106 C 435/2025

Odůvodnění

Žalobou, jež byla soudu doručena dne [datum], se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o půjčce číslo [hodnota]. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně i poplatek ve sjednané výši. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky, sjednaného poplatku se žalovaný zavázal uhradit v týdenních splátkách v hotovosti. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil tím závazky ze smlouvy. Pohledávka za žalovaného byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném uhrazení částky [částka] představující dlužnou jistinu, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 11 % z částky [částka] od [datum] do [datum] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí v něž prodlení trvá, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené ČNB a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalovaný byl žalobkyní vyzýván k plnění předžalobní výzvou, která byla odesílána dne [datum].Podáním, doručeným soudu dne [datum], žalobkyně doplnila, že žalovaný uhradil na smlouvu celkem částku [částka]. Část těchto plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu jistiny a část plateb ve výši [částka] byla použita na částečnou úhradu souhrnného poplatku.Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil.K jednání, jež se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, svou neúčast neomluvil. Žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu. Soud jednal a rozhodl o věci samé, vycházel přitom z provedených důkazů a obsahu spisu (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní, že uvedený den byla mezi stranami uzavřená smlouva o postoupení pohledávek na základě, které byla postoupena pohledávka za žalovaného.Ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a žalovaným vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o půjčce na základě, které byla žalovanému poskytnuta půjčka v částce [částka] v hotovosti, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek v částce [částka]. Celková částka, kterou je žalovaný povinen zaplatit činí [částka] a žalovaný se zavázal částku zaplatit v hotovosti v 53. týdenních splátkách po [částka] s tím, že první splátka je splatná do 7. dne od data uzavření smlouvy.Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k úhradě neuhrazené pohledávky vyplývající ze smlouvy o půjčce uzavřené dne [datum], a to nejpozději ve lhůtě do [datum].Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odesílal žalovanému dne 24. 6 2025 korespondenci.Ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázáno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaného číslo [hodnota].Na základě provedeného dokazování činí soud závěru o tomto skutkovém stavu: dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o půjčce, na základě, které poskytla žalovanému v hotovosti půjčku v částce [částka], což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Zároveň se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek v celkové výši [částka]. Celkovou částku půjčky včetně souhrnného poplatku se žalovaný zavázal zaplatit v 53týdenních splátkách po [částka]. Smlouvu žalovaný podepsal, podpisem smlouvy stvrdil převzetí půjčky v hotovosti. Smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalobkyní dne [datum] byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaného vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] číslo [hodnota]. Předžalobní výzvou z právního zástupce žalobkyně ze dne [datum] vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo [hodnota], a to ve lhůtě nejpozději do [datum], přičemž předžalobní výzva byla žalovanému odesílána dne [datum].Žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena ve smyslu ustanovení § 657 a následujících zákona č. 40/1964 Sb. účinného do [datum] smlouva o půjčce na základě, které právní předchůdce žalobkyně půjčil žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal vrátit navýšené o souhrnný poplatek ve výši [částka] Tedy žalovaný se tak zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně celkovou částku [částka]. Souhrnný poplatek představuje 69 % půjčené jistiny půjčky, poplatek sjednaný v takové výši považuje soud za neplatný, nepřiměřeně vysoký, ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy v rozporu s ustanovením § 39 zákona č. 40/1964 Sb. a toto ujednání soud posuzuje jako absolutně neplatné. Předmětem podnikání žalobkyně v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mj. poskytování, anebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, dospěl soud k závěru, že sjednaný poplatek plnil funkci úroku jako odměny za poskytnuté peněžní prostředka. Bez tohoto ujednání, by právní předchůdce žalobkyně neměl na uzavření smlouvy zájem. S ohledem na skutečnost, že ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy, je smlouva absolutně neplatná jako celek.V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční hotovost v celkové výši [částka], současně žalobkyně tvrdila, že žalovaný poskytl plnění ve výši [částka]. Soud tedy provedl vyúčtování poskytnuté částky oproti uhrazené částce a žalobkyni tak vzniklo právo na přiznání rozdílu v poskytnutých plnění, tedy částky [částka], a to z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 451 občanského zákoníku. Současně se žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého závazku, soud ho tak zavázal k úhradě příslušenství v souladu ustanovením § 517 odst. 2. Výše příslušenství se řídí nařízením vlády číslo 351/2013 Sb., přičemž žalovaný byl zavázán k úhradě příslušenství až ode dne následující po lhůtě, která byla žalovanému určena k plnění, tedy od [datum]. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (výrok II. rozsudku). Aktivní legitimace žalobkyně plyne z ustanovení § 1879 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., současně soud odkazuje na přechodná ustanovení § 3028 odst. 3 o. z.O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustavení § 142 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný je povinen zaplatit procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka]. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], dále náklady právního zastoupení přiznané dle vyhlášky 177/96 Sb. ustanovení § 14b bod 1 ve výši [částka] za jeden úkon právní služby. Celkem byly přiznány 3 úkony právní služby za přípravu, převzetí věci, sepis žaloby a sepis předžalobní výzvy po [částka], 3x režijní paušál po [částka]. Dále byl přiznán úkon dle § 7 bod 5 ve výši [částka] za účast u jednání, režijní paušál ve výši [částka] a 21 % DPH ze všech položek mimo soudního poplatku. Žalobkyně byla v tomto řízení úspěšná v rozsahu částky [částka], její procesní úspěch představuje 89 %, neúspěšná pak byla v rozsahu 11 % a žalobkyni tak vzniklo právo na přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu 78 %, čemuž odpovídá částka [částka]. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupce žalobkyně tak, jak je to uvedeno ve výroku rozhodnutí. Žalobkyně splnila zákonnou podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení, když ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním žaloby vyzvala žalovaného písemně k úřadě dluhu.