Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 927,25 Kč spolu s úrokem ve výši 11,90 % ročně z částky 12 927,25 Kč za dobu od 14. 3. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 927,25 Kč za dobu od 14. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 898,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalované úhrady částky 12 927,25 Kč s úrokem ve výši 11,90% ročně z částky 12 927,25 Kč za dobu od 14. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 927,25 Kč za dobu od 14. 3. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 8. 2. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla úvěr ve výši 40 000 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 11,90 % ročně. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 246 Kč (výše poslední splátky je 1 213 Kč), splatných vždy k 10. dni v měsíci. Žalovaná nesplácela úvěrové splátky řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr ke dni 23. 10. 2019 zesplatnila. Po zesplatnění úvěru žalovaná ještě částečně hradila, když dne 10. 12. 2019 a dne 13. 3. 2020 zaplatila žalobkyni celkem částku 2 600 Kč, o tuto částku žalobkyně ponížila svůj žalobní nárok. V doplnění žaloby ze dne 28. 12. 2020 žalobkyně uvedla, že splnila svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované před uzavřením úvěrové smlouvy, a to prověřením žalované v dostupných databázích dlužníků. Dále žalovaná učinila prohlášení o své finanční situaci v rámci žádosti o poskytnutí úvěru. Žalobkyně má přístup k bankovnímu účtu žalované, ze kterého byla žalobkyni známa finanční situace žalované.
2. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě v rámci tohoto řízení.
3. Jednání dne 7. 12. 2020 a rovněž jednání dne 23. 4. 2021 se zúčastnila pouze žalobkyně, žalovaná se k jednáním nedostavila, ačkoli byla vždy řádně a včas předvolána, svou neúčast neomluvila.
4. Z provedených listinných důkazů soud učinil tato skutková zjištění.
5. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena dne 8. 2. 2017 mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou, na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala splácet tuto částku v měsíčních splátkách ve výši 1 246 Kč splatných vždy k 10. dni v měsíci. Úroková sazba byla sjednána ve výši 11,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy jsou všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků.
6. Z výpisu z bankovního účtu žalované soud zjistil, že dne 8. 2. 2017 jí byla zaslána částka 40 000 Kč označena jako bezhotovostní čerpání úvěru.
7. Z dopisu ze dne 21. 9. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky s upozorněním, že v opačném případě žalobkyně přistoupí k okamžitému zesplatnění celého úvěru.
8. Z dopisu ze dne 23. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění úvěru ke dni 23. 10. 2019 a žalovaná dluží žalobkyni částku 14 365 Kč.
9. Z přehledu úvěrové smlouvy sestaveného ke dni 10. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalovaná dluží žalobkyni z úvěrové smlouvy částku 12 927,52 Kč.
10. Z Žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 8. 2. 2017 soud zjistil, že žalovaná uvedla žalobkyni tyto informace o své finanční situaci: je důchodkyní, bydlí sama ve státním bytě, je vdaná, její měsíční příjem je ve výši 10 307 Kč a pravidelné měsíční platby domácnosti činí 833 Kč. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši 40 000 Kč.
11. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období září 2016 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela důchod ve výši 10 030 Kč a její náklady na bydlení (SIPO) byly ve výši 7 632 Kč.
12. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období říjen 2016 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela důchod ve výši 10 030 Kč a její náklady na bydlení (SIPO) byly ve výši 7 764 Kč.
13. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období listopad 2016 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela důchod ve výši 10 030 Kč a její náklady na bydlení (SIPO) byly ve výši 7 212 Kč.
14. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období prosinec 2016 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela důchod ve výši 10 030 Kč a její náklady na bydlení (SIPO) byly ve výši 7 632 Kč.
15. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období leden 2017 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela důchod ve výši 10 037 Kč a její náklady na bydlení (SIPO) byly ve výši 7 212 Kč.
16. Z výpisu z bankovního účtu žalované za období únor 2017 bylo zjištěno, že žalovaná obdržela důchod ve výši 10 037 Kč a její náklady na bydlení (SIPO) byly ve výši 7 230 Kč. V tomto měsíci byl připsán na bankovní účet žalované úvěr ve výši 40 000 Kč a zůstatek na účtu činil 13 172 Kč.
17. Z dopisu ze dne 24. 6. 2020 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení žalované částky s upozorněním na podání žaloby v případě jejího neuhrazení.
18. Z podacího archu bylo zjištěno, že dne 24. 6. 2020 žalobkyně zaslala poštovní zásilku na adresu [adresa] . Z výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované a poté s ní uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které jí poskytla převodem na její účet úvěr ve výši 40 000 Kč a žalovaná se zavázala k jeho splácení, tuto svou povinnost však porušila, dostala se do prodlení se splácením splátek úvěru a žalobkyně využila svého práva a celý úvěr zesplatnila ke dni 23. 10. 2019 do částky 14 364,49 Kč. Poté žalovaná částečně hradila, když zaplatila dne 10. 12. 2019 a dne 13. 3. 2020 celkem částku 2 600 Kč, o kterou žalobkyně ponížila svůj žalobní nárok. Žalobkyně zaslala žalované tzv. předžalobní výzvu k plnění.
20. Na základě zjištěného skutkového stavu má soud za to, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že mezi účastníky řízení byla platně sjednána úvěrová smlouva podle § 2395 a násl. o. z., žalobkyně svůj závazek z této úvěrové smlouvy splnila. Žalovaná poskytnutý úvěr nesplácela řádně a včas, a proto žalobkyně oprávněně po ní požadovala zaplacení celého zůstatku úvěru. Žalobkyně rovněž prokázala, že splnila povinnost danou jí § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před uzavřením úvěrové smlouvy jí byla známa aktuální finanční situace žalované (z výpisů z bankovního účtu žalované). Dle názoru soudu provedenými listinnými důkazy bylo prokázáno, že žalovaná byla schopna sjednanou měsíční splátku ve výši 1 246 Kč splácet. Žalovaná netvrdila v rámci tohoto řízení, že by na žalovanou částku byť částečně hradila, proto soud zavázal žalovanou k úhradě dlužné jistiny úvěru ve výši 12 927,25 Kč spolu se smluvním úrokem z úvěru ve výši 11,90 % ročně z dlužné jistiny za období od 14. 3. 2020 (tj. ode dne následujícího po poslední částečné úhradě na úvěr) do zaplacení. Žalobkyni byl přiznán rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny za dobu od 14. 3. 2020 do zaplacení, přičemž tento nárok žalobkyně plyne z § 1970 o. z., jeho výše (10% ročně) je stanovená v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. 6 898,40 Kč Náklady řízení žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna zástupce žalobkyně ve výši 4 140 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 900 Kč a částka odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a režijních paušálů, celkem ve výši 1 058,40 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř., přičemž osvědčení o registraci plátce DPH zástupkyně žalobkyně doložila soudu. Odměna a režijní paušály byly přiznány za tři úkony právní pomoci do podání žaloby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 300 Kč podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč podle § 14b AT, a dále odměna a režijní paušály za dva úkony právní služby po podání žaloby (účast u jednání soudu dne 7. 12. 2020 a účast u jednání soudu dne 23. 4. 2021), přičemž odměna za jeden úkon činí 1 620 Kč podle § 7 AT a režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud aplikoval § 14b AT, neboť žalobkyně zastoupena stejným advokátem podává u zdejšího soudu větší množství žalob na ustáleném vzoru ve skutkově i právně obdobných věcech. Tato věc nikterak nevybočovala z obvyklé náročnosti takto podávaných žalob. Náhrady dalších nákladů řízení se žalobkyně během jednání dne 23. 4. 2021 vzdala. Žalobkyně doložila soudu odeslání předžalobní výzvy k plnění žalované a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení podle § 142a o. s. ř. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku zástupci žalobkyně.
22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud zde neshledal důvody pro její prodloužení či pro stanovení plnění ve splátkách.