Výrok
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a částky [částka], se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v [adresa] soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne [datum] se žalobkyně (dříve [právnická osoba].) domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a částky [částka] představující smluvní pokutu. Žalobu odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne [datum] prostřednictvím webové stránky www.flexifin.cz uzavřena smlouva o úvěru č. [hodnota] s úvěrovým rámcem [částka] a možností postupného čerpání. Dle smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla postupně [částka], [částka] a [částka], tj. celkem [částka] na bankovní účet č. [č. účtu] a žalovaný se zavázal vrátit jistinu spolu s příslušenstvím, s tím, že první splátka je splatná [datum] a konec kreditového rámce měl nastat [datum]. Žalovaný dle žalobkyně čerpal dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka] a na jistinu předmětného úvěru dle žalobkyně žalovaný uhradil celkem [částka]. Dle smlouvy byl dále ujednán poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 1,07 % denně z nesplacené části jistiny. Následně se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek a dne [datum] žalobkyně smlouvu vypověděla. V důsledku prodlení žalobkyně požaduje po žalovaném také zákonný úrok z prodlení. Žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobkyně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání na den [datum] se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluvené zástupkyně žalobkyně (a omluvené žalobkyně) a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu dále jen „o. s. ř.“).
3. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru „[Anonymizováno] [Anonymizováno] “ č. [hodnota], informace pro spotřebitele, všeobecných obchodních podmínek platných od [datum] zjistil, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, na základě, které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. [č. účtu] peněžní prostředky do výše [částka], a to postupně i opakovaně. Žalovaný se zavázal tyto spolu s poplatkem ve výši 1,99 % z čerpaných částek, při fixní denní sazbě 1,066 % a RPSN 1 986,88 %. Dále byl sjednán poplatek za expresní výplatu tranše a další volitelné služby.
4. Z přehledu transakcí vyplacených spotřebiteli soud zjistil, že žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši [částka] dne [datum], [částka] dne [datum] a [částka] dne [datum].
5. Ze sdělení [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. [č. účtu] je žalovaný a v předmětném období, na tento účet byly zaevidovány příchozí platby: dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, od [právnická osoba].
6. Z listiny označené jako Autorizace ověření totožnosti soud zjistil, že žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného dne [datum] prostřednictvím náhledu na bankovní účet žalovaného.
7. Z kopie občanského průkazu č. [hodnota] soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala totožnost při uzavírání smlouvy o úvěru.
8. Z listiny Identifikovatelné příjmy soud zjistil, že žalobkyně ověřila na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací čistý měsíční příjem žalovaného, který činil částku [částka].
9. Z listiny označené Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že žalobkyně provedla výpočet úvěruschopnosti, vycházela přitom z toho, že žalovaný hospodaří v domácnosti sám, jeho pravidelné měsíční výdaje na bydlení činí [částka], výdaje na půjčky [částka], ostatní nezbytné výdaje činí [částka], ostatní zbytné výdaje [částka], rezerva pro výdaje [částka], vypočítané minimální výdaje [částka], měsíční příjem (uvedený spotřebitelem) činí [částka], ověřený čistý měsíční příjem činí [částka], disponibilní příjem žalovaného tak činí [částka].
10. Z předpisu denních splátek soud zjistil, že v období [datum] – [datum] byl rozepsán rozpis splátek po [částka] (tj. celkem [částka]) s tím, že první splátka je rozložena tak, že z částky [částka] připadá na jistinu [částka], na úrok [částka] a na poplatek [částka].
11. Z emailu „prodlení v délce 94 dní“ soud zjistil, že žalovanému bylo dne [datum] na email uvedený ve smlouvě zasláno oznámení o vypovězení smlouvy s okamžitou platností s výzvou k okamžité úhradě částky [částka].
12. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně potvrzení o podání z [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky [částka] ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] a nákladů právního zastoupení ve výši [částka] do tří dnů. Z podacího lístku ze dne [datum] má soud za prokázáno, že výzva k zaplacení byla žalovanému odeslána na adresu trvalého pobytu.
13. Z ostatních provedených listinných důkazů (souhlas se zpracováním osobních údajů, údajích o poskytovateli spotřebitelského úvěru, [právnická osoba]. obecné principy posuzování a filozofie společnosti) soud neučinil žádná významná skutková zjištění, proto je dále pro nadbytečnost neuvádí.
14. Po provedeném dokazování má soud za prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru s postupným a opakovaným čerpáním s úvěrovým rámcem [částka], na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v několika platbách v celkové výši [částka] a žalovaný se zavázal tento splatit spolu s příslušenstvím, z důvodu nehrazení splátek byl úvěr ze strany žalobkyně vypovězen.
15. Vzhledem k tomu, že se s ohledem na postavení účastníků smluvního vztahu jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, musel se soud zabývat tím, zda žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně netvrdila, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru, k žalobě přiložila k důkazu výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. (dokument nepodepsaný žalovaným, pouze z interního systému žalobkyně, ze kterého vyplývá čistý příjem žalovaného ve výši [částka], ověřený čistý příjem [částka], výdaje na bydlení [částka], další nezbytné výdaje [částka], výdaje zde vypočtené v minimální výši [částka]). Výdaje žalovaného nebyly žádným způsobem ověřovány/zjišťovány. Soud má za to, že žalobkyně nedostatečně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno na [datum] se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. poučena o potřebě doplnit tvrzení a předložit důkazy k prokázání skutečností rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného (a jeho posouzení) a příp. dotvrzení skutečností ohledně vydání dlužné částky jako bezdůvodného obohacení. S ohledem na výše uvedené soud v souladu s § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s § 86 odst. 1 věty druhé tohoto zákona. Podle § 580 a § 588 o. z. se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu. Plnila-li proto žalobkyně z neplatné smlouvy o úvěru žalovanému částku [částka], pak je žalovaný jako spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. V řízení bylo prokázáno, že na základě neplatné smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši [částka], žalobkyně však soudu neposkytla dostatečná tvrzení ani po výzvě soudu kolik žalovaný celkem na předmětný úvěr uhradil, tedy není zřejmé, o jakou částku se bezdůvodně obohatil. Žalobkyně v návrhu uvedla, že „žalovaný splatil na jistinu celkem [částka] “ a „částky zaplacené žalovaným jsou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny“. Vzhledem ke skutečnosti, že se žalobkyně nedostavila k jednání, nemohla být soudem poučena o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazní návrhy, ohledně částky, kterou žalovaný na předmětný úvěr celkem uhradil, soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl, když smlouva o úvěru byla shledána neplatnou a k nároku z titulu bezdůvodného obohacení nebyla navrhnuta všechna potřebná skutková tvrzení a předloženy důkazní návrhy.
16. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, který měl ve věci plný procesní úspěch, v souvislosti s tímto řízením prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.
17. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši [částka] (jistina [částka], poplatek [částka], smluvní pokuta ve výši [částka] a smluvní úrok ve výši [částka]) s příslušenstvím domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek ve výši [částka], elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a) co do částky [částka] ve spojení s položkou 2 bod 2. Sazebníku poplatků, tedy doplatek ve výši [částka]. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).