Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

108 C 185/2026

Soud: Okresní soud v Karviné, pobočka HavířovDatum rozhodnutí: 3. 9. 2026Č. j.: 108 C 185/2026-37Samosoudkyně: Mgr. Jitka ZavázalováAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 4. 11. 2026Předmět řízení: 20 189 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSKI:2026:108.C.185.2026.37
náklady řízenísmlouva o zápůjčcenáhrada nákladů
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 22. 11. 2026 máme 605 659 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (36) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení a spolu s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši [částka], se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka], a to bezhotovostně, zasláním z účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši [částka] zaplatit dne [datum]. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně [Anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových a výdajových poměrech, které ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do relevantních databází, čímž splnila svou zákonnou povinnost před uzavřením smlouvy vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, na úhradu dluhu nezaplatil ničeho. Žalobkyně se kromě dlužné jistiny a poplatku domáhá také zaplacení sjednané smluvní pokuty v kapitalizované výši [částka] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka].

2. Dne [datum] je datováno vyhotovení smlouvy o zápůjčce, v níž žalobkyně je označena jako věřitel a žalovaný jako klient. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí zápůjčky ve výši [částka]. Dne [datum] je datován dodatek k výše uvedené smlouvě, jímž byl navýšena výše zápůjčky o [částka]. Ani jedna z listin neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení listin. Dne [datum] zaslala žalobkyně na bankovní účet žalovaného částky [částka] a [částka]. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z částečného výpisu z účtu žalobkyně a sdělení [právnická osoba].

3. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi ní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši [částka]. Uzavření smlouvy a dodatku s konkrétním vymezením práv a povinností nebylo v řízení prokázáno. Listina označená jako smlouva o zápůjčce a dodatek k této smlouvě sice obsahuje vymezení smluvních práv a povinností a také identifikační údaje žalovaného, avšak neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Nelze mít bez dalšího za prokázáno, že právě tato právní jednání, vyjadřující vůli žalovaného být vázán konkrétně vymezenými smluvními povinnostmi, učinil žalovaný. Žalobní tvrzení a předložené důkazy však jasně svědčí o úmyslu žalobkyně uzavřít se žalovaným smlouvu o úvěru. Kontraktační kroky žalobkyně nepochybně směřovaly k uzavření smlouvy o úvěru, která je smlouvou spotřebitelskou ve smyslu § 1810 občanského zákoníku. Povinností žalobkyně jako poskytovatele takového úvěru bylo postupovat v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a před poskytnutím úvěru, tj. vynaložit odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Je prokázáno, že žalobkyně žalovanému finanční prostředky v celkové výši [částka] poskytla. Od žalobkyně proto lze důvodně požadovat, aby dříve, než tyto finanční prostředky žalovanému poskytla odbornou péči vynaložila. Ani tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. Z provedeného dokazování je zřejmé, že měla-li vůbec žalobkyně nějaké informace o příjmech a výdajích žalovaného, jednalo se pouze o ničím nepodložené údaje sdělené žalovaným. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Takového poučení se dostane pouze a jedině účastníku, který se k nařízenému jednání dostaví. Samotná pasivita žalovaného, který byl v průběhu celého řízení nečinný, nemůže být vykládána tak, že proti nároku žalobkyně ničeho nenamítá, či jej dokonce činí nesporným. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu o skutečnostech rozhodných pro posouzení její žaloby a neunesla jej. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Přestože uzavření smlouvy nebylo v řízení prokázáno, je nepochybné, že žalobkyně vedla kontraktační proces směřující k uzavření smlouvy o úvěru a finanční prostředky žalovanému poskytla. Sama žalobkyně tvrdí, že smlouva o úvěru byla mezi účastníky uzavřena. Soud proto považuje za nutné na žalobkyni vztáhnout úpravu předsmluvních povinností spotřebitele úvěru a ze skutečnosti, že své předsmluvní povinnosti nesplnila, vyvodit zákonné důsledky v podobě absence nároku na zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně poskytla žalovanému částku [částka] a žalovaný na její úhradu nezaplatil ničeho. Tato částka představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

4. Ve zbytku byla žaloba s ohledem na výše uvedené zamítnuta.

5. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni, jež byla úspěšná co do 52 %, náhradu nákladů řízení v rozsahu 4 %. Náhrada nákladů sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka], tří předžalobních úkonů právní služby po [částka], tří předžalobních režijních paušálů po [částka], 21 % DPH ve výši [částka]. Z celkové částky ve výši [částka] má žalobkyně právo na 4 %, tj. [částka]. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu přitom soud vycházel ze žalované jistiny, smluvní pokuty, nákladů spojených s uplatněním pohledávky a příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku částkou [částka].

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací