106 C 446/2024

Odůvodnění

Žalobou, jež byla soudu doručena dne [datum], se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba]., uzavřela s žalovaným smlouvu o účtu č. [hodnota] na základě, které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále [právnická osoba]., uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu na základě, které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Limit kontokorentního úvěru byl sjednán do limitu ve výši [částka]. Žalovaný byl dále povinen platit roční úrok čerpaného kontokorentu ve výši 18,90 % ročně a dále ceny za služby spojené s vedením účtu. Žalovaný byl povinen nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za vznik nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Tento zůstatek nebyl vyrovnán přes upomínky, což představovalo závažné porušení smlouvy o úvěru a právní předchůdce žalobkyně převedl pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne [datum] na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky i s úroky. Nepovolený debetní zůstatek činil [částka], úrok z úvěru [částka] a úrok z prodlení [částka]. O převedení debetního zůstatku byl žalovaný vyrozuměn výzvou ze dne [datum]. Pohledávka za žalovaným vyplývající z úvěrové smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobkyni. Ode dne převedení pohledávky na evidenční účet [datum] do dne postoupení pohledávky [datum] bylo žalovaným uhrazeno celkem [částka]. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, ovšem bezvýsledně.Písemným podáním, doručeným soudu dne [datum], žalobkyně dále doplnila, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba]., s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především zhodnocení informací získaných od žalovaného, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Bylo dospěno k závěru, že je zde dána schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobkyně se k dotazu soudu nebyla schopna vyjádřit, jaká celková částka úvěru byla žalovaným uhrazena a čerpána za dobu od zřízení kontokorentu, kdy s ohledem na povahu úvěrového produktu – úvěrového rámce k běžnému účtu, není pro žalobce možné uvést částku prostého čerpání bez dalších poplatků, úroků účtovaných na vrub běžného účtu z titulu různých úvěrových a jiných produktů a částku úhrady za celé smluvní období, když na běžném účtu současně klient nakládá se svými vlastními peněžními prostředky, které nejsou vždy v celé jejich výši úhradami vyčerpaného úvěru.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.K jednání, jež se ve věci konalo dne [datum], se žalovaný nedostavil, svou neúčast neomluvil. Žalobkyně setrvala na podané žalobě v plném rozsahu.Soud provedl dokazování a vzal za prokázáno: ze všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba]., že tyto upravují poskytování bankovních služeb klientům.Z rámcové smlouvy o finančních službách vzal soud za prokázáno, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba]., a žalovaným, který byl ve smlouvě označen rodným číslem, trvalým bydlištěm. Smlouva byla uzavřena dne [datum] a na základě smlouvy byl žalovanému ke dni [datum] zřízen účet č. [č. účtu].Z přílohy k rámcové smlouvě o finančních službách k účtu č. [č. účtu] vzal soud za prokázáno, že příloha obsahuje informace o službách, jež budou žalovanému poskytovány.Ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi [právnická osoba]., a žalovaným dne [datum] vzal soud za prokázáno, že na základě smlouvy se [právnická osoba]., zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve formě kontokorentního úvěru ve výši až [částka], tedy možnost povoleného přečerpání zůstatku na bankovním účtu č. [č. účtu]. Strany si dohodly úrokovou sazbu ve výši 18,9 % ročně s tím, že strany si nesjednávaly žádné pravidelné splátky a úvěr může být splácen dle uvážení klienta s tím, že na účtu je nutno zajistit dostatečnou výši zůstatku ke splacení dluhu. Smlouva byla podepsána elektronickým podpisem.Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba]., a žalobkyní dne [datum] vzal soud za prokázáno, že strany uzavřely smlouvu na základě, které jsou postupníkovi postoupeny pohledávky, které uzavřel postupitel jako věřitel se svými klienty, jenž jsou specifikovány v článku v bodu 1 článku 2, kdy jsou postoupeny jednorázově pohledávky k [datum] vyplývající ze seznamu postoupených pohledávek.Ze seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázáno, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovaného.Z dohody o úplatě uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne [datum] vzal soud za prokázáno, že postupitel a postupník uzavřeli smlouvu na základě, které se smluvní strany dohodly, že kupní cena za postoupené pohledávky bude uhrazena ke dni [datum].Z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba]., potvrzuje, že jí byla uhrazena kupní cena za postoupené pohledávky.Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba]., oznámila žalovanému, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu č. [hodnota]. Dne [datum] byla potom pohledávka převedena na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, ke dni převodu byla celková dlužná částka [částka] a žalovaný je vyzýván k úhradě dlužné částky neprodleně.Z dodejky vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba]., odesílala žalovanému korespondenci, kdy zásilka byla uložena dne [datum].Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba]., oznamuje žalovanému, že byla postoupena pohledávka vzniklá na účtu č. [hodnota] v důsledku porušení smlouvy o sporožirovém účtu. Celková dlužná částka činí [částka].Z dodejky vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne [datum] korespondenci na adresu [adresa].Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně opomínal žalovaného o úhradu neuhrazené pohledávky vyplývající z titulu smlouvy o sporožirovém účtu č. [hodnota], a to nejpozději ve lhůtě do [datum].Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně dne [datum] odeslal žalovanému korespondenci.Z podkladu pro soudní řízení vzal soud za prokázáno celkový dluh na jistině úvěru činí [částka].Z posouzení úvěruschopnosti klienta vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně sděluje, že žádost klienta [Jméno žalovaného] byla poskytnuta přes mobilní bankovnictví, kdy klient v žádosti uvedl příjem ve výši [částka] a dle výpisu z účtu klienta částka odpovídá průměrnému příjmu. Dále banka ověřila skutečnost, že klient není veden v aktivním insolvenčním řízení. Z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku. Klient v žádosti uvedl výdaje ve výši [částka], nájemné ve výši [částka]. Banka stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky a využitím statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení ve výši [částka]. Dále klient uvedl splátky ve výši [částka], kdy banka dotazem do CCB a z vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti úvěry: spotřební úvěr v [Anonymizováno] se splátkou [částka], osobní úvěr mimo ČS se splátkou [částka], kreditní kartu splátkovou mimo [Anonymizováno] s limitem [částka] orientačně splátkou [částka], kreditní karta splátková mimo ČS s limitem [částka] orientační splátkou [částka] a kreditní karta splátková mimo ČS s limitem [částka] a orientační splátkou [částka]. Orientační splátka nového úvěru činila [částka], nové splátkové zatížení činilo [částka]. Příjem klienta byl dostatečný na pokrytí splátek i životních výdajů.Z výpisů z účtu žalovaného vedeného u [právnická osoba], č. účtu [Anonymizováno] za období od ledna 2021 do května 2022, února 2022 do července 2022 a června 2022 do 6/2024 nebyla učiněna žádná skutková zjištění.Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: [právnická osoba]., a žalovaný uzavřeli dne [datum] rámcovou smlouvu o finančních službách na základě, které byl žalovanému zřízen sporožirový účet č.[hodnota]. Dále [právnická osoba]. uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu na základě které poskytla žalovanému na běžném účtu kontokorentní úvěr s možností čerpat peněžní prostředky, kdy limit kontokorentního úvěru činil [částka], současně si strany dohodly úrokovou sazbu ve výši 18,90 % ročně a povinnost hradit ceny za služby spojené s vedením kontokorentního účtu a běžného účtu. Výzvou ze dne [datum] právní předchůdce žalobkyně sděloval žalovanému, že nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu č. [hodnota] a ke dni [datum] pohledávku z účtu převedli na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků, kdy celková dlužná částka činí [částka] a sestává z nepovoleného přečerpání ve výši [částka] a řádných a zákonných úroků z prodlení. Zároveň [právnická osoba]., před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost klienta, kdy klient v žádosti uvádí příjem ve výši [částka], výdaje [částka], nájemné [částka], splátkové zatížení ve výši [částka]. Banka prověřila tyto informace a stanovila životní výdaje klienta na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi, včetně využití statistických údajů a normativních nákladů na bydlení na částku [částka]. Dále banka prověřila splátkové zatížení a zjistila, že je ve výši [částka]. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] byla pohledávka za žalovaného postoupena žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Předžalobní výzvou ze dne [datum] byl žalovaný vyzýván k úhradě neuhrazeného pohledávky vyplývající ze smlouvy o sporožirovém účtu č. [hodnota], nejpozději ve lhůtě do [datum].Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o kontokorentním úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. Současně je na věc aplikován i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.Podle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.Podle ustanovení § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.Podle ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.Podle ustanovení § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o kontokorentním úvěru právní předchůdce žalobkyně posoudil úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem, kdy žalovaný byl dotazován na své osobní, rodinné a majetkové poměry. Soudu bylo doloženo posouzení úvěruschopnosti klienta, dle kterého v žádosti o úvěr klient uvádí příjem [částka], výdaje [částka], nájemné [částka] a splátky [částka]. Právní předchůdce žalobkyně provedl vlastní posouzení, kdy životní náklady stanovil, na základě dat sdělených klientem v kombinaci s interními informacemi banky včetně využití statistických údajů, aktuálních životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částku [částka]. Splátkové zatížení činí [částka]. Žalobkyně doložila soudu k tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti výpis z běžného účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od ledna 2021 do května 2022, února 2022 do července 2022 a června 2022 do 6/2024. Z provedeného dokazování ovšem soud neměl za prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem ověřil úvěruschopnost ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. porovnáním příjmů a výdajů žalovaného, že by řádným způsobem byly ověřeny veškeré údaje, které byly zmiňovány v prověření úvěruschopnosti, zejména co se týče výdajů na bydlení a životních nákladů žalovaného. Výpisy z účtu, které byly soudu předloženy, se vztahovaly k období po poskytnutí úvěru, proto ve věci prověření z nich nelze vycházet, neboť nereflektují období předcházející poskytnutí úvěru. Žalobkyni bylo u jednání dáno poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit důkazy k tvrzení ohledně řádného ověření úvěruschopnosti s poučením o následcích při nedoplnění důkazů, žalobkyně přes poučení ze strany soudu další důkazy ve věci prověření úvěruschopnosti neoznačila, ani nedoložila.Soud tedy uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neověřil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 a dle § 87 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. hodnotí smlouvu o úvěru jako neplatnou pro rozpor se zákonem. K neplatnosti právního jednání soud přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Neplatná jsou tak pak i veškerá vedlejší ujednání smlouvy.V případě neplatné smlouvy o úvěru je daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona č. 257/2016 Sb.), další povinnosti spotřebiteli nevznikají. Je tedy možné, aby žalobkyni byla přiznána částka, jenž by představovala rozdíl mezi poskytnutým plněním a plněním, které pak žalovaný na splnění svých povinností dle neplatné smlouvy právnímu předchůdci žalobkyně poskytl. Žaloba obsahovala tvrzení, že byl sjednán limit úvěru [částka] a nepovolený debetní zůstatek činil [částka] a postoupen byl zůstatek jistiny úvěru ve výši [částka]. Bylo tedy třeba tvrdit kolik žalovaný skutečně za dobu trvání úvěrového produktu vyčerpal, kolik uhradil. Soud písemně vyzýval žalobkyni k doplnění těchto tvrzení, žalobkyně se vyjádřila, že není schopna uvést částku prostého čerpání a částku úhrady za celé smluvní období, když na běžném účtu klient nakládá i se svými vlastními prostředky. U jednání dne [datum] byla žalobkyně opětovně vyzvána, aby doplnila, kolik žalovaný na úvěr skutečně vyčerpal a kolik uhradil, k výzvě nebylo ničeho doplněno. Soud tedy uzavírá, že žalobkyni nelze přiznat žádnou částku, neboť nelze zjistit jakým způsobem byla spočtena výše žalované částky a jaké konkrétní plnění žalovaná částka představuje, jaký by tedy byl rozdíl mezi konkrétně poskytnutým plněním žalovanému a případným plněním poskytnutým žalovaným Z tohoto důvodu byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.O nákladech nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu stanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.