Výrok
I. Žaloba o zaplacení částky [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se v celém rozsahu zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou za pomoci prostředků komunikace na dálku dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěrový rámec ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky splácet způsobem sjednaným ve smlouvě o úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně v souladu se zákonným požadavkem zkoumala úvěruschopnost žalované. V souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně dne [datum] vyplatila žalované částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], vždy převodem na účet žalované. Žalovaná však své smluvní povinnosti neplnila, na úhradu jistiny zaplatila dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Žalovaná částka sestává z nezaplacené jistiny ve výši [částka], poplatku za vyplacení tranší úvěru ve výši [částka], smluvního úroku ve výši [částka] a poplatku za službu [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se domáhá rovněž úroku z prodlení v zákonné výši.
2. Dne [datum] je datováno vyhotovení smlouvy o revolvingového úvěru č. [hodnota], v níž žalobkyně je označena jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Listina obsahuje vymezení smluvních práv a povinností při poskytnutí úvěrového rámce [částka]. Stanoví, že celková výše poplatku za vyplacení tranše činí 1,99 % z čerpané částky a úroková sazba ve výši 1,016 % denně. Listina neobsahuje žádný projev vůle žalované. Tyto skutečnosti má soud ze smlouvy o úvěru za prokázány.
3. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně má soud za prokázáno, že v článku [Anonymizováno]. všeobecných obchodních podmínek je stanoveno, že částky zaplacené klientem, který není v prodlení, budou použity na úhradu jednotlivých již vypočtených denních splátek podle jejich data splatnosti v pořadí od nejstarší po nejnovější. V rámci jednotlivé denní splátky budou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě, že částka zaplacená klientem převyšuje v součtu výši všech již vypočtených Denních splátek, bude zbývající část uhrazené částky použita na předčasné splacení poplatků za jednorázově poskytované služby a poté jistiny.
4. Z přehledu bankovních transakcí a sdělení [právnická osoba]. má soud za prokázáno, že žalobkyně zaslala dne [datum] žalované částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka].
5. Žalobkyně svou žalobu opřela o tvrzení, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované revolvingový úvěr a zaslala žalované finanční prostředky v celkové výši [částka]. K prokázání svého tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru však žalobkyně neposkytla soudu žádný důkaz, z něhož by bylo možné mít takovou skutečnost za prokázánu. Smlouva o úvěru, není podepsána žalovanou, neobsahuje žádný projev vůle žalované a v řízení nebyl prokázán jiný způsob uzavření smlouvy, např. za pomoci prostředků komunikace na dálku. Za absence smluvního základu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě vyhovět z jiného právního důvodu. Za situace, kdy žalobkyně prokazatelně zaslala žalované částku [částka] bylo toto plnění poskytnuto bez právního důvodu a jedná se o bezdůvodné obohacení žalované. Žalovaná však zjevně poskytla žalobkyni částečné plnění, jehož výše žalobkyně přes výslovnou výzvu soudu nesdělila. Omezila se pouze na žalobní tvrzení, že na jistinu bylo zaplaceno [částka] a [částka].
6. V tomto směru nutno konstatovat, že žalobkyně sice prokázala, že odeslala žalované celkem částku [částka], avšak v řízení netvrdila, jakou částku žalovaná na úhradu svých závazků celkem zaplatila, a to ani přes výzvu soudu, které se žalobkyni dostalo. Žalobkyně sice v žalobě tvrdila existenci částečných úhrad žalované ve výši [částka] a [částka], avšak výslovně uvádí, že se jedná o úhrady na jistinu. Z obchodních podmínek žalobkyně přitom vyplývá, že částky zaplacené klientem, který není v prodlení, budou použity na úhradu jednotlivých již vypočtených denních splátek podle jejich data splatnosti v pořadí od nejstarší po nejnovější a v rámci jednotlivé denní splátky budou použity nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. Úhrady na jistinu jsou tedy v souladu s obchodními podmínkami započteny až na posledním místě za úhradami na poplatky, úroky apod. Soud dospěl k závěru, že z žalobních tvrzení žalobkyně, údajů ve smlouvě o výši poplatku za vyplacení tranše a výši úroku z úvěru a pravidla započtení úhrad klienta ve všeobecných obchodních podmínkách je jednoznačně zřejmé, že žalovaná celkem na úhradu svých závazků z tvrzené smlouvy o úvěru musela zaplatit více než částky [částka] a [částka]. Jen samotný poplatek na vyplacení tranše úvěru při celkové výši úvěru [částka] činí [částka], avšak žalobkyně požaduje v žalobě pouze částku [částka]. Při procentní sazbě smluvního úroku 1,16 % denně z poskytnuté částky měla žalovaná po dobu od [datum] do [datum] vyplacenu částku [částka] (úrok činí za tuto dobu [částka]), po dobu od [datum] do [datum] částku [částka] (úrok činí [částka], [částka]) a po dobu od [datum] do [datum] (kdy byl úvěr zesplatněn) částku [částka] (úrok činí [částka]), celkem tedy na úroku [částka], avšak žalobkyně vyčísluje v žalobě úrok pouze částkou [částka]. Tyto rozdílné výpočty ve spojení s pravidly smluvních podmínek pro započítání plateb klienta vedly soud k jednoznačnému závěru, že žalovaná celkem na úhradu svých závazků z tvrzené smlouvy zaplatila více než částky [částka] a [částka]. Z tohoto důvodu vyzval soud žalobkyni, aby svá tvrzení doplnila o tvrzení, jakou částku celkem žalovaná zaplatila na úhradu svých závazků plynoucích z tvrzené smlouvy o úvěru. Jak již řečeno výše, na tuto výzvu soudu žalobkyně nereagovala. Je proto nutno dospět k závěru, že žalobkyně nesplnila svou povinnost tvrdit skutečnost rozhodnou pro posouzení výše jejího nároku na vydání bezdůvodného obohacení plynoucího ze smlouvy, jejíž existenci žalobkyně neprokázala. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se přitom žalobkyně nedostavila nemohla tak být soudem poučena o své povinnosti tvrdit a prokázat skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího žalobního nároku v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Takové poučení se dostane pouze a jedině účastníku, který se k jedná dostaví.
7. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém rozsahu zamítl, neboť žalobkyně neprokázala uzavření smlouvy o úvěru a netvrdila skutečnost rozhodnou pro posouzení jejího nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
8. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.