Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 909 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části zaplacení částky 11 091 Kč zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 26. 9. 2025, upřesněnou podáním z 27. 3. 2026, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 118 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne 16. 10. 2024 prostřednictvím internetových stránek www.[Anonymizováno].cz úvěrovou smlouvu. Žalobkyně se zavázala k poskytnutí úvěru ve výši úvěrového rámce 15 000 Kč, poplatek za poskytnutí činil 495 Kč, poplatek za express výplatu činil 199 Kč, úrok byl stanovený pevnou sazbou 735 Kč/měsíc, roční úroková sazba jako pevná 49,1 % ročně. Žalovaný si 2x prodloužil splatnost, dále nehradil splátky řádně a včas, proto žalobkyně dluh zesplatnila ke dni 25. 9. 2025. Žalobkyně požaduje v řízení po žalovaném zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši 11 248 Kč spolu s úroky ve výši 1 470 Kč, účelně vynaloženými náklady ve výši 900 Kč a smluvními pokutami ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně uvedla v žalobě a upřesnění ze dne 27. 3. 2026, že jako poskytovatel spotřebitelského úvěru splnila svou povinnost dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, vycházela ze sdělených informací v žádosti, kdy měsíční příjem žalovaného činil 25 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč, splátky jiným společnostem 5 000 Kč. Žalovaný byl dále lustrován v registrech NRKI (měsíční splátka věřitelům 41 390 Kč, z toho splátka ve výši 35 503 Kč měla být doplacena před poskytnutím úvěru, existující úvěry 3x, odmítnuté úvěry 5x, úspěšně ukončeno 90x), SOLUS (nenalezen žádný závazek po splatnosti), CRIBIS a ISIR. Žalovaný na pohledávku od uzavření smlouvy do podání žaloby uhradila celkem 11 091 Kč, dále neuhradil ničeho (ani po odeslání předžalobní výzvy zástupce žalobkyně).
2. Vyjádřením ze dne 27. 3. 2026 žalovaný podal ve věci odpor a požádal o možnost splátek.
3. Podáním z 21. 4. 2026 žalovaný uznal dluh co do důvodu i výše a požádal o plnění ve splátkách po 1 000 Kč.
4. U jednání dne 23. 4. 2026 po poučení soudem o znění ustanovení §§ 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a dotazu soudu, zdali trvá na uznání co do důvodu a výše uvedl, že dluh v této výši neuznává.
5. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně (a žalobkyně) podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále také jen „o. s. ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
6. Ze smlouvy ID žádosti [Anonymizováno], ID klienta [Anonymizováno] ze dne 16. 10. 2024 včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, informačního memoranda o zpracování osobních údajů a splátkového kalendáře soud zjistil, že dne 16. 10. 2024 byla sjednána mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným smlouva o úvěru s úvěrovým rámcem 15 000 Kč, žalobkyně se zavázala částku poskytnout na účet č. [č. účtu] a žalovaný se zavázal poskytnutou částku vrátit spolu s poplatek a úrokem v celkové výši 20 640 Kč (bez doplňkových služeb) v 24 měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře, při RPSN 49,1 %.
7. Z karty klienta ze dne 26. 9. 2025 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán s výší příjmu 25 500 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 0 Kč, počet dětí 0, splátky jiným společnostem činí 5 000 Kč, v insolvenčním rejstříku k 4. 10. 2024 a k 16. 10. 2024 není jeho rodné číslo, k 4. 10. 2024 a k 16. 10. 2024 není v registru SOLUS, k 4. 10. 2024 a k 16. 10. 2024 nemá exekuci, k 4. 10. 2024 a k 16. 10. 2024 v registru NRKI výsledek OK.
8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaný v době od 17. 11. 2024 do 25. 9. 2025 (sepisu žaloby) uhradil dne 17. 11. 2024 částku 1 Kč (korunový odklad), dne 17. 12. 2024 částku 1 Kč (korunový odklad), dne 21. 1. 2025 částku 4 289 Kč, dne 17. 2. 2025 částku 1 360 Kč, dne 18. 3. 2025 částku 1 360 Kč, dne 20. 4. 2025 částku 1 360 Kč, dne 20. 5. 2025 částku 1 360 Kč a dne 21. 6. 2025 částku 1 360 Kč, tj. celkem 11 091 Kč, dále neuhradil ničeho.
9. Z výzvy před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 25. 8. 2025 včetně podacího archu z 26. 8. 2025, soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila žalovanému výzvu k úhradě částky 4 320 Kč do 30 dnů, výzva byla zaslána doporučeně dne 26. 8. 2025 na adresu uvedenou ve smlouvě.
10. Z výzvy ke splacení celé půjčky z 25. 9. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyhotovila žalovanému výzvu k úhradě částky 15 248 Kč do 14 dnů od sepisu výzvy.
11. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 26. 9. 2025 včetně podacího archu z 26. 9. 2025 soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 15 118 Kč obratem dle úvěrové smlouvy ze dne 17. 10. 2024 č. [hodnota], výzva byla zaslána doporučeně dne 26. 9. 2025 na adresu uvedenou ve smlouvě.
12. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 26. 3. 2026 soud zjistil, že majitelem a disponentem účtu č. [č. účtu] byl v říjnu 2024 [Jméno žalovaného] (žalovaný), a tento účet byla připsána dne 17. 10. 2024 platba ve výši 15 000 Kč.
13. Z výplatní pásky za období 9/2024 soud zjistil, že čistá mzda žalovaného v září 2024 činila 28 642 Kč, na účet bylo vyplaceno 28 071 Kč.
14. Z úvěrové zprávy NRKI soud zjistil, že u žalovaného jsou evidovány 3 existující kontrakty, 2 žádosti, 5 odmítnutých žádostí (4 splátkové, 1 kreditní splátkový) a 29 odvolaných žádostí (splátkové) a dále 90 ukončených žádostí. Měsíční splátka věřitelům 41 390 Kč, zbývající částka 104 846 Kč.
15. Z výpisu z účtu z 17. 10. 2024 – [Anonymizováno] půjčka na účet č. [č. účtu],16. Z výpisu z běžného účtu č. [č. účtu] od 1. 8. 2024 do 31. 8. 2024 soud zjistil, že na účtu byly evidovány mezi příjmy v předmětném období – mzda od společnosti [právnická osoba], nepravidelné platby od různých fyzických osob, další příchozí platby jako půjčky/úvěry od nebankovních společností, mezi výdaji byly platby za potraviny a nápoje, jízdné, telefon, úhrady splátek úvěrů/půjček.17. Z výpisu z účtu žalovaného [č. účtu] - přehled pohybů na účtech za období od 9. 7. 2024 do 4. 10. 2024 soud zjistil, že na účtu byly evidovány mezi příjmy – mzda od společnosti [právnická osoba], nepravidelné platby od různých fyzických osob, další příchozí platby jako půjčky/úvěry od nebankovních společností, mezi výdaji byly platby za potraviny a nápoje, jízdné, telefon, úhrady splátek úvěrů/půjček.18. Z ostatních provedených listinných důkazů (metodika posouzení úvěruschopnosti, Sazebník) soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.19. Na základě provedeného dokazování, byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně měla uzavřít s žalovaným dne 17. 10. 2024 smlouvu o úvěru, dle které mu poskytla úvěr ve výši 15 000 Kč na bankovní účet číslo [č. účtu] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s příslušenstvím v 24měsíčních splátkách. Žalovaný úvěr řádně a včas neplatil, byl ze strany žalobkyně zesplatněn k 25. 9. 2025. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou zástupce žalobkyně ze dne 26. 9. 2025, která byla prokazatelně zaslána doporučeně dne 26. 9. 2025 na adresu uvedenou ve smlouvě s výzvou k úhradě částky 15 118 Kč.20. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech má soud za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle §§ 1 824 a 2 395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), dle které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit, a to spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru, případným poplatkem za korunový odklad, poplatkem za doplňkovou službu a smluvním úrokem, tj. celkem 20 640 Kč v 24 měsíčních splátkách dle sjednaného splátkového kalendáře. Žalovaný od uzavření smlouvy do dnešního dne uhradil na smlouvu a její doplňkové služby celkem 11 091 Kč. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že tuto svou povinnost splnila, mj. lustrací v insolvenčním rejstříku, v registrech NRKI, SOLUS, evidenci exekucí, přezkoumala rodinný stav, příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. K žalobě přes poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. doložila pouze kartu klienta (ze svého systému), která není žalovaným podepsána, výsledek lustrací z NRKI (ze kterého vyplývá vysoké splátkové zatížení žalovaného) a výpis z běžného účtu (který osvědčuje příjem žalovaného, ale co se týče výdajové stránky, fixní výdaje zahrnující bydlení a základní služby z tohoto nevyplývají, naopak vyplývají příjmy z půjček/úvěrů a platby splátek na tyto půjčky/úvěry). S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle §§ 580 a 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy žalovanému částku 15 000 Kč, pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně vyplatila žalovanému částku celkem 15 000 Kč, přičemž žalovaný uhradil žalobkyni ze stejného titulu již celkem 11 091 Kč. Žalobkyně tak má nárok na vrácení jistiny úvěru ponížené o plnění (ve výši 11 091 Kč), které žalovaný podle téže smlouvy uhradil žalobkyni, tedy částky 3 909 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni částku 3 909 Kč. Ve zbývající části, tj. co do částky 11 209 Kč soud nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť nároky (smluvní úrok, poplatky, smluvní pokuty) mají původ v absolutně neplatné smlouvě. Lhůta k plnění byla uložena podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení.21. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného byl ve vyšší části než žalobkyně a nebylo prokázáno, že by žalovanému vznikly náklady řízení a tento žádnou náhradu nákladů řízení nepožadoval.