Výrok
I. Řízení se zastavuje co do částky [částka].
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že pokud žalovaný tuto platební povinnost nesplní, je povinen platit žalobkyni od 4. dne od právní moci rozsudku úrok z prodlení z dlužné částky ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o osm procentních bodů a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného.
III. Co do částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], spolu s úrokem ve výši 10,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], spolu s úrokem ve výši 10,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za dobu od [datum] do [datum], spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se žaloba zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Po právní moci výroku o částečném zastavení řízení bude žalobkyni vrácen soudní poplatek ve výši [částka] prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Karviné.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tvrzením, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako postupníkem a [právnická osoba]. jako postupitelem žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným. Na [právnická osoba]. tato pohledávky přešla na základě smlouvy o fúzi sloučením společnosti [právnická osoba]. (dále jen „Banka“) se společností [právnická osoba]. ze dne [datum]. Banka uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o půjčce č. [hodnota], na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 48 pravidelných měsíčních splátkách v celkové výši [částka] spolu se smluvním úrokem ve výši 10,90 % p.a., měsíčním poplatkem za pojištění ve výši [částka] a s dalšími poplatky. Žalovaný úvěr nesplácel dle smluvních podmínek a splátky nezasílal řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila Banka dne [datum] k zesplatnění úvěru. Před poskytnutím úvěru Banka splnila své zákonné povinnosti, když zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a tona základě informací poskytnutých od žalovaného, prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). K dispozici měla také údaje o pohybech na běžném účtu žalovaného v [Anonymizováno]. Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka]. Žalovaný vyčerpal úvěr v celkové výši [částka] a na úhradu svých závazků z výše uvedené smlouvy zaplatil pouze [částka].
2. Dne [datum] navrhla Banka žalovanému uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě by mu Banka poskytla úvěr ve výši [částka] a žalovaný by se zavázal jej zaplatit formou 48 měsíčních splátek po [částka] a platil by také pojištění ve výši [částka] měsíčně. Tohoto dne se žalovaný s návrhem seznámil a na znamení souhlasu s ním připojil svůj podpis. Dne [datum] Banka převedla na běžný účet žalovaného vedený u Banky jistinu úvěru ve výši [částka]. tyto skutečnosti má soud za prokázány z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru a výpisu z běžného účtu žalovaného za měsíc [Anonymizováno]. Ke dni [datum] provedla Banka ověření úvěruschopnosti žalovaného, kdy vycházel z jeho příjmu v deklarované výši [částka], jehož výši si ověřila z připisovaných příjmů na běžném účtu žalovaného. Žalovaný deklaroval Bance své výdaje v neznámé výši. Banka tuto deklarovanou výši navýšila na [částka], z toho výdaje na splátky půjček [částka], výdaje na bydlení [částka], výdaje na živobytí [částka]. V [Anonymizováno] měl žalovaný příjem ve výši [částka], což byla jediná kreditní položka na jeho účtu. Počáteční stav účtu činil [částka], konečný stav účtu činil [částka]. Z účtu žalovaného byl proveden jediný trvalý příkaz ve výši [částka] na neznámý účel. Žádné další pravidelné platby nejsou z výpisu z účtu patrné. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z protokolu o ověření úvěruschopnosti a výpisu z účtu žalovaného za [Anonymizováno].
3. Na společnost [právnická osoba]., IČ [Anonymizováno], jakožto nástupnickou společnost v důsledku fúze sloučením přešlo jmění zanikající společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], jak má soud za prokázáno z výpisu z obchodního rejstříku. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba]. jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také žalovaná pohledávka. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených případů.
4. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání žalobkyně, jímž vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku [částka] s odůvodněním, že po podání žaloby žalovaný dne [datum] zaplatil na svůj dluh částku [částka]. V souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně soud řízení podle § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. částečně zastavil v rozsahu zpětvzetí žaloby.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi Bankou a žalovaným byla ve smyslu § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě Banka poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V žalobě popsaný a v řízení prokázaný způsob, jakým poskytovatel úvěru zkoumal úvěruschopnost žalovaného, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Poskytovatel úvěru měl sice informace o výši příjmu žalovaného na základě výše kreditních položek na běžném účtu žalovaného, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by měl také spolehlivé informace o alespoň základních životních výdajích žalovaného. Soud byl k důkazu předložen výpis z běžného účtu žalovaného za měsíc předcházející měsíci, v němž byl poskytnut úvěr. Z tohoto výpisu plyne, že jediná spolehlivá informace se týkala příjmu žalovaného. Z výpisu nelze zjistit výši alespoň základních životních výdajů žalovaného, např. na bydlení a splátky dosavadních závazků. Nad to disponibilní částka na tomto běžném účtu činila ke konci kalendářního měsíce přibližně [částka] a přesto Banka poskytla žalovanému úvěr se splátkou přesahující [částka], aniž by získala reálné údaje o tom, jaké jsou faktické základní výdaje žalovaného. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdce splnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. K jednání, jež se ve věci konalo, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem podle § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o tvrzené skutečnosti, že Banka vynaložila odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Takového poučení se přitom dostane pouze a jedině účastníku, který se k ústnímu jednání dostaví. Na žalobkyni leželo břemeno důkazu a neunesla jej. Nelze mít za to, že pokud žalovaný tvrzení žalobkyně nerozporoval (neboť byl po celou dobu řízení nečinný), lze z těchto tvrzení bez dalšího vycházet. Pouhá procesní pasivita žalovaného nemůže být vykládána tak, že proti nároku neprotestuje, či jej snad činí nesporným. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložil její právní předchůdce odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je z tohoto důvodu neplatná. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Za absence řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované a v důsledku toho neplatnosti smlouvy o úvěru, se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět jako bezesmluvnímu nároku žalobkyně. V tomto směru dospěl k závěru, že na základě neplatné smlouvy žalovaný čerpal úvěr v celkové výši [částka] a na úhradu svých závazků zaplatil celkem [částka] do podání žaloby a [částka] po podání žaloby. [adresa] [Anonymizováno] Kč, která byla žalobkyni přiznána, tak představuje za absence jakéhokoli smluvního důvodu přetrvávající bezdůvodné obohacení žalovaného, které je žalovaný povinen žalobkyni vydat. Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je speciálním ustanovením k obecné úpravě o vydání bezdůvodného obohacení, jak je upraveno v občanském zákoníku. Důvodová zpráva k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na to, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Text v době přiměřené jeho možnostem míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku (logický výklad). Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud, a to v případě, že mezi účastníky splatnost nebyla dohodnuta. Doba splatnosti neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možnosti dlužníka (spotřebitele) daný úvěr splácet. V tomto případě nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem úvěrovaného ve shodě s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. V projednávané věci k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo, soud proto určil splatnost nesplacené jistiny. A protože žalovaný ničeho netvrdil o svých možnostech, je nutno vycházet ze skutečnosti, že je v možnostech žalovaného dlužnou částku uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku. Pro případ prodlení pak se zákonným úrokem z prodlení z celé dlužné částky ve výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou, zvýšené o osm procentních bodů, a to ode dne následujícího po splatnosti až do úplného zaplacení.
6. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť zbývající nároky plynou ze smlouvy, která je hodnocen jako neplatná.
7. Podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně byla ve věci převážně neúspěšná a žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Při vyčíslení procesního úspěchu a neúspěchu žalobkyně soud vycházel z jistiny spolu s kapitalizovaným příslušenstvím. Žalobkyni bylo vyhověno co do částky [částka] a žalovaný nese procesní zavinění na zastavení řízení o [částka], neboť zaplatil tuto částku až po podání žaloby. Tedy procesní úspěch žalobkyně činí celkem [částka]. Procesní neúspěch žalobkyně je naopak vyčíslen částkou [částka], tj. částka [částka] a příslušenství ke dni podání žaloby ve výši [částka], [částka] a kapitalizovaná příslušenství kapitalizovaná ke dni vyhlášení rozsudku ve výši [částka], [částka], [částka] a [částka].