud tyto žádosti vyhodnotil jako nedůvodné, jelikož tyto vycházely nikoli z kolize jednání a nemožnosti se dostavení zástupce žalobkyně, ale toliko jeho substituta, který běžně u Okresnímu soudu v Karviné zastupuje zástupce žalobkyně, a důvodnost těchto žádostí ani nebyla nijak doložena. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně podle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Soud provedl důkaz čtením následujících listin: smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček ze dne 16. 2. 2024, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 2. 2024, platební historie, výpisů z úvěrového účtu za dobu od 16. 2. 2024 do 21. 5. 2025, oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 29. 12. 2024, žádosti o úvěr ze dne 14. 2. 2024, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 27. 11. 2025, potvrzení o výši příjmů ze dne 12. 2. 2024, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 5. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek a dohody o úplatě, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 27. 5. 2025 včetně podacího lístku ze dne 6. 6. 2025, potvrzení ze dne 21. 5. 2025, předžalobní upomínka ze dne 25. 8. 2025 včetně podacího lístku ze dne 25. 8. 2025, rozhodnutí [právnická osoba] ze dne 2. 12. 2024 a ze dne 21. 8. 2025 a posudků o invaliditě ze dne 13. 8. 2025 a ze dne 7. 11. 2024, dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu ze dne 19. 12. 2025 a dále výslechem žalovaného. Jiné důkazy nebyly v řízení navrhovány.
5. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Konsolidace půjček bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 16. 2. 2024 mezi [právnická osoba]. jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 700 000 Kč. Úvěr měl být poskytnut na splacení tří ve smlouvě uvedených úvěrů žalovaného a zbývající část měla být poskytnuta na běžný účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splatit úvěr včetně úroku ve výši 12,75 % ročně ve 120 měsíčních splátkách po 11 075,83 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje březnem 2024, a dále hradit poplatek za pojištění ve výši 1 218 Kč měsíčně. Čerpání úvěru ve výši 700 000 Kč bylo prokázáno výpisy z úvěrového účtu a platební historií. Z těchto listiny soud taktéž zjistil, že banka eviduje platby žalovaného na předmětný úvěr v celkové výši 74 016,94 Kč. Dopisem ze dne 29. 12. 2024 oznámila banka žalovanému, že rozhodla o okamžité splatnosti předmětného úvěru ke dni 29. 12. 2024 a vyzvala jej k úhradě celé dlužné částky.
6. Z žádosti o úvěr Konsolidace půjček ze dne 14. 2. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný vůči bance prohlásil, že je zaměstnán v [Anonymizováno] a.s., jeho průměrný čistý příjem za tři měsíce činí 36 216 Kč, náklady na bydlení činí 4 100 Kč měsíčně, vyživuje jednu osobu, žije s družkou. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti [Anonymizováno] č. [hodnota] ze dne 27. 11. 2025 bylo zjištěno, že banka vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti, dále lustrovala žalovaného v insolvenčním rejstříku, v rejstřících BRKI a NRKI a v databázi neplatných osobních dokladů. Příjem žalovaného byl ověřován z dokladů jim předložených, případně z výpisu z běžného účtu. Do výdajů byly započteny doložené výdaje uvedené v žádosti o úvěr, částka životního minima, částka normativních nákladů na bydlení a výše měsíčních splátek závazků zjištěných z veřejných databází. Životní náklady žalovaného byly vypočteny na 15 703,48 Kč a příjem žalovaného na 36 216 Kč. Z potvrzení o výši příjmu bylo zjištěno, že bylo vystaveno na formuláři banky zaměstnavatelem žalovaného [Anonymizováno] a.s. dne 12. 2. 2024 a průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce činil 36 216 Kč, ze mzdy nebyly prováděny žádné srážky a žalovaný byl zaměstnán u této společnosti jako jeřábník od 1. 4. 2019.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 14. 5. 2025 mezi [právnická osoba]. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o spotřebitelském úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla i v řízení uplatněná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo postupitelem oznámeno žalovanému dopisem ze dne 27. 5. 2025, který byl dle podacího lístku dne 6. 6. 2025 odeslán jako doporučená zásilka žalovanému. O úhradu dlužné částky byl následně žalovaný upomínán žalobkyní v předžalobní výzvě ze dne 25. 8. 2025, která byla dle podacího lístku téhož dne odeslána jako doporučená zásilka.
8. Výslech žalovaného byl proveden ke zjištění jeho aktuálních osobních a majetkových poměrů. Žalovaný je invalidním důchodcem, původně přiznaný invalidní důchod III. stupně mu byl snížen na II. stupeň invalidity a důchod nyní činí 13 761 Kč měsíčně. Žalovaný dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 4 400 Kč měsíčně. Žalovaný je rozvedený, žije sám ve dvoupokojovém nájemním bytě. Do Karviné se přestěhoval z [Anonymizováno] s ohledem na svůj zdravotní stav, v [adresa] žije totiž jeho matka, která by se o něj mohla starat v případě potřeby. Žalovaný je nemajetný, má dluh vůči [právnická osoba]. ve výši 80 000 Kč, který v současné době nesplácí. Má vyživovací povinnost k dítěti ve věku osm let, která byla soudně stanovena na 2 700 Kč měsíčně. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činí 13 000 Kč měsíčně, za energie platí 1 780 Kč měsíčně. Doplatky za léky na diabetes činí 2 400 Kč za rok. Žalovaný úvěr bance splácel do doby, než onemocněl a byl hospitalizován. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 2. 12. 2024 bylo zjištěno, že žalovanému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 22 493 Kč měsíčně od 14. 10. 2024, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla o 70 %. Z rozhodnutí ČSSZ ze dne 21. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalovanému byl od 6. 10. 2025 snížena výše invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně na částku 13 761 Kč měsíčně, jelikož jeho pracovní schopnost poklesla o 50 %. Z dohody o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu ze dne 19. 12. 2025 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a [právnická osoba], žalovaný se zavázal uhradit svůj dluh z nedoplatku ceny za elektřinu v celkové výši 3 347,07 Kč uhradit formou šesti splátek po 552,35 Kč měsíčně (poslední splátka 585,32 Kč) k 16. dni v měsíci od ledna do června 2026.
9. Žaloba se jeví soudu důvodnou toliko částečně, a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Soud má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná a jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Dle soudu nebylo prokázáno, že by [právnická osoba]. dostála svým povinnostem stanoveným v ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalovaný v řízení vznesl námitku neplatnosti smlouvy z tohoto důvodu.
10. Úvěrující banka řádně zjišťovala výši příjmu žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy. Vycházela z tvrzení žalovaného o výši jeho čistého měsíčního příjmu, tuto výši příjmu ověřovala potvrzením zaměstnavatele. Banka však nezjišťovala skutečnou výši pravidelných výdajů žalovaného. Vycházela pouze z částky životního minima a normativních nákladů na bydlení. Z listiny vyhotovené bankou není zřejmé, jakým výpočtem dospěla ke konkrétní částce životních nákladů žalovaného. Soud dospěl tedy k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla bankou řádně zjišťována před uzavřením úvěrové smlouvy.
11. Soud tak dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, avšak uplatněný v tomto řízení nárok mohl být částečně posouzen jako nárok na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele ve smyslu ust. § 87 odst. 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se o speciální ustanovení k ustanovením občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Soud teprve stanoví povinnost žalovaného vrátit jistinu poskytnutého mu úvěru, žalovaný tak doposud v prodlení není a nemůže být zavázán k úhradě úroků z prodlení. Žalovanému byla poskytnuta ze strany předchůdkyně žalobkyně částka 700 000 Kč. Žalovaný uhradil na splátkách úvěru částku 74 016,94 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek, kterou banka postoupila na žalobkyni v řízení uplatněnou pohledávku za žalovaným, byť tato byla označeny jako pohledávka ze smlouvy o úvěru. Žalovaný tak byl zavázán uhradit žalobkyni podle § 87 odst. 1 věta druhá zákona č. 257/2016 Sb. částku 625 983,06 Kč, kdy se jedná o rozdíl mezi částkami 700 000 Kč a 74 016,94 Kč. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
12. Soud zohlednil možnosti žalovaného splácet dlužnou částku a zavázal jej toto uhradit v měsíčních splátkách po 600 Kč. Aktuální situace žalovaného je zcela tíživá. Žalovaný je dlouhodobě nemocný, byl mu přiznán invalidní důchod, který byl následně podstatně snížen vzhledem k přehodnocení stupně invalidity žalovaného. Invalidní důchod a příspěvek na bydlení pokryjí pouze náklady na bydlení, na zajištění základních životních potřeb a na splnění zákonné vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti. Jelikož žalovaný v současné době splácí nedoplatek ceny za dodanou elektřinu, není schopen aktuálně jakékoliv další platby na úhradu vzniklého dluhu. Situace dozná změny v červnu 2026, kdy skončí splácení tohoto dluhu poslední splátkou ve výši 585,32 Kč. Od července 2026 bude tedy mít žalovaný volné prostředky alespoň k minimálním splátkám dlužné částky, a proto jej soud zavázal k úhradě zbylé části poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v měsíčních splátkách, které bude schopen splácet.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle ust. § 150 o. s. ř. a soud nepřiznal procesně úspěšnější žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Soud jednak zohlednil zcela nepříznivou životní situaci žalovaného a také má zato, že v této věci nelze postupovat formalistických propočtem procesního úspěchu a neúspěchu účastníků na základě srovnání výše částky přiznané žalobkyni a částky, co do které byla žaloba zamítnuta. Spor mezi účastníky se týkal platnosti úvěrové smlouvy a možnosti žalovaného splácet dlužnou částku. V obou případech se soud přiklonil ke stanovisku žalovaného, tj. že smlouva o úvěru je neplatná a že v možnostech žalovaného je splácet dlužnou částku po 600 Kč měsíčně (kdy žalovaný navrhoval částku 500 Kč a žalobkyně naopak částku 35 500 Kč měsíčně). Ve skutečnostech shora uvedených spatřuje soud důvody zvláštního zřetele hodné, pro které žalobkyni náhradu nákladů řízení ani z části nepřiznal.
14. Soud zavázal žalobkyni k úhradě doplatku soudního poplatku ve výši 6 907 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 27 628 Kč, kterou žalobkyně splnila. Elektronický platební rozkaz však nemohl být ve věci vydán, jelikož žalobě nebylo možno v celém rozsahu vyhovět na základě skutkových tvrzení uváděných žalobkyní. V řízení však bylo dále pokračováno, a proto vznikla žalobkyni povinnost doplacení soudního poplatku až do výše stanovené dle položky 1 písm. b) sazebníku, tj. do částky 34 535 Kč.
15. O odměně a náhradě hotových výdajů ustanovené zástupkyně žalovaného bude rozhodnuto samostatným usnesením po pravomocném skončení této věci.