106 C 291/2025

Odůvodnění

Žalobou, jež byla soudu doručena dne [datum], se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce se stal na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum] v dědické věci po zemřelém [jméno FO], dědicem pozůstalosti. Na základě uvedeného usnesení nabyl žalobce mimo jiné práva a povinnosti ke spořícímu účtu vedenému u [právnická osoba]., pobočky [adresa], číslo účtu [č. účtu], na němž bylo uloženo v den úmrtí pana [jméno FO] [částka]. Částka ve výši [částka] byla dne [datum] v 9:02 hodin na pobočce žalované v [Anonymizováno] z účtu vybrána. [jméno FO], majitel účtu, zemřel v NsP [adresa], kde byl [podezřelý výraz] dne [datum], v 18:55. Jeho zdravotní stav vylučoval, aby tento den, byť v 9:02, se nacházel na pracovišti [právnická osoba]., pobočka [adresa] a vybíral zde citovanou částku. Žalovaná ve zprávě adresované Policii ČR [adresa] ze dne [datum] se zabývala citovaným výběrem z podnětu žalobce ze dne [datum] uvedla, že výběr z účtu provedl osobně na pobočce pan [jméno FO] a Policie ČR věc odložila. Žalovaná po několika dnech po citovanému kontaktovala žalobce za účelem dostavení se na pobočku v Orlové. V rámci jednání dne [datum] žalovaná po žalobci žádala úmrtní list zemřelého pana [jméno FO] a ukázala žalobci kamerový záznam s osobou, která provedla výběr peněz, kdy žalobce uvedl, že v této osobě poznává [jméno FO] narozeného [datum], syna zemřelého. Žalovaná věc neoprávněného výběru žalobcem už neřešila. Dědické řízení vedené u notáře [tituly před jménem] [jméno FO] v [Anonymizováno] pod č. j. [spisová značka] bylo pravomocně ukončeno až dne [datum], když v rámci dědického řízení byl veden spor o dědictví mezi žalobcem a synem zůstavitele panem [jméno FO], kdy [jméno FO], který byl zemřelým vyděděn pro svůj asociální život, páchá trestnou činnost a měl velké dluhy, se soudní cestou u Okresního soudu v [adresa] domáhal přiznání dědictví po svém otci. Žalobce na základě uvedeného tvrdí, že částku [částka] dne [datum] musela vybrat z účtu číslo [č. účtu] vedeném u žalované na pobočce v Orlové neprávem jiná osoba než majitel účtu [jméno FO], popřípadě žalobce, který měl dispoziční právo k účtu. Žalovaná pochybila, když částku [částka] vydala neoprávněné osobě a v příčinné souvislosti s tímto jednáním vznikla majiteli účtu panu [jméno FO] škoda. Žalobce dne [datum] na základě citovaného rozhodnutí nabyl všechna práva o povinnosti po zemřelém [jméno FO], tedy i právo domáhat se náhrady škody, z titulu vzniklé majetkové újmy ve výši [částka]. Žalovaná odmítla dlužnou částku žalobci uhradit z důvodu údajného promlčení, když o vzniku škody měl žalobce vědět již dne [datum]. Promlčecí lhůta běží od [datum], tj. dne, kdy žalobce nabyl pohledávku za žalovaného a kdy mohl ve smyslu ustanovení § 619 o. z. jako osoba oprávněná poprvé uplatnit svou pohledávku vůči žalované.Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum], kterým navrhla zamítnout žalobu v plném rozsahu. K věci sdělila, že interním šetřením bylo zjištěno, že dne [datum] byl z účtu číslo [č. účtu] proveden výběr hotovosti ve výši [částka]. Žalovaná neměla v tu dobu informaci o tom, že by zdravotní stav pana [jméno FO] vylučoval tento úkon. Bylo zjištěno, že při výběru hotovosti se osoba prokázala platným občanským průkazem. V předmětné době platila s ohledem na vládní nařízení související s pandemií [podezřelý výraz] Covid-19 povinnost nosit roušky. Na kamerových záznamech má tato osoba roušku, podobu klienta nelze tedy vyloučit. Podpis na pokladním dokladu byl pokladní akceptován, odpovídá podpisovému vzoru. Žalobce jako disponent k účtu zjistil z internetového bankovnictví, že dne [datum] proběhl výběr hotovosti ve výši [částka]. Dne [datum] proběhlo v pobočce žalované jednání s žalobcem, který byl zároveň disponentem k předmětnému účtu. Po zhlédnutí záznamu zachycujícího výběr hotovosti, žalobce uvedl, že osoba provádějící výběr by mohla být synem zemřelého majitele účtu. Žalobce prokazatelně nejpozději [datum] věděl, že došlo k předmětnému výběru z účtu, ke kterému měl v tu dobu dispoziční oprávnění a následně tento účet zdědil. Žalovaná má za to, že rozhodným dnem, kdy se oprávněná osoba, tedy žalobce, dozvěděla o okolnostech rozhodujících pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla, je datum [datum]. Řízení u soudu bylo zahájeno dne [datum], tj. nárok na náhradu škody byl uplatněn po uplynutí subjektivní 3leté promlčecí lhůty a je tedy promlčen.Podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobce dále vyjádřil tak, že pokud jde o námitku promlčení, pak má za to, že lhůta běží až od [datum]. Promlčecí lhůta neběží již ode dne [datum], neboť tehdy žalobce nebyl vlastníkem pohledávky, nebyl oprávněn tuto pohledávku vůči žalované, jakkoliv uplatnit.Žalovaná se vyjádřila podáním doručeným soudu dne [datum], ve kterém uvádí, že nesouhlasí s tvrzením žalobce, že promlčecí lhůta v daném případě počala běžet až od [datum], tj. od okamžiku, kdy žalobce na základě usnesení o dědictví nabyl pohledávku za žalovanou, a to z těchto důvodů: dne [datum] při jednání na pobočce žalované zhlédl kamerový záznam zachycující výběr hotovosti. Identifikoval osobu provádějící výběr, zřejmě jako syna zemřelého majitele účtu, měl k dispozici dispoziční právo k předmětnému účtu, a tedy i vědomost o výši peněžních prostředků na účtu a věděl, že k výběru uvedeného dne došlo. Právo na náhradu škody vzniklo okamžikem vzniku škodné události, tj. neoprávněným výběrem dne [datum] a vědomost o něm nabyl žalobce dne [datum]. Skutečnost, že žalobce byl v té době disponujícím, nikoliv formálním vlastníkem pohledávky, na počátek běhu promlčecí lhůty nic nemění, neboť promlčecí lhůta běží tomu, jehož právo se promlčuje a tím byl i samotný zůstavitel. Dále žalobce měl další možnosti k vymožení nároku na náhradu škody, kdy měl možnost uplatnit u soudu nebo u jiného příslušného orgánu tuto škodu, kdy ovšem lhůta činí maximálně 13 měsíců ode dne, kdy byla částka platební transakce odepsána z platebního účtu plátcem, nebo kdy byla plátcem jinak dána k dispozici k provedení platební transakce. Dále žalovaná uvádí, že dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele, vlastníkem pohledávky se dědic stává k okamžiku smrti zůstavitele. Dědické usnesení má deklaratorní účinky. Žalobce jakožto účastník dědického řízení s vědomostí toho, že mezi zůstavitelem a ním byla sepsána závěť, mohl předpokládat, že po zůstaviteli bude dědit a měl tak právo podat žalobu na náhradu škody z titulu správy pozůstalosti.U jednání, jež se ve věci konalo dne [datum], žalobce setrval na podané žalobě v plném rozsahu. K námitce promlčení se vyjádřil tak, že počítá lhůty dle ustanovení § 619 o. z. Tvrdí, že žalobce nebyl poškozený, v době výběru nebyl vlastníkem účtu, vstoupil do práv až na základě dědického rozhodnutí ze dne [datum], kdy bylo rozhodnuto v dědickém řízení, že žalobce se stal vlastníkem účtu, a tedy od tohoto data [datum] se mohl vůči žalované domáhat náhrady škody. Kdyby žalobce podal žalobou kdykoliv dříve, pak by o žalobě nemohlo být rozhodnuto, neboť by soud neměl postavené, že žalobce je vlastníkem účtu. Žalobce, tak nemohl být poškozený, když účet jeho majetkem nebyl a majitelem účtu se stal až na základě dědického rozhodnutí. Dále tvrdí, že v době, kdy se objevila nová závěť pana [jméno FO] a notář odkázal na řízení, které mělo určit, která závěť je platná, to bylo od [datum], pak do doby, než o panu [jméno FO] rozhodl krajský soud, tedy [datum], došlo ke stavění promlčecí doby, bylo to cca po dobu 13 měsíců. V této době se rozhodovalo, která závěť je platná a kdo bude dědicem. Žalobce tedy má za to, že žalobu podal včas.Žalovaná sdělila, že je nesporné, že žalobce dne [datum] zjistil, že proběhl výběr peněz. Pokud jde o dědické rozhodnutí, pak toto má deklaratorní účinky, kdy dědictví se nabývá úmrtím zůstavitele a žalobce se tak de facto stává vlastníkem věcí zpětně. V občanském zákoníku není žádné ustanovení, které by stanovovalo, že by mělo dojít k přerušení promlčecí doby, když probíhá dědické řízení. Dědické řízení nemá vliv na běh promlčecí doby. Pokud by žalobce podal žalobu dříve a nebylo by jasné, kdo je dědicem, pak by soud pravděpodobně řízení o náhradu škody přerušil a za této situace by došlo ke stavení promlčecí doby. Ani navazující řízení, které zmiňoval žalobce probíhající u krajského soudu, nemělo vliv nastavění promlčecí lhůty. Žalobce na jednání dne [datum] sdělil, že má závěť, současně byl i disponentem účtu. To vypovídalo o tom, že mezi ním a zůstavitelem byly přátelské vztahy a neměl důvod se domnívat, že snad by byla jiná závěť. Žalobce mohl konat dříve, když měl k tomu všechny podstatné vědomosti.Žalobce dále doplnil, že závěť, kterou zůstavitel vyhotovil ve prospěch žalobce, byla z roku 2015 a do dne jeho úmrtí mohl vyhotovit ještě daleko více závětí. Tvrdí, že žalobce v prosinci roku 2021 nebyl poškozený, ale pravděpodobně osobou poškozenou, tudíž v té době ještě nemohl žalovat.Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno z usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], že Okresní soud v [adresa] rozhodl ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO] za účasti závětního dědice [jméno FO] tak, že byla určena obvyklá cena majetku pozůstalosti, výše dluhu po zůstavitelovi a čistá hodnota dědictví. Bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze závěti [jméno FO] narozeném [Datum narození žalobce], trvale bytem [adresa]. Majetek patřící do dědictví tvoří položky a) až f), kdy pod položkou d) jsou uvedena práva a povinnosti k účtům mimo jiné k účtu [č. účtu] vedeného u [právnická osoba] a se sídlem [adresa] na jméno zůstavitele. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum].Z výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba]. číslo [č. účtu] spoření [právnická osoba] s názvem účtu [jméno FO], vzal soud za prokázáno, že dne [datum] byl proveden výběr hotovosti ve výši [částka].Z žádosti o součinnost [právnická osoba]., adresované Policií ČR, Krajským ředitelstvím Moravskoslezského kraje, územní odbor [adresa], ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že banka byla vyzvána k součinnosti, sděluje, že výběr ve výši [částka] byl dne [datum] proveden v 9:02 na pobočce [adresa], Osvobození. Výběr hotovosti provedl majitel účtu [jméno FO], narozen [datum].Z listu o prohlídce zemřelého ze dne [datum], vzal soud za prokázáno, že pan [jméno FO], narozen [datum], zemřel dne [datum] v 18:55.Z podnětu k zahájení [podezřelý výraz] stíhání ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že žalobce učinil podnět na Policii ČR ve věci nezákonného jednání pana [jméno FO], kdy sdělil, že se stal na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] v dědické věci po zemřelém [jméno FO], vlastníkem účtu číslo [č. účtu]. Na Spořicím účtu bylo uloženo ke dni úmrtí cca [částka] [částka] částka, byla po smrti [jméno FO] vybrána. Žalobce je přesvědčen, že pan [jméno FO] se v tomto případě dopustil [podezřelý výraz] činu.Z usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] vzal soud za prokázáno, že v řízení o pozůstalosti po [jméno FO] za účasti [jméno FO] a zůstavitelova syna [jméno FO] bylo uloženo synovi [jméno FO], aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podal u Okresního soudu v [adresa] žalobu proti závětnímu dědici [jméno FO] na určení, že je dědicem ze závěti a účastníkem dědického řízení po zůstaviteli a aby současně o podání žaloby vyrozuměl soud, který vede řízení o dědictví. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude v dědickém řízení pokračováno bez zřetele na tohoto dědice. Z odůvodnění vyplývá, že v průběhu dědického řízení bylo zjištěno, že zůstavitel zanechal dvě pořízení pro případ smrti, a to závěť a listinu o vydědění, sepsané jako veřejnou listinu dne [datum], kterou zůstavitel ustanovil za univerzálního dědice pana [jméno FO] a současně vydědil své jediné dítě, syna [jméno FO]. Dále v průběhu řízení byla předložena, dle tvrzení zůstavitelova syna [jméno FO], soukromá listina, a to vlastnoruční závět zůstavitele sepsaná [datum] v přítomnosti dvou svědků, kterou zůstavitel ustanovil za univerzálního dědice pana [jméno FO] a současně zrušil jeho předchozí vydědění. [Jméno žalobce] a [jméno FO] uznali závěť 1 za pravou a platnou, závěť 2 prohlásil [Jméno žalobce] za nepravou a neplatnou, když uvedl, že zůstavitel závěť nemohl sepsat ani podepsat. Protože rozhodnutí o dědickém právu závisí na zjištění této sporné skutečnosti, byl odkázán zůstavitelův syn [jméno FO], aby své právo uplatnil žalobou.Z usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], právní moc dne [datum] vzal soud za prokázáno, že Krajský soud v [adresa] k odvolání pozůstalého syna [jméno FO] rozhodl, že se ukončuje v řízení účast [jméno FO] jako dědice ze závěti zůstavitele sepsané dne [datum]. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že usnesením ze dne [datum] okresní soud uložil synu zůstavitele [jméno FO], aby do dvou měsíců od právní moci usnesení podal u okresního soudu žalobu proti závětnímu dědici [jméno FO] na určení, že je dědicem ze závěti a účastníkem dědického řízení po zůstaviteli. Současně byl poučen, že nebude-li žaloba podána, bude soud v dědickém řízení pokračovat bez zřetele na tohoto dědice. Syn zůstavitele podal dne [datum] žalobu na určení, že žalobce je dědicem ze závěti. Dne [datum] bylo řízení zastaveno z důvodu nezaplacení soudního poplatku. Usnesení nabylo právní moci [datum]. Za dané situace platí, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch odvolatele, syna na zůstavitele [jméno FO] a okresní soud postupoval správně, když postupem podle § 170 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb. ukončil jeho účast v řízení.Z vyrozumění [právnická osoba] ze dne [datum] adresované žalobci vzal soud za prokázáno, že na základě oznámení bylo prováděno šetření, kdy provedeným šetřením nebyly ve věci možného spáchání [podezřelý výraz] neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru, zjištěny žádné skutečnosti a důvody nasvědčující tomu, že byl spáchán [podezřelý výraz] čin a neodůvodňují zahájení úkonu [podezřelý výraz] řízení. Ve věci krádeže finanční hotovosti ze spořicího účtu ve výši [částka] byly dne [datum] zahájeny úkony [podezřelý výraz] řízení pro podezření ze spáchání [podezřelý výraz] krádeže, avšak provedeným šetřením bylo zjištěno, že finanční hotovost vybral z účtu majitel účtu [jméno FO] přímo na pobočce [právnická osoba] ještě před smrtí. Věc byla odložena.Z pokusu o smírné vyřešení věci ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že žalobce prostřednictvím právního zástupce vyzývá žalovanou k úhradě částky [částka].Z vyjádření k pokusu o smír ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že žalovaná sděluje, že interním šetřením banky bylo zjištěno, že dne [datum] byl z účtu [č. účtu] proveden výběr hotovosti. Dne [datum] proběhlo na pobočce jednání s disponentem panem [jméno FO]. Po zhlédnutí záznamu zachycujícího výběr hotovosti jmenovaný uvedl, že osoba provádějící výběr je zřejmě syn zemřelého majitelé účtu. Bylo tak zjištěno, že prokazatelně dne [datum] žalobce věděl, že došlo k předmětnému výběru z účtu, ke kterému měl v tu dobu dispoziční oprávnění. Nárok na náhradu škody lze uplatnit jen v zákonem stanovených lhůtách, které uplynuly z toho důvodu částka nebude uhrazena.Z podpisového vzoru vzal soud za prokázáno, že účet číslo [č. účtu] je veden na majitele [jméno FO] a k účtu byl pořízen vzor podpisu pro dispozici s peněžními prostředky.Z pokladního dokladu o výběru z účtu číslo [č. účtu] vzal soud za prokázáno, že účet je veden u České Spořitelny, a.s. pobočka [adresa] na [jméno FO], z účtu byl proveden výběr částky [částka] dne [datum] v 9:02, pokladní doklad je opatřen podpisem, který je odsouhlasen.Na základě provedeného dokazování činí se od závěr o tomto skutkovém stavu: usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka], jenž nabylo právní [datum], ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO] za účasti závětního dědice, bylo potvrzeno nabytí dědictví jedinému dědici ze závěti, a to [jméno FO] narozeném [Datum narození žalobce], trvale bytem [adresa], kdy majetek patřící do dědictví tvoří mimo jiné práva a povinnosti k účtu číslo [č. účtu]. Dne [datum] v 18:55 zemřel pan [jméno FO] v [právnická osoba]. Dne [datum] v 9:02 byl proveden výběr hotovosti ve výši [částka] z účtu vedeného u [právnická osoba]., číslo účtu [č. účtu] na [jméno FO]. K účtu byl veden podpisový vzor a hotovost byla vybrána na pokladně [právnická osoba]., pobočka [adresa], kdy pokladní doklad byl opatřen podpisem, který byl odsouhlasen.Usnesením Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] bylo ve věci řízení o pozůstalosti po [jméno FO] uloženo zůstavitelovu synovi [jméno FO], narozen [datum], trvale bytem [adresa], aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podal u Okresního soudu v [adresa] žalobou proti závětnímu dědici [jméno FO], na určení, že je dědicem ze závěti a účastníkem dědického řízení po zůstaviteli, a aby současně o podání žaloby vyrozuměl soud, který vede dědické řízení. Nebude-li žaloba ve lhůtě podána, bude soud v dědickém řízení pokračovat bez zřetele na tohoto dědice.Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto ve věci řízení o pozůstalosti po zůstaviteli [jméno FO] tak, že se ukončuje v řízení účast [jméno FO] jako dědice ze závěti zůstavitele sepsané dne [datum].Dne [datum] podal žalobce k Policii ČR podnět k zahájení [podezřelý výraz] stíhání s odůvodněním, že na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum] v dědické věci po zemřelém [jméno FO] se stal vlastníkem účtu číslo [č. účtu], kdy na tomto spořícím účtu bylo ke dni úmrtí uloženo cca [částka] a částka [částka] byla po smrti [jméno FO] vybrána, kdy [Jméno žalobce] je přesvědčen, že uvedený výběr provedl [jméno FO].Dne [datum] žalovaná odpovídá Policii ČR na žádost o součinnost tak, že výběr ve výši [částka] z účtu byl proveden dne [datum] v 9:02 na pobočce [adresa], [Anonymizováno]. Výběr hotovosti provedl majitel účtu [jméno FO].Dne [datum] Policie ČR sděluje žalobci, že odložila věc pro podezření ze spáchání [podezřelý výraz] krádeže, neboť bylo zjištěno, že finanční hotovost vybral z účtu majitel účtu [jméno FO] na pobočce v [právnická osoba]., před smrtí.Podle ustanovení § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.Podle ustanovení § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.Podle ustanovení § 611 o. z. promlčují se všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem, jiná práva se promlčují, pokud to stanoví zákon.Podle ustanovení § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět mohla a měla.Podle ustanovení § 620 odst. 1 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě, to platí obdobně i pro odčinění újmy.Podle ustanovení § 629 odst. 1, 2 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky, majetkové právo se pomlčí nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.Podle ustanovení § 636 odst. 1 a 2 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla. Byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za 15 let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.Podle ustanovení § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele.Podle ustanovení § 1670 o. z. nabytí dědictví potvrzuje soud. Soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno.Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, nabytí dědictví potvrzuje soud, soud potvrdí nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno. V daném případě se žalobce stal dědicem zemřelého zůstavitele [jméno FO], bylo mu soudem potvrzeno nabytí dědictví jako jedinému závětnímu dědici, a to rozhodnutím Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka], ze dne [datum], jenž nabylo právní moci dne [datum] a mimo jiné nabyl i práva a povinnosti ke spořicímu účtu vedenému u [právnická osoba].., pobočky [adresa] číslo účtu [č. účtu]. Potvrzením dědictví ze dne [datum] žalobce nabyl všechna práva a povinnosti a k předmětnému účtu, tedy i právo domáhat se náhrady škody z titulu nemajetkové újmy ve výši [částka] vzniklé výběrem této částky z předmětného účtu dne [datum] v 9:02 hodin. Dědické řízení probíhalo až do okamžiku vypořádání dědictví pravomocným rozhodnutím soudu. V období mezi smrtí zůstavitele a okamžikem vypořádání dědictví pravomocným rozhodnutím soudu jsou dědici zůstavitele, kteří dědictví neodmítli považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví, tedy všech věcí a majetkových práv patřících do dědictví. V dědickém řízení po zemřelém zůstaviteli [jméno FO] byl řešen spor, tedy otázka, zda syn zůstavitele, pan [jméno FO], je dědicem ze závěti. Účast [jméno FO] v dědickém řízení byla ukončena rozhodnutím Krajského soudu v [adresa]. 1. 2024, č. j. [spisová značka], jenž nabylo právní moci dne [datum]. V případě, že se v dědickém řízení se vyskytl spor o tom, kdo je dědicem, pak až do potvrzení dědictví jsou všichni dědici, kteří dědictví neodmítli, považováni za vlastníky všech majetkových práv patřících do dědictví. Z právních úkonů týkajících se majetku jsou oprávněni společně a nerozdílně a ve sporech pak mají postavení nerozlučných společníků. Pokud by ovšem otázka okruhu dědiců po zůstaviteli nebyla v dědickém řízení ještě vyřešena, není vyloučeno, aby si ji soud sám posoudil jako předběžnou otázku v případném probíhajícím řízení o nárok na peněžité plnění z titulu náhrady škody.Předmětem řízení je nárok na náhradu škody jako majetkové újmy. Žaloba byla ve věci podána dne [datum] a žalovaná vznesla námitku promlčení. Pro posouzení důvodnosti námitky promlčení jsou podstatné skutečnosti uváděné v ustanovení § 619 odst. 2 a 620 odst. 1 o. z., kdy pro počátek promlčecí doby je rozhodný den, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé a právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí doby nebo pokud se o nich dozvědět měla a mohla a okolnosti rozhodne pro počátek běhu promlčecí doby jsou u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.K výběru finančních prostředků z předmětného účtu došlo dne [datum] v 9:02. Žalobce prokazatelně dne [datum] věděl o výběru, ten den se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, tedy že došlo k výběru peněz a současně, kdo výběr provedl, neboť ten den byl žalovaný seznámen s kamerovým záznamem zachycující výběr částky [částka] a ke kterému žalobce uvedl, že vybírajícím mohl být syn zůstavitele, přičemž současně tvrdil, že žalobce měl dispoziční právo k účtu a zemřelý zůstavitel s ohledem na svůj zdravotní stav nemohl, i když byl přítomen na pobočce žalované, provést výběr. Žalobce tak znal veškeré rozhodné okolnosti pro počátek běhu promlčecí lhůty, tedy vědomost o škodě, že došlo k výběru hotovosti i o osobě povinné k úhradě, tedy jím označeného syna zůstavitele. Za této situace je nutno počátek běhu promlčecí lhůty vztáhnout ke dni [datum] a podáním žaloby dne [datum] pak subjektivní promlčecí lhůta tří let již uběhla a nárok žalobce je promlčen. Nelze vztahovat počátek běhu promlčecí lhůty k okamžiku, kdy žalobci bylo potvrzeno nabytí dědictví, tedy k rozhodnutí soudu ze dne [datum], když dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, který zemřel [datum] a v období do okamžiku vypořádání dědictví pravomocným rozhodnutím soudu jsou dědici, kteří neodmítli dědictví považováni za vlastníky celého majetku patřícího do dědictví a žalobce mohl podat žalobu o náhradu škody již před datem, kdy mu soud potvrdil nabytí dědictví a v probíhajícím řízení by si soud mohl jako předběžnou otázku posoudit otázku okruhu dědiců, či učinit jiná zákonná opatření do doby vyřešení sporu. V takovém případě by došlo ve smyslu ustanovení § 648 o. z. ke stavění promlčecí doby a nedošlo by k jejímu uplynutí. Žalobu tak soud hodnotí jako nedůvodnou a byla v plném rozsahu zamítnuta.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalovaná se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdala.