27 C 138/2025

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 3. 2025 se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 275 779,93 Kč ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota], když smlouva byla uzavřena dne 7. 6. 2016. Žalobkyně poskytla žalovanému v červenci 2016 částku v celkové výši 430 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal hradit ve splátkách dle smlouvy, vždy nejpozději k 25. dni v měsíci následujícímu po datu výplaty, kdy mělo být započato se splácením úvěru. Žalovaný byl opakovaně upomínán, aby hradil dluh řádně. Poslední řádně uhrazená splátka byla splatná dne 30. 11. 2023. Z důvodu porušení podmínek smlouvy žalobkyně od smlouvy odstoupila ke dni 31. 12. 2024. Ke dni 28. 2. 2025 činil dluh 282 669,83 Kč a tvořila jej jistina 275 779,93 Kč, úroky 2 293,56 Kč a úroky z prodlení 4 596,34 Kč.

2. Žalovaný namítnul, že s celý nárokem, jak je žalobkyní uplatněn, nesouhlasí a považuje jej za neoprávněný. Žalovaný reagoval neprodleně e-mailem již v lednu 2025 a očekával zaslání avizovaného rozpisu splátek úvěru žalobkyní, aby mohl splácet úvěr ve splátkách. Žalovaný nesouhlasí s postupem žalobkyně, kdy se jedná o bagatelní nedoplatek, způsobený nastalou komplikovanou životní situací, kterou musel žalovaný v rozhodném období řešit primárně, a nedostalo se mu tak prostoru ze strany žalobkyně situaci řešit uspokojivě pro obě strany. [adresa] toho žalobkyně řešila situaci radikálně podáním žaloby.

3. Žalobkyně uvedla, že celková výše dluhu ze smlouvy o překlenovacím úvěru č. [hodnota] činí k dnešnímu dni 294 900,82 Kč a dosud uhrazené náklady řízení jsou ve výši 11 031 Kč. Žalobkyně se na rozdíl od žalovaného nedomnívá, že jde o bagatelní dluh (nedoplatek). Žalovaný byl telefonicky kontaktován dne 8. 1. 2025 pracovnicí žalobkyně s návrhem na řešení úhrady dlužné pohledávky smírnou cestou ve formě uzavření prétorského smíru, kdy by minimální měsíční splátka činila 5 900 Kč, následně byla tato dohoda ze strany žalovaného dne 24. 1. 2025 telefonicky odsouhlasena. Žalobce zaslal žalovanému návrh této dohody spolu s průvodním dopisem obsahujícím přesné instrukce, jak má žalovaný postupovat. Korespondenci si žalovaný převzal dne 17. 2. 2025, ale vzhledem k tomu, že podepsaný návrh dohody žalobci do stanoveného data nevrátil, nezbylo žalobci než přistoupit k zahájení soudního řízení. Žalobkyně souhlasila se splátkami po 6 000 Kč pod ztrátou výhody splátek.

4. Žalovaný v podání ze dne 5. 7. 2025 uvedl, že souhlasí s návrhem na úhradu dlužné částky formou splátek, jak bylo dříve navrhováno. Navrhuje zachování původní výše splátek s tím, že případná dlužná částka bude doplacena postupně nad rámec standardních splátek dle dohodnutého harmonogramu. Žádá, aby došlo k ztrátě výhody splátek až po třetí po sobě jdoucí neuhrazené splátce, nikoliv již po první opožděné platbě, a to vzhledem k jeho aktuálně složité a nestabilní ekonomické situaci v podnikatelském sektoru. Ohrazuje se proti tvrzení, že dne 24.1. 2025 telefonicky souhlasil, že „je vše v pořádku“. Hovor byl zaznamenán a žádný výslovný souhlas s konkrétním návrhem během něj nevyslovil. Potvrzuje, že dne 17. 2.2025 převzal korespondenci od žalobkyně, ale dopis měl pouze informativní charakter, a neobsahoval žádný konkrétní návrh dohody k podpisu, jak tvrdí žalobkyně.

5. Soud dne 25. 6. 2025 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli současně poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude soud předpokládat, že nemají proti takovému postupu soudu námitek. Výzva podle § 115a o.s.ř. byla žalobkyni doručena dne 26. 6. 2025, žalovanému doručena dne 30. 6. 2025, 8denní lhůta k vyjádření uplynula účastníkům marně, neboť žalobkyně se k výzvě nevyjádřila a žalovaný v podání ze dne 5. 7. 2025 se k této výzvě rovněž nijak nevyjádřil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že účastníci nemají proti postupu soudu podle § 115a o.s.ř. námitek, a rozhodnul ve věci bez jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů.

6. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto listinných důkazů, a to smlouvy o překlenovacím úvěru, obchodních podmínek, žádostí o výplatu, vyčíslení pohledávky, výpisů z účtu, oznámení o zesplatnění a dvou upomínek.

7. Z obsahu spisu a výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:

8. Ze smlouvy o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření č. [hodnota] vzal soud za prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 7. 6. 2016 smlouvu o překlenovacím úvěru ze stavebního spoření, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 430 000 Kč, s úrokovou sazbou 4,99 % p. a. Žalovaný se zavázal hradit zálohovou měsíční splátku úroku 1 788,08 Kč a dále hradit měsíční vklad stavebního spoření 1 740 Kč, a to nejpozději k 25. dni v měsíci, a to od měsíce následujícího po vyhotovení návrhu smlouvy. Výplata úvěru bude provedena na základě písemné žádosti klienta. V druhé fázi po přidělení překlenovacího úvěru budou činit splátky jistiny a úroku činit 3 528 Kč měsíčně. Smlouva je účastníky datována a podepsána, přičemž nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky. Z žádosti žalovaného o čerpání úvěru ze dne 8. 7. 2016, oznámení žalobkyně o výplatě částky ze dne 13. 7. 2016, druhé žádosti žalovaného o čerpání úvěru ze dne 8. 7. 2016, druhého oznámení žalobkyně o výplatě částky ze dne 13. 7. 2016 a výpisu z úvěrového účtu z července 2016 soud zjistil, že žalovanému byla v červenci 2016 postupně vyplacena částka v jeho prospěch 430 000 Kč (269 868,86 Kč + 159 117,89 Kč + 637,42 Kč + 375,83 Kč). Z výpisů z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovaný hradil řádně a včas splátky do 30. 11. 2024, poté již hradil splátky nepravidelně pouze ve výši 1 788,08 Kč, přičemž poslední 2 splátky před zesplatněním byly uhrazeny dne 4. 9. 2024 ve výši 1 788,08 Kč a dne 7. 11. 2024 ve výši 1 800 Kč. Dopisem ze dne 1. 12. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě aktuálního nedoplatku na úvěrovém účtu v celkové výši 5 340,48 Kč a na dospořovacím účtu v celkové výši 5 100 Kč nejpozději do 31. 12. 2024. V případě, že shora uvedená(-é) částka(-y) nebudou uhrazeny do stanoveného termínu, odstupuje tímto žalobkyně od shora uvedené úvěrové smlouvy k výše uvedenému termínu dle Všeobecných úvěrových podmínek čl. 9 odst. 3 písm. a) popř. b). a zároveň z titulu podstatného porušení smluvních podmínek dle Všeobecných obchodních podmínek i od smlouvy o stavebním spoření č. [hodnota]. Z dodejky soud zjistil, že dopis byl žalovanému doručen dne 11. 12. 2024. Pokud nastanou účinky odstoupení, je žalovaný povinen uhradit dluh 446 746,04 Kč bez zbytečného odkladu. Z vyčíslení pohledávky ke dni 28. 2. 2025 soud zjistil, že k tomuto dni činil dluh 282 669,83 Kč a tvořila jej jistina 275 779,93 Kč, úroky 2 293,56 Kč a úroky z prodlení 4 596,34 Kč. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovaným smlouvu, která má všechny náležitosti smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku. Žalovaný uzavření smlouvy a poskytnutí peněžních prostředků nijak nerozporoval. Žalovanému proto následně vznikla povinnost splácet poskytnutý překlenovací úvěr spolu se smluvními úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě, a to konkrétně hradit zálohovou měsíční splátku úroku 1 788,08 Kč a dále hradit měsíční vklad stavebního spoření 1 740 Kč. Žalovaný však úvěr řádně nesplácel, a proto byl žalobkyní dne 1. 12. 2024 vyzván k úhradě aktuálního dluhu na splátkách ve výši 10 440,48 Kč pod sankcí odstoupení od smlouvy s účinky k 31. 12. 2024, k čemuž následně došlo. Žalobkyně rovněž prokázala, že se tato výzva dostala do sféry dispozice žalovaného. Žalobkyně listinnými důkazy zcela prokázala jak vznik smluvního vztahu mezi ní a žalovaným, ale i poskytnutí částky 430 000 Kč z titulu úvěru a skutečnost, že žalovaný z tohoto vztahu řádně neplnil. Soud proto s odkazem na skutková zjištění podané žalobě vyhověl v celém rozsahu a zavázal žalovaného dluh žalobkyni uhradit dluh na jistině 275 779,93 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení, uložil mu soud povinnost zaplatit žalobkyni i smluvní úrok a úrok z prodlení až do úplné úhrady dluhu, přičemž toto příslušenství kapitalizované do 28. 2. 2025 činí 2 293,56 Kč, resp. 4 596,34 Kč.

10. Námitky žalovaného zejm. ohledně neuzavření dohody o splátkách v důsledku neochoty žalobkyně a neposkytnutí dostatečné reakční doby soud neshledal důvodné. Soud podotýká, že žalovaný měl sjednané splátky již v původní smlouvě, tyto však řádně a včas neplnil, ač to byla dle zákona a smlouvy jeho základní povinnosti. Žalovaný tudíž nemusel vyčkávat na případné uzavření dohody o splátkách. Pokud nebyl schopen hradit splátky ve výši a v termínech dle smlouvy, mohl dobrovolně hradit alespoň v takových částkách, které byly v jeho finančních možnostech, byť by byly nižší, než sjednané splátky, aby tím alespoň částečně postupně umořoval a snižoval svůj dluh, což však žalovaný neučinil, a přestal dluh splácet zcela a dosud jej znovu splácet nezačal, a to alespoň splátkami v jeho aktuálních možnostech, ač od zesplatnění uplynulo víc než půl roku. Pokud nebyla uzavřena nová dohoda o splácení dluhu v jiných splátkách než dle smlouvy, přičemž soud zdůrazňuje, že jde opět o konsensus, tedy souhlasný projev obou smluvních stran, žalobkyně jako věřitel tedy není povinna vyhovět jednostranné žádosti žalovaného dlužníka ohledně změny splátkového kalendáře, byl žalovaný touto smlouvou i nadále vázán a neplněním docházelo k porušování jeho základní smluvní povinnosti, přičemž důvody, pro které nesplácel dluh, nejsou z hlediska českého právního řádu relevantní, protože nezprošťují dlužníka odpovědnosti za prodlení. Žalobkyně proto byla oprávněna podat žalobu k soudu a má právo na zaplacení dlužné částky, jakož i náhrady nákladů řízení, neboť žaloba byla shledána důvodnou.

11. Ze zákona dle § 160 odst. 1 o.s.ř. je ukládána povinnost k peněžitému plnění zásadně ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Jelikož žalobkyně souhlasila s plněním dluhu ve splátkách po 6 000 Kč měsíčně, soud rozhodl o plnění dluhu s příslušenstvím a náhradě nákladů řízení ve splátkách navržených žalobkyní, když pro uložení nižších splátek neshledal důvody. Dle rozhodovací praxe Krajského soudu v Ostravě jako soudu odvolacího by v případě plnění ve splátkách musel být dluh včetně příslušenství a nákladů řízení uhrazen nejpozději do 6 měsíců až jednoho roku od právní moci rozsudku. To by zde představovalo splátky ve výši nejméně cca 24 000 Kč měsíčně, což je víc než čtyřnásobek výše splátek navrhovaných žalobkyní. Uložit splácení dluhu v nižších než žalobkyní navrhovaných splátkách by proto bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť by tím došlo k značnému prodloužení úplného splnění dluhu a značného zvýhodnění žalovaného jako dlužníka oproti žalobkyni jako věřiteli. Soud pak současně s povolením splátek standardně sankcionoval případné prodlení žalovaného s úhradou některé ze splátek ztrátou výhody splátek. Žalovaným požadovaná ztráta výhody splátek až po třetí po sobě jdoucí neuhrazené splátce a nikoliv po první není v souladu se soudní praxí a ve svém důsledku by to pro žalovaného opět znamenalo značné zvýhodnění oproti žalobkyni jako věřiteli a potenciální výrazné možné další prodloužení úhrady dluhu.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. l o.s.ř. a uložil neúspěšnému žalovanému povinnost nahradit úspěšné žalobkyni na nákladech částku 11 331 Kč. Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 11 031 Kč a 1 paušální náhrada po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (za podání žaloby).

Odůvodnění

Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 27 C 138/2025 byl dne 24. 7. 2025 vyhlášen rozsudek, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 282 669,83 Kč se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení v pravidelných měsíčních splátkách po 6 000 Kč měsíčně. V rozporu se zněním výroku rozsudku, jak byl vyhlášen, došlo v jeho písemném vyhotovení k písařské chybě ve výroku ve věci samé, když v závěru výroku rozsudku není uveden text „a to vše pod ztrátou výhody splátek“. Protože jde o zřejmou nesprávnost, patrnou i z porovnání výroku rozsudku s bodem 11 jeho odůvodnění, kde je tato skutečnost uvedena, byla podle § 164 o. s. ř. provedena oprava tímto opravným usnesením.